Lepek (gluten) je obsažen v některých druzích obilí a přidává se v pekárnách i do chleba, aby se zvýšila pružnost těsta. U lidí trpících celiakií lepek vyvolává imunitní reakci, která má za následek silné poškozování sliznice tenkého střeva a jejích vychlípenin (střevních klků), což nakonec vede ke zmenšení celkového povrchu této sliznice.
Důsledkem je výrazně snížený příjem živin, které se skrze střevní sliznici mohou vstřebat do krevního řečiště. To se pak může projevovat závažným nedostatkem různých vitaminů či minerálů a přidruženými onemocněními. Individuální potíže mohou být velmi rozdílné a nespecifické, proto často uplyne mnoho let, než je stanovena správná diagnóza.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u nesnášenlivosti lepku?
Typické tělesné příznaky nesnášenlivosti lepku se týkají především trávicího traktu. Může to být např.:
- průjem,
- zácpa,
- nadýmání,
- bolest břicha,
- krvácení do střev.
Rozmanité další příznaky nesnášenlivosti lepku vznikají následkem celkové podvýživy, neboť postižený člověk trpí nedostatkem proteinů a vitaminů. Mezi příznaky se tak může řadit celková nevolnost doprovázená únavou, nervozitou, bolestí hlavy nebo hubnutím. Nedostatek vitaminů se může projevovat např. šeroslepostí nebo záněty sliznic. U malých dětí se celiakie projevuje průjmy, nadýmáním a neprospíváním; tyto příznaky se typicky objeví po zavedení prvních obilninových příkrmů, tedy nejčastěji od šestého měsíce života.
Lepek v potravě
Lepek (gluten) je obsažen v následujících obilovinách:
- pšenice,
- žito,
- oves,
- ječmen,
- špalda,
- zelená špalda,
- pšenice jednozrnka, pšenice naduřelá dvouzrnka,
- staré odrůdy obilovin,
- kamut (druh pšenice),
- tritikále (kříženec žita a pšenice),
- divoká rýže (černohnědá).
Lidé trpící nesnášenlivostí lepku se musí striktně vyhýbat všem výše uvedeným druhům obilí. Opatrnosti je zapotřebí i u obilných výrobků, jako je například bulgur (nalámaná pšenice) nebo kuskus (krupice vyrobená většinou z naduřelé tvrdé pšenice nebo z ječmene).
Různé druhy obilovin obsahují lepek o velmi odlišném složení. Lidé trpící nesnášenlivostí lepku proto většinou dobře snášejí jiné druhy obilovin, jako je například kukuřice, hnědá rýže (rýže natural), jáhly, amarant, quinoa a pohanka. Tyto obiloviny jsou snadno stravitelné a v případě nesnášenlivosti lepku pomáhají pokrývat potřebu sacharidů. Problémy nezpůsobují ani luštěniny, sója, ořechy či semínka. Nabídka bezlepkových obilných výrobků je v současnosti velmi rozsáhlá, lidé trpící nesnášenlivostí lepku se tedy mohou stravovat poměrně pestře.
I lidé trpící celiakií mohou dodržovat zásady vyvážené stravy. Velké množství potravin je přirozeně bezlepkových. Inspirovat vás může potravinová pyramida, samozřejmě s přihlédnutím k existující alergii. Řadu tipů najdete rovněž v článku Dieta při celiakii (bezlepková dieta). Kvalitní informace poskytuje na svých webových stránkách Společnost pro bezlepkovou dietu [1]. Se sestavením vyváženého jídelníčku vám může pomoci rovněž kvalifikovaný nutriční terapeut.
Označování potravin
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům [2] musí být obilí obsahující lepek a výrobky z něj odvozené označeny a v seznamu přísad např. zvýrazněny typem písma nebo barvou pozadí. Tato rozšířená označovací povinnost závazně platí od prosince 2014 pro balené i nebalené (otevřené, volně ložené) zboží.
Bližší informace najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.
Jak se stanoví diagnóza?
Diagnózu stanoví gastroenterolog, pediatr nebo klinický imunolog. Prvním diagnostickým krokem je laboratorní vyšetření krve, při němž je zjišťována přítomnost protilátek proti lepku a proti tkáňové transglutamináze (tTG); tento enzym byl v roce 1997 popsán jako autoantigen celiakie. Jsou-li v krvi odhaleny tyto protilátky, následuje biopsie tenkého střeva. Diagnózu celiakie pak definitivně potvrdí až histologický nález, tzn. mikroskopicky ověřené změny sliznice.
Celiakie je dědičné onemocnění, proto se lékař při anamnestickém rozhovoru důkladně vyptá na výskyt nesnášenlivosti lepku v rodině. Při diagnostice mohou pomoci i pacientovy zápisky o zkonzumovaných potravinách a následných příznacích, díky nimž může lékař odhalit případné souvislosti mezi udávanými potížemi a snězeným jídlem.
Jak probíhá léčba nesnášenlivosti lepku?
Lepek u postižených lidí vyvolává zejména v tenkém střevě imunitní reakci, která silně poškozuje střevní sliznici. Lidé trpící celiakií proto musí dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, a to celoživotně. Pokud by postižený člověk v potravě i nadále přijímal lepek, byť jen v minimálním množství, mohlo by dojít k vilózní atrofii (zničení střevních klků), což by mělo těžké zdravotní následky. Dodržováním diety lze jednak dosáhnout kompletní obnovy dříve poškozených střevních klků, jednak předejít dalším škodám. Je třeba si uvědomit, že i sebemenší množství lepku má pro celiaka velmi závažné důsledky.
Zároveň s nesnášenlivostí lepku se často vyskytuje intolerance laktózy nebo malabsorpce fruktózy. Jakmile se zlepší stav střevní sliznice (díky tomu, že člověk se vyhýbá lepku), ve většině případů vymizí i intolerance laktózy.
Užitečné tipy pro celiaky
Pokud vám byla diagnostikována nesnášenlivost lepku, možná vám pomohou následující doporučení:
- Vyhýbejte se chlebu, pečivu, koláčům, knedlíkům, müsli, těstovinám, jídlům smaženým v trojobalu (apod.), které byly připraveny z obilovin obsahujících lepek.
- Pozor si dávejte i u některých mléčných výrobků (např. sýrové fondue, výrobky z odtučněného mléka nebo tavené sýry), průmyslově zpracovaných potravin (např. polévky, omáčky), piva, obilninových káv a aromatizovaných čajů (lepek se v nich používá jako nosič aromat).
- Pozor také u plísňových sýrů (např. sýr s modrou plísní nebo rokfór).
Na koho se mohu obrátit?
Na diagnostice a léčbě nesnášenlivosti lepku se podílejí:
- praktičtí lékaři pro dospělé,
- praktičtí lékaři pro děti a dorost,
- odborní lékaři – gastroenterologové,
- kliničtí imunologové,
- alergologické ambulance.
Související odkazy
- Společnost pro bezlepkovou dietu (odkaz vede na web celiak.cz)
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (odkaz vede na web eur-lex.europa.eu)
- Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky: Celiakie (odkaz vede na PDF soubor na webu klubpevnehozdravi.cz, 687 kB)
- Pavel Kohout: Diagnostika a léčba celiakie. Interní medicína 2006; 8(7): 324-326. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 102 kB)
