Možnost přímé senzibilizace – vdechováním obilné mouky – existuje i jako pracovní riziko, například u pekařů. Jisté riziko senzibilizace však představují i polštáře s bylinkovou nebo špaldovou náplní, neboť částečky se z nich uvolňující může člověk nevědomky vdechovat během spánku.
V obilí se vyskytují i alergeny, které mohou vyvolávat závažné alergie. Laboratorní diagnostika pomocí mikročipové metody stanovení alergenů může lékaři pomoci vzájemně rozlišit alergeny, které jsou pro konkrétního pacienta více nebo méně nebezpečné.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u alergie na obilí?
U lidí trpících alergií na obilí se potíže mohou objevit buď bezprostředně po konzumaci, nebo o něco později. Většinou se jedná o vyrážky nebo svědění kůže, případně se mohou vyskytnout dýchací či trávicí potíže. Dlouhodobé vdechování moučného prachu vyvolává v první řadě alergické astma (tzv. „pekařské astma“). U senzibilizovaných pacientů se po konzumaci obilí může rozvinout i anafylaktický šok. Tělesná aktivita navíc toto riziko jednoznačně zvyšuje. Tak například konzumace pšeničné housky (která by sama o sobě žádnou reakci nespustila) v kombinaci s následnou sportovní aktivitou může vyústit v nebezpečnou alergickou reakci.
Bližší informace o alergických potížích najdete v článku Alergie: co to je?
Výživa při alergii na obilí
Podle stupně závažnosti alergie by se člověk měl vyhýbat obilí ve stravě a vdechování obilného prachu.
Lidé trpící alergií na pšenici by ze své stravy měli vyloučit následující potraviny:
- pšeničné (celozrnné) mouky a výrobky z nich,
- pšeničné otruby,
- olej z pšeničných klíčků,
- pšeničné pivo,
- slad,
- různá pojiva a škroby.
Pokud pacient vypozoruje zkříženou alergii na jiné druhy obilovin, měl by se vyhýbat i jim. Přesnou diagnostiku pravé alergie na obilí však může stanovit pouze alergolog. Máte-li jakékoli zdravotní potíže po konzumaci obilovin nebo výrobků z nich, nesnažte se o sebediagnostiku a obraťte se na specialistu – jinak by vám v případě neopodstatněného vyhýbání se obilovinám mohl hrozit nedostatek některých živin nebo podvýživa.
Bližší informace o označování alergenů najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.
Čím nahradit obiloviny ve stravě alergika?
Lidé trpící alergií na obilí – ve většině případů se jedná o alergii na pšenici – by se měli vyhýbat spouštěčům této alergie. Jako alternativa se nabízejí například následující zdroje sacharidů:
- oves,
- ječmen,
- žito,
- kukuřice,
- rýže,
- pohanka (není-li příbuzná s pšenicí),
- jáhly,
- quinoa,
- amarant.
S pšenicí jsou příbuzné špalda a kamut. Lidé trpící alergií na pšenici však špaldu mnohdy snášejí poměrně dobře. Odborník by měl posoudit, zda i tyto druhy obilí způsobují alergické potíže.
Pšeničné alergeny se nacházejí těsně pod slupkou, proto lidé s mírnou alergií na pšenici poměrně dobře snášejí bílou mouku. Přitom platí, že čím nižší je typové číslo mouky, tím méně slupek obsahuje (např. T400 je „pšeničná mouka výběrová polohrubá“, zatímco T1800 je „pšeničná mouka celozrnná, hrubá“).
I lidé trpící alergií na obilí mohou dodržovat zásady vyvážené stravy. Inspirovat vás může potravinová pyramida, samozřejmě s přihlédnutím k existující alergii. Se sestavením vyváženého jídelníčku vám může pomoci například kvalifikovaný nutriční terapeut.
Opatření první pomoci v případě nouze
Objeví-li se příznaky alergie, léčba je symptomatická. Především je tedy potřeba učinit vhodná opatření pro zmírnění otoků a svědění, v případě potřeby i pro stabilizaci kardiovaskulárního systému (zejména polohou vleže s vyvýšenýma nohama). Lidé trpící závažnou alergií by s sebou měli neustále nosit pohotovostní balíček, který by měl obsahovat:
- adrenalinový autoinjektor,
- antihistaminikum,
- lék kortizonového typu,
- inhalátor.
Příbuzní člověka trpícího potravinovou alergií by měli být proškoleni v používání pohotovostních léků. V případě alergie na obilí se může po konzumaci alergenu v souvislosti s tělesnou aktivitou rozvinout anafylaktický šok.
