Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Alergie
  • Potravinové alergie
  • Aktuální: Potravinové alergie: co to je?

Potravinové alergie: co to je?

Potravinové alergie
Autor: gesundheit.gv.at

Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie nerozpoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy u člověka může vzniknout potravinová alergie.

Alergeny v potravinách

Potravinové alergie se odlišují od ostatních alergií (např. od pylových alergií) svými příznaky, nikoli však základními mechanismy.

K nejčastějším spouštěčům potravinových alergií patří [1]:

  • kravské mléko (spíše u dětí),
  • slepičí vejce (spíše u dětí),
  • sója,
  • ořechy a semínka,
  • pšenice,
  • ryby,
  • ovoce (např. broskve nebo jablka),
  • zelenina (např. celer).

V rámci dostatečně pestré výživy přijímáme v potravě až 170 látek, které v zásadě mohou vyvolávat alergii. Tyto látky označujeme jako potravinové alergeny. Řadí se mezi ně především proteiny, ale také některé potravinářské přídatné látky.

Vetřelec zvaný „potrava“

V případě potravinové alergie tělo považuje za škodlivou jednu nebo více látek v potravě, ačkoli tyto látky jsou samy o sobě neškodné. Obranná reakce imunitního systému je velmi prospěšná v případě parazitů, virů, bakterií nebo jiných choroboplodných zárodků, nikoli však v případě potravin či jejich složek. Alergické potíže se začnou vyskytovat tehdy, když tělo zahájí „boj“ proti neškodným složkám potravin, vytváří proti nim protilátky a aktivuje obranné buňky imunitního systému. Tento proces zvaný senzibilizace typicky probíhá tak, že se proti proteinovým alergenům vytvářejí tzv. imunoglobuliny E (IgE), které se v těle navážou na buňky imunitního systému navozující zánět a „probudí je k životu“. V případě lepku a některých potravinářských přídatných látek se většinou jedná o imunopatologickou reakci IV. typu, jejímž spouštěčem nejsou IgE, nýbrž přímo buňky imunitního systému (viz článek Alergie: co to je?).

Pokud se však již někdy v minulosti vytvořily IgE, pak se při opětovném kontaktu s alergenem vyloučí do krevního oběhu v obrovském množství zánětlivé látky, které vyvolají alergickou reakci časného typu. Mezi senzibilizací na určitý alergen a zpozorováním prvních příznaků mohou uplynout měsíce až roky, pokud člověk odpovídající potravinu v tomto mezidobí nekonzumoval.

Okamžité a oddálené reakce

Příznaky imunopatologické reakce I. typu většinou nastupují velmi rychle (během několika minut), někdy ale až opožděně (po jedné až dvou hodinách). Individuální projevy mohou být velmi rozdílné. Potíže postihují většinou „polykací cesty“ (tedy rty, ústa a jícen) a dále pak zažívací trakt. Příznaky se ale mohou objevit i v nose a hlouběji v dýchacích cestách, na kůži, a také v očích. Místa na těle, kde se projeví alergické potíže, tedy v případě IgE alergie nemusejí být shodná s místy, ve kterých se organismus setkal s alergenem.

Složky potravin se vstřebávají i do krevního řečiště, proto může být současně postižen i kardiovaskulární systém. Může dojít k poklesu krevního tlaku až k anafylaktickému šoku – v takovém případě alergie člověka přímo ohrožuje na životě. Alergické potíže může zhoršovat tělesná námaha, konzumace alkoholu a užívání některých léků. Nedá se říci, že by se některé potravinové alergeny projevovaly typickými příznaky.

Bližší informace najdete v článku Alergie: co to je?

Poznámka: Informace o potravinových alergiích a potravinových intolerancích získané například z internetu nemohou nahradit odbornou diagnostiku a osobní poradenství u specialisty, v tomto případě alergologa. Budete-li se sami snažit o „sebediagnostiku“, můžete se snadno dopracovat k podvýživě nebo nesprávné výživě. Proto může být vhodná i konzultace s odborníkem na výživu.

Rozdíly mezi muži a ženami

Vědecké výzkumy dokládají, že při vzniku potravinových alergií a potravinových intolerancí hrají významnou úlohu pohlavně specifické rozdíly. Ženy jsou od dosažení pohlavní zralosti výrazně citlivější než muži, což poukazuje na přímý negativní efekt ženských hormonů. Ženské pohlavní hormony zvyšují riziko a tíži astmatu i potravinových alergií.

Jaké jsou příčiny pohlavně specifických rozdílů?

Estrogen u žen způsobuje zvýšenou propustnost kůže i sliznice. Zvýšený příjem alergenních potravin proto u žen častěji vede k výskytu příznaků alergie. Kromě toho mají ženy nižší rychlost metabolismu. Závažnost alergických reakcí může být velmi rozdílná: od potravinových alergií zprostředkovaných IgE (s potenciálně vysokým rizikem život ohrožujících reakcí) přes celiakii až k histaminové intoleranci a intoleranci laktózy.

Od dosažení pohlavní zralosti postihují potravinové alergie častěji ženy než muže. U žen navíc častěji dochází k rozvoji závažných anafylaktických reakcí, a to v souvislosti s tělesnou aktivitou. Je zajímavé, že některé alergeny vyvolávají častěji alergické reakce u žen, konkrétně například bobuloviny (ostružiny, jahody, rybíz apod.) a ovoce. To poukazuje i na pohlavně specifické rozdíly v životním stylu.

Snažte se vyhýbat spouštěčům alergie

Jediným smysluplným opatřením v případě potravinových alergií a intolerancí je vyhýbat se spouštěčům – tedy látkám, na které je člověk alergický. Tuto strategii většinou lépe dodržují ženy než muži, ovšem často s tím, že neabsolvují odbornou diagnostiku u alergologa. Proto u nich existuje zvýšené riziko podvýživy.

Související odkazy

  1. Potravinové alergie a kvalita života (odkaz vede na web prolekare.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Potravinové alergie

Potravinové alergie: prevence, diagnóza a léčba

U potravinových alergií je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než například u pylových a...

Potravinové alergie

Zkřížené potravinové alergie

Zkřížené potravinové alergie se mohou vyskytovat u lidí, jimž byla diagnostikována jiná alergie,...

Potravinové alergie

Povinné označování potravin obsahujících alergeny

V členských státech Evropské unie platí předpis o označování potravin, jehož účelem je ochrana li...

Astma

Astma: formy

V závislosti na podnětu vyvolávajícím onemocnění rozlišujeme mezi alergickým a nealergickým astma...

Související doporučené zdroje

Potravinové alergie

Diagnostika celiakie

Pokud má lékař u pacienta podezření na celiakii, odešle ho na několik testů. Teprve po nich lékař stanoví konečnou diagnózu.

Přejít na externí zdroj
Potravinové alergie

Nemoci způsobené nesnášenlivostí lepku

Nemoci způsobené nesnášenlivostí lepku jsou celiakie, Duhringova dermatitida a alergie na lepek. Relativně novým onemocněním způsobeným nesnášenlivostí lepku je neceliakální glutenová senzitivita....

Přejít na externí zdroj
Potravinové alergie

Mýty o celiakii

Může se z celiakie vyrůst? Hubne se při celiakii? O celiakii se traduje řada mýtů a polopravd. Článek na portálu celiak.cz některé z nich uvádí v článku na pravou míru.

Přejít na externí zdroj
Potravinové alergie

Celiakie

Zdroje věnované spouštěcím faktorům, příznakům, diagnostice a léčbě celiakie, alergiím na lepek a bezlepkové dietě. Nejsou opomenuty ani recepty na přípravu chutných jídel či praktické rady, které...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI