viry

Viry můžeme charakterizovat jako částice, které se liší od (živých) mikroorganismů tím, že nejsou organizovány jako buňky, ale jako neživé, extrémně složité částice. Virové částice obsahují jednu nebo několik molekul jediného typu nukleové kyseliny – buď RNA nebo DNA. Podle toho rozlišujeme RNA viry a DNA viry. Viry se nemnoží dělením, ale replikací, tzn. syntézou svých složek. Při syntéze jsou viry závislé na hostitelské buňce, kdy k pomnožení využívají jejích enzymatických struktur. Jsou schopny přenést svou nukleovou kyselinu z jedné hostitelské buňky do druhé tak, že:

  1. buď překryjí hostitelskou genetickou informaci svou genetickou informací,
  2. nebo svou genetickou informaci začlení do genomu hostitele.

Viry se vyznačují se parazitickým způsobem „života“ uvnitř hostitelských buněk: rozmnožovat se mohou pouze v živých buňkách. Viry způsobují různá onemocnění u lidí, zvířat a rostlin.

Odvozené přídavné jméno je virový.

Viz také infekční agens, virové infekce, virové onemocnění a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz viry, případně virus.