Národní zdravotnický informační portál

Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu. Významnou úlohu v ochraně zdraví před plísněmi a jejich produkty v potravinách pak sehrává Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).

Rakovina hltanu je zhoubný nádor, který obvykle vzniká z buněk sliznice hltanu. Nádor se přitom může vyskytnout v kterékoli oblasti hltanu: nosohltanu (nazofaryngu), ústní části hltanu (orofaryngu) nebo hrtanové části hltanu (hypofaryngu). Všechy formy rakoviny hltanu jsou zrádné v tom, že většinou dlouho nezpůsobují žádné příznaky. Člověk obvykle navštíví lékaře až kvůli zvětšené lymfatické uzlině v oblasti krku, která nijak nebolí. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší je šance na uzdravení. Proto všechny potíže v oblasti krku (například potíže s polykáním, mluvením nebo chrapot), které přetrvávají dle než dva týdny, je třeba brát vážně a nechat si je vyšetřit lékařem.

Zdravotní gramotnost představuje schopnost orientovat se v záplavě informací o zdraví a zdravotní péči. Neznamená tedy množství informací, které si člověk osvojí, ale schopnost informace vyhledat, porozumět jim, vyhodnotit je a na jejich základně se rozhodnout ve prospěch vlastního zdraví. Zdravotní gramotnost je důležitá pro každého občana, protože v určitém okamžiku života musí být každý schopen najít, pochopit a používat informace o zdraví a zdravotní péči. Vzdělávací aktivity jsou tak cíleny na schopnost porozumět nejen základním informacím, například o nemoci nebo rizikových faktorech životního stylu, ale také například pozvánkám na vyšetření, příbalovým letákům, pokynům zdravotnického personálu, základní orientaci v systému poskytování zdravotní péče, znalosti příznaků běžných onemocnění, znalosti základních kroků péče o sebe a zajištění soběstačnosti v případě nemoci. Intervenční aktivity jsou tak zaměřeny na posílení zdraví zvýšením zdravotní gramotnosti nejen běžné populace, ale také na vybrané populační skupiny. Zdravotní gramotnost je rovněž cestou ke zvyšování odpovědnosti každého jedince za vlastní zdraví.

Vysoký krevní tlak je onemocnění, které se vyskytuje u velké části české populace. Podle údajů z roku 2024 byla hypertenze diagnostikována u více než 2,3 milionu lidí v ČR [1], ale skutečný výskyt tohoto onemocnění je pravděpodobně ještě vyšší. Vysoký krevní tlak totiž často zůstává po dlouhá léta nerozpoznán, protože u většiny lidí se nijak neprojevuje. Obtíže a příznaky se často projeví až při výrazně zvýšeném krevním tlaku. Hypertenze přitom může mít závažné následky: trvale zvýšený krevní tlak poškozuje tak významné orgány, jako jsou srdce, ledviny nebo mozek. Je důležité zvýšený krevní tlak včas rozpoznat a zahájit léčbu, aby se předešlo závažným a život ohrožujícím stavům, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo selhání ledvin. Jednoznačnou příčinu vysokého krevního tlaku obvykle nelze odhalit. Na vzniku hypertenze se podílí celá řada faktorů, včetně životního stylu. Diagnózu lze stanovit poměrně snadno, neboť je založena na měření hodnoty krevního tlaku.