Již před 1800 lety popsal Aretaus z Kapadocie průjmy u dětí, kterým neprospívá konzumace chleba. V moderní době Samuel Gee v Londýně v roce 1888 zjistil, že lze příznaky nemoci ovlivnit stravou . Za války byla v Holandsku k dostání jen rýže a kukuřice a tím u obyvatel vymizely obtíže. V roce 1953 Dickje prokázal, že vyvolávající příčinou je gluten (lepek, směs bílkovin)Typicky obtíže působí pšenice, ale vzácně i tzv. secalin v žitě a hordein v ječmeni. Nově je popsán i vliv tzv. aveninu v ovsu a vločkách, které se tradičně v dietách připouštěly, tolerance je ale individuální. Onemocnění se obvykle projevuje již v dětství, ale diagnóza je běžná i v dospělosti. Celiakie se vyskytuje asi u 3 z 1000 obyvatel, riziko výskytu v rodinách s celiakií je asi 10 %, u diabetiků 1. typu a pacientů s nemocemi štítné žlázy je klinický výskyt asi 5 %, výskyt protilátek je ještě vyšší.
K příznakům patří např. ztráta váhy, bolesti břicha, častější průjmy, ale někdy i zácpa a projevy připomínající dráždivý tračník, anémie, únava, osteomalacie (úbytek kostní hmoty) a bolesti kostí, defekty zubů. Část pacientů nehubne a nemá průjmy. Ke komplikacím, resp. důsledkům patří osteoporóza, osteomalacie, lymfomy střeva, rovněž Duhringova dermatitida (onemocnění kůže), které typicky diagnostikuje dermatolog a vždy vyjádří podezření na celiakii.
K nejčastějším chybám v dietě patří příjem potravin, kde je příměs mouky skrytá, např. uzeniny, konzervy. Chybou je časté užití nádobí, grilu či nástrojů kontaminovaných moukou při přípravě předchozího jídla v restauracích.
Diskuse o konzumaci vloček má dlouhou historii; v 50. letech byly zakazovány, dnes je povoleno 40–60 g/den a nepodávají se pouze u těžších a na dietu rezistentních forem.
Bezpečně gluten není obsažen (gluten free) v mase, vejcích, ovoci, zelenině a mléčných výrobcích.
Stravu je vhodné doplňovat o vápník, podávat až 5 porcí ovoce a zeleniny.
Nebezpečné je naopak podávání lupínků, gluten může být i v obalech léků, žvýkačkách, polévkách a hořčici.
Testy s podáním glutenového standardu se dnes již neprovádějí. Velmi různá je citlivost a setrvačnost obtíží. Po zahájení příjmu glutenu se obtíže mohou objevit s dlouhou latencí (zpožděním) týdnů či dokonce měsíců, naopak vysazení glutenu klidní přítomný zánět jen velmi pomalu. Proto je individuální zkoumání tolerance určité potraviny velmi obtížné.
Bezglutenová dieta je dražší, pacienti si obvykle pečou bezglutenový chléb sami. U dětí a dospívajících je obtížné dodržovat dietu v kolektivu a problematické je rovněž cestování.
Vynikající dietologické informace poskytuje Společnost pro bezlepkovou dietu [1].
Pravidla diety při celiakii
1. Eliminovat (vyřadit) z potravy všechny potraviny obsahující lepek – pšenici, žito, ječmen, oves a všechny výrobky z nich, to znamená mouku, kroupy, vločky, běžné pečivo a chléb, a další potraviny, které byť jen stopově mohou lepek obsahovat.
2. Nahradit zakázané obiloviny rýží, kukuřicí, bramborami, bramborovým a kukuřičným škrobem, sójou, amarantovou moukou a dalšími bezlepkovými potravinami.
3. Strava by zpočátku měla mít šetřící a protiprůjmový charakter. Mírně tedy omezujeme tuky, vybíráme netučná jídla, nesmažíme. Někteří pacienti trpí i laktózovou intolerancí, u nich je nutné mléko vysadit. Později, kdy dochází k uklidnění, můžeme připravovat bezlepkovou dietu s normální technologickou úpravou.
4. Dieta se nesmí svévolně přerušit, pouze na doporučení lékaře. V dospělosti se musí většinou dodržovat celoživotně, u dětí v období adolescence příznaky alergie někdy vymizí.
Technologická úprava pokrmů pro bezlepkovou dietu
Pokrmy vaříme, dusíme, pečeme, občas můžeme i smažit, grilovat apod. Jídla normálně solíme a kořeníme povolenými druhy koření. Zahušťujeme pouze solamylem nebo maizenou, sójovou, amarantovou, rýžovou nebo bezlepkovou moukou anebo jíškou z nich.
Tabulka 1: Příklad jídelníčku pro bezlepkovu dietu
| Snídaně: |
|
| Oběd: |
|
| Svačina: |
|
| Večeře: |
|
Související odkazy
- Společnost pro bezlepkovou dietu (odkaz vede na web celiak.cz)
