Lidi nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zkontrolovat, zda jsou v pořádku. Zamyslete se, kdo z Vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat Vaši pomoc.
Při vysoké teplotě se lidé obecně více potí, mohou trpět dehydratací (pokud dostatečně nepijí), snižuje se schopnost soustředění, zvyšuje se hustota krve (což znamená vyšší nároky na kardiovaskulární systém), zhoršuje se prokrvení periferních částí těla a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkově pociťovanou „nepohodou“ je spojený stres a také snížení pracovní výkonnosti.
Účinky extrémního horka můžete zmírnit, pokud se budete řídit níže uvedenými radami.
Vhodné oblečení, pokrývka hlavy
Noste lehké, netěsné oblečení světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté lehkým, světlým a prodyšným oděvem větší části těla a ty, které nekryje látka, je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším.
Důležitá je pokrývka hlavy, ochrání vás před úžehem. Použít můžete i slunečník nebo deštník, cokoli, co poskytne hlavě stín před pálícím sluncem. Oči chraňte slunečními brýlemi.
Nevystavujte se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne. Zejména starší lidé, lidé s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by při teplotách překračujících 30 °C měli pobývat ve venkovním prostředí spíše jen v ranních a podvečerních hodinách.
Pitný režim
Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou, která vám pomůže doplnit ionty ztracené pocením. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý či bylinkový. Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, a to hned ze dvou důvodů: jednak obsahují velké množství kalorií, jednak lidské tělo vysokou dávku cukru přemění částečně na teplo, a to ještě zhoršuje pocit horka.
Vypijte nejméně 2–3 litry tekutin denně. Při tělesné aktivitě byste měli vypít 2–4 sklenice každou hodinu. Nejlépe je nosit vodu stále s sebou a upíjet. Pobízejte k pití zejména děti a staré lidi, neboť ti často nemívají pocit žízně.
Vhodná strava
V horkém počasí jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla – například studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Sami jistě víte, že po vydatném a tučném jídle se člověk často cítí těžce a nepohodlně. Lidské tělo v horkém počasí nepotřebuje ještě další zátěž pocházející ze stravy: při trávení jídel s vysokým obsahem tuků a bílkovin se uvolňuje další teplo, které člověku ještě zhoršuje pocit horka.
Vhodné je jíst raději po menších dávkách a častěji. Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám, jako jsou například majonézové saláty, měkké salámy apod. Ušetříte si tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí.
Používání klimatizace
Klimatizace sice ochlazuje vzduch, ale zároveň z něj odvádí vlhkost. Vdechování příliš suchého vzduchu může přispět k dehydrataci – a to je důvodem, proč mnoho lidí při pobytu v klimatizované místnosti pociťuje bolesti hlavy. Chcete-li tomu předejít, častěji pijte.
Prostory byste klimatizací neměli přechladit. Klimatizace by v létě měla být nastavena na teplotu nejvýše o 5–7 °C nižší, než je venkovní teplota. Pokud je tedy venkovní teplota 35 °C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 °C, ne méně.
Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku, na který lidské tělo reaguje negativně. Spustí se procesy, které vyústí k náchylnosti k respiračním onemocněním, bolestem v krku, angínám a onemocněním močových cest. To souvisí s tím, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze. Hlavní zásadou je tedy klimatizovat pomalu a neagresivně, takže klimatizaci vlastně na sobě ani moc nepocítíte. Jakmile v klimatizované místnosti ucítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je vám nepříjemné, je to špatně. Znamená to totiž, že místnost je přechlazená. Někteří lidé ovšem důsledky působení studeného vzduchu často podceňují. Budete-li tedy vycházet z agresivněji klimatizované místnosti, je vhodné se někde nejprve krátce aklimatizovat (například na chodbě bez klimatizace), a až poté vyjít do horka, které panuje vně budovy.
Stejný problém nastává i u klimatizací v autě. Vychlazené auto je příjemné, ale při vystupování se tělo nevyhne teplotnímu šoku s možnými následnými zdravotními problémy.
Vlhkost vzduchu
Ještě horší než extrémní horko je vedro v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Právě takové počasí je velmi nebezpečné, neboť čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím nižší teplotu dokáže snést (tolerovat) lidský organismus. Podle některých vědeckých studií dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem 50 °C, pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý. Ovšem v prostředí, kde se vlhkost vzduchu blíží 100 %, stačí již teplota okolo 31 °C, aby se organismus začal nebezpečně přehřívat [1].
Úpal
Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.
Při extrémním přehřátí, kdy se tělesná teplota může dostat až nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, použít lze i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu a pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Postiženému nedávejte pít; zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc (tísňová linka 155). V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.
Při mírnější formě úpalu, tzn. je-li na počátku jen zvýšená teplota (do 38 °C), postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do některé z rizikových skupin* a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).
* Rizikové skupiny s ohledem na horké počasí jsou:
- lidé starší 65 let,
- děti do 4 let,
- těhotné a kojící ženy,
- zvláště drobné ženy,
- lidé s některými chronickými onemocněními, jako jsou zejména kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, nadváha a obezita,
- lidé užívající některé léky (např. antidepresiva, hypnotika apod.).
Křeče z horka
Křeče z horka vznikají kvůli ztrátám vody a iontů pocením. Vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin a mohou se objevit v souvislosti s namáhavou činností.
V případě křečí z horka ukončete namáhavou činnost a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě, pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním. Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře. Pokud křeče ustoupí, relaxujte a k namáhavé činnosti se ještě několik hodin nevracejte, i když se jinak cítíte dobře; další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z horka.
Vyčerpání z horka
Vyčerpání z horka může vzniknout i několik dní poté, co byl člověk vystaven vysoké teplotě. I v tomto případě se jedná o důsledek nadměrných ztrát vody a iontů pocením. Vyčerpání z horka se projevuje pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobami, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné, nebo pokud postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy.
Postiženému člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a tekutiny podávat po doušcích, v případě nevolnosti je nepodávat. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře. Dle jeho rady pak eventuálně podat solné (iontové) roztoky.
Související odkazy
- DJ Vecellio, ST Wolf, RM Cottle, WL Kenney: Evaluating the 35°C wet-bulb temperature adaptability threshold for young, healthy subjects (PSU HEAT Project). Journal of Applied Physiology 2022, 132(2): 340–345. (odkaz vede na web journals.physiology.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)