Vnitřní prostředí školy

Legislativně jsou požadavky na fyzikální faktory vnitřního prostředí školy řešeny vyhláškou č. 410/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. [1] v platném znění. Pro učebny a tělocvičny platí:

• minimální výsledná teplota 20 °C, optimální výsledná teplota 22±2 °C,
• maximální výsledná teplota 28 °C a 20±2 °C pro tělocvičny,
• rychlost proudění vzduchu 0,1 až 0,2 m/s,
• relativní vlhkost 30 až 65 %,
• intenzita větrání čerstvým vzduchem 20 až 30 m³ na 1 žáka.

Další parametry měřených látek, jako jsou prachové částice různé velikosti, těkavé organické látky, formaldehyd, mikroklima, jsou uvedeny ve vyhlášce č. 6/2003 Sb. [2], kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.

Podle údajů za r. 2017–2018 bylo v ČR 5 269 různých typů mateřských škol, ve kterých bylo zapsaných 362 756 dětí v 15 969 třídách. Základních škol bylo 4 155 a v nich 926 108 dětí ve 46 023 třídách. Středních škol, učilišť a gymnázií bylo 1 308 s 421 535 studentů v 19 266 třídách. Celkem se jedná zhruba o 12 100 školských zařízení s 1,7 milióny dětí, žáků a studentů v přibližně 81 700 třídách. Pokud vezmeme do úvahy pedagogický a jiný personál škol, jedná se o vnitřní prostředí, které denně navštěvuje cca 2 miliony obyvatel ČR (20 %). Děti jsou skupinou, která je citlivá na kvalitu vnitřního prostředí. Jeho špatná kvalita může narušit schopnost žáků soustředit se, mohou mít bolesti hlavy, nevolnost, být ospalí, nespokojení a unavení. Působení toxických látek se může projevit nejenom akutními příznaky – bolesti hlavy, podráždění, ale při dlouhodobém působení může poškodit zdraví [3].

Je proto logické, že vnitřní prostředí významně ovlivňuje duševní pohodu a fyzické zdraví. Studie ukázaly, že ve vnitřním prostředí jsou často vyšší hodnoty koncentrací některých znečišťujících látek než ve venkovním ovzduší. Kvalita vnitřního prostředí je závislá na mnoha faktorech. Mezi ty nejdůležitější patří architektonické řešení, umístění budovy, hluk v jejím okolí, orientace, uspořádání vnitřního prostoru, vybavení, osvětlení, doba dozvuku (akustika), mikroklimatické faktory prostředí (teplota, vlhkost, proudění vzduchu), prašnost, zápach. Zvláště vnímaví jsou lidé ve vnitřním prostředí k teplotě a vlhkosti, hluku a osvětlení. Řada z uvedených faktorů může představovat i zdravotní riziko [3].

V poslední době se setkáváme s pojmem „syndrom nezdravých budov“ (zkratka SBS pochází z anglického názvu sick building syndrome), což představuje budovy, které negativně působí na zdraví lidí. Příčiny jsou různé, ne každá nemocná budova je má všechny a ne každá budova je nemocná, pokud nastane některá z uvedených situací [3]:

• budova byla postavena po roce 1960,
• klimatizovaná budova, okna nelze otevřít,
• velmi jasná nebo blikající světla,
• větrání, topení a osvětlení nelze dostatečně ovládat,
• koberce nebo čalounění,
• mnoho otevřených polic nebo úložných prostorů,
• nový nábytek, lakované povrchy,
• opomíjená údržba, nedostatečný úklid,
• vysoké teploty nebo velké kolísání teploty,
• velmi nízká nebo velmi vysoká vlhkost,
• chemické znečišťující látky (cigaretový kouř, ozon) nebo organické těkavé látky ze stavebních materiálů a zařízení,
• zvýšená prašnost, výskyt vláknitých struktur ve vzduchu,
• IT technologie, počítačové monitory, vyšší hladina hluku.

Co všechno působí ve vnitřním prostředí (nejenom školy)?

Mikroklimatické parametry

Jsou určeny teplotou, relativní vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu. Změna jednoho má za následek i změnu dalších dvou. Závisí na nich náš subjektivní pocit komfortu (pohody až nepohody), při překročení přípustných hodnot, mohou být faktorem potenciálně ohrožujícím zdraví, zvláště u citlivých jedinců.

Venkovní zdroje znečištění

Mezi venkovní zdroje znečištění se řadí:

• doprava,
• elektrárny, energetické zdroje včetně lokálních,
• ostatní průmyslové zdroje,
• znečištění v důsledku stavební činnosti,
• skládky odpadu,
• zemědělská činnost (postřiky, pesticidy),
• příroda (pyly, mikroorganismy).

Mezi faktory, které ovlivňují pronikání znečišťujících látek z venkovního prostředí dovnitř patří:

• použité technologie, stavební prvky,
• orientace budovy,
• podlaží,
• orientace učeben (do ulice/do dvora),
• okolní vegetace.

Vnitřní zdroje znečištění

Mezi vnitřní zdroje znečištění se řadí:

• stavební a izolační materiály,
• povrchové materiály (obklady stěn, koberce, rolety, záclony),
• vybavení,
• odpařování těkavých chemikálií z nových materiálů,
• barvy,
• vosky, repelenty,
• klihy a pryskyřice,
• rozpouštědla,
• kopírky, inkousty,
• čisticí/dezinfekční přípravky,
• biocidy, pesticidy,
• výrobky osobní péče,
• lidé (vydechovaný vzduch, kouření),
• domácí zvířata, hlodavci, hmyz,
• plísně (od vlhkosti).

Biologická agens

Mezi biologická agens se řadí:

• plísně, kvasinky,
• bakterie, viry,
• zvířecí chlupy, šupinky kůže, výkaly, sliny, moč,
• hmyz (výkaly švábů, roztoči atd.),
• pyly.

Plísně, bakterie a pyly jsou zejména z venkovních zdrojů. Hlavní podíl na biologickém znečištění má vnitřní zdroj, tj. vlhké povrchy a materiály, pára ze sprchování, klimatizace, čalouněný nábytek a koberce, zvířata (alergeny mohou být přítomny měsíce po odstranění zdroje), nemocní lidé, špatně provozované zvlhčovače vzduchu.

Kontaminace způsobené lidmi

Možná jste nevěděli, že:

• vydechovaný vzduch obsahuje 17 % O₂ a 83 % CO₂,
• dospělý člověk vyprodukuje za hodinu 45 g potu,
• ve vydechovaném vzduchu je 30–300 g vodní páry a 10–75 litrů CO₂ (v závislosti na fyzické zátěži).

Projekt InAirQ (Indoor Air Quality)

V rámci Prioritní osy 3 programu nadnárodní spolupráce financované z evropských fondů se řeší projekt InAirQ [4], jehož cílem je zlepšení kvality ovzduší uvnitř škol, popis zdravotních dopadů kvality vnitřního ovzduší na zranitelnou populaci dětí a navržení a realizace kroků ke zlepšení školního prostředí. Bude připravena a použita integrovaná strategie pro zlepšení kvality vnitřního ovzduší ve školách s cílem snížit riziko nepříznivých zdravotních účinků znečištění vnitřního ovzduší na děti. Výsledky budou základem k nastavení doporučení pro společné normy týkající se odhadu, měření a monitorování kvality vnitřního ovzduší.

Na projektu spolupracují zdravotní ústavy a další instituce z pěti evropských zemí (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Itálie). Za Českou republiku řídí projekt Státní zdravotní ústav ve spolupráci s členy Environmental Quality Forum, kde jsou zastoupeni odborní pracovníci, zástupci státní správy (krajské hygienické stanice, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), lékařské fakulty Univerzity Karlovy, samosprávy. V projektu je zastoupeno 9 škol z Prahy 6, 1 škola z kraje Vysočina a 2 školy ze Středočeského kraje [4].

V rámci projektu byl navržen Index kvality vnitřního ovzduší IKO – jako jednoduchý nástroj k popsání zdravotně relevantních informací o kvalitě vnitřního ovzduší. Tento nástroj umožňuje navržení a zavedení opatření, která by vedla ke zlepšení kvality prostředí ve školách. Zahrnuje jak stránku vlivu na zdraví (IAQ Index) – benzen, formaldehyd, PM_2,5, tak parametry diskomfortu – Comfort index – teplota, vlhkost, CO₂.

Související odkazy

1. Vyhláška č. 343/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
2. Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
3. InAirQ projekt – seminář 28.–29. 11. 2019: Kvalita vnitřního ovzduší (IAQ) (odkaz vede na web SZÚ)
4. Projekt InAirQ (Indoor Air Quality) (odkaz vede na web SZÚ)