V bytě se objevil výrazný nepříjemný a nepolevující zápach. Co mám dělat?
Nejdříve se přesvědčte, že se zápach do vašeho bytu právě nedostává z vnějšího prostředí. Pokud tomu tak není, pak zkontrolujte společné prostory ve vašem domě (chodby, schodiště, sklepy apod.). Jestliže neodhalíte žádný venkovní zdroj, pak se musíte soustředit na vlastní byt. Projděte všechny místnosti ve vašem bytě a zkuste vytipovat tu, v které je zápach nejintenzivnější. Předpokládáme, že typický zápach merkaptanů, kterým je odorizován zemní plyn, poznáte. Z výlevek může být cítit sirovodík (zápach po zkažených vejcích), pokud jste do ní vlili něco hodně kyselého. Pokud jste stále neobjevili zdroj zápachu, pak se zamyslete nad tím, zda nedošlo v posledním půlroce k nějaké významné změně ve sledované místnosti, jako např. k výměně podlahy, obložení stěn, oken, dveří, nábytku apod. V tom případě byste měli vnímat „chemický“ zápach. U většiny materiálů se zápach postupně snižuje, tak jak se vypařují z použitých materiálů těkavé složky jako monomery nebo rozpouštědla. Existují však výjimky (např. polyvinylchloridové (PVC) podlahové krytiny), kdy se může zápach postupem času zvětšovat. Intenzita pachu většiny látek je významně závislá také na teplotě vzduchu v místnosti. Ta se může v průběhu roku měnit i o více než 15 °C, a tak v létě můžete vnímat zápach intenzivněji.
Zápachem by se mohly projevovat i plísně, které však ke svému životu potřebují vyšší vlhkost. Jsou naštěstí dobře viditelné. Proto zkontrolujte podlahu, stěny především u oken a za nábytkem. Voda může do místnosti prosakovat z vnějšku (ze střechy, obvodovou zdí) nebo z vadného vodovodního potrubí, trubek topení, odpadů apod. Pokud jste stále nic neobjevili, pak zkuste kontaktovat odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze [1], případně i ze Zdravotních ústavů se sídlem v Ústí nad Labem [2] nebo v Ostravě [3], kteří vám díky své bohaté praxi v oblasti kvality ovzduší mohou případně pomoci s řešením vašeho problému.
V jednom z pokojů mám na podlaze položené desítky let lino. Je značně opotřebované, potřebovalo by vyměnit. Je takový typ podlahové krytiny stále dostupný?
Pro přírodní lino by se správně měl používat výraz linoleum. Po delší době se tato podlahová krytina opět stává populární. Linoleum se vyrábí ze směsi lněného oleje, dřevité nebo korkové moučky, jutové tkaniny, přírodní pryskyřice a vápence. Suroviny jsou převážně přírodního charakteru a tak se jedná o ekologický materiál. Z pohledu zdravotní nezávadnosti k němu nejsou žádné závažné výhrady.
Dříve než podlahovou krytinu např. linoleum objednáte, prostudujte si více informací na internetu, abyste zvolili materiál, který vám bude skutečně nejvíce vyhovovat.
Kdysi jsem pořídila do jednoho z našich pokojů dřevotřískový nábytek. Na internetu jsem nedávno našla, že by se z takového typu materiálu mohl stále uvolňovat formaldehyd. Je to pravděpodobné? Pokud ano, co mám dělat?
Bohužel je to možné. Formaldehyd je známý karcinogen a tak není dobré takové nebezpečí podceňovat. Při výrobě dřevotřísky se třísky spojují při teplotě cca 200 °C močovino-formaldehydovým lepidlem. Dříve nebyly technologie tak propracované jako dnes a tak se stávalo, že se z dřevotřískových desek často uvolňoval formaldehyd. Bohužel ne krátkodobě, ale i po desítky roků, čemuž nedokázala zabránit ani standardně používaná laminace jejich povrchu.
Pokud nechcete z jakýchkoliv důvodů původní dřevotřískový nábytek automaticky vyměnit, pak vyhledejte na internetu akreditovanou popřípadě autorizovanou laboratoř (viz Státní zdravotní ústav [1], Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem [2], popř. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě [3]), která vám bude schopna provést příslušná měření, správně interpretovat jejich výsledky a vydat doporučení.
Uvažujeme o koupi rodinného domu typu Okál. Na internetu jsem se dočetla, že v některých z nich může být nebezpečné ovzduší. Může to být pravda?
RD Okál je vžité označení pro montované dřevěné rodinné domky. První Okály byly postaveny v tehdejším Československu na počátku 70. let minulého století, kdy Rudné doly Jeseník, n. p., zakoupil od německé firmy OKAL licenci na výrobní a montážní systém stejného názvu. Konstrukci domku tvoří dřevěný sloupkový systém opláštěný z vnitřní strany dřevoštěpkovými deskami a z vnější strany azbestocementovými deskami. Prostor mezi vnitřní a vnější deskou je vyplněn tepelnou izolací. A právě vnitřní lepené dřevoštěpkové desky z počátku 70. let minulého století jsou téměř bez výjimky zdrojem formaldehydu. Tehdejší tepelná izolace stěn a stropů neodpovídá požadavkům dnešní doby, a proto je jejich majitelé vyměňují. Obvykle instalují i nová okna s výrazně lepšími tepelně i vzduchově izolačními vlastnostmi, které výrazně omezí výměnu vzduchu s okolním prostředím, čímž se naopak zvýší koncentrace formaldehydu ve vnitřních prostorách domku a ten se stává neobyvatelným.
Vyšší koncentrace formaldehydu (hygienický limit 60 µg/m3) lze očekávat u starších domků, tj. ze 70. let, naopak novější stavby jsou většinou vyhovující. Přesto doporučujeme nechat si prověřit koncentraci formaldehydu v každém Okálu již před jeho koupí. Orientačně lze použít jednorázová indikační čidla, která prokáží zvýšenou koncentraci formaldehydu. Exaktní stanovení formaldehydu provádí řada akreditovaných laboratoří včetně SZÚ a Zdravotních ústavů v Ústí nad Labem a Ostravě.
Spěchali jsme s rekonstrukcí staršího bytu. Jako poslední zbyla výměna podlahové krytiny, na kterou jsme si s přítelem sami netroufali. Vybrali jsme si zejména z finančních důvodů měkčený polyvinylchlorid (PVC), který mi vyhovoval i svým designem. Požádali jsme renomovanou firmu o jeho pokládku. Majitel firmy se zdráhal nám vyhovět s tím, že podkladový beton je ještě málo proschlý (vyzrálý). Já však přesto trvala na co nejkratším termínu. Dodavatel se nakonec podvolil, ale nechal si ode mne podepsat, že předem upozorňuje na možnost vzniku trvale intenzivního zápachu. Po necelém měsíci od pokládky se začal prakticky v celém bytě projevovat silný chemický zápach. Teď lituji, že jsem tolik spěchala. Co se stalo a jak se to dá napravit?
Není zcela jisté, co se přesně stalo. Známe nápadně podobné příklady i z naší praxe. Většinou je na vině vysoká vlhkost tedy spíše voda, která zůstala uvězněna v betonu či stěrce pod podlahovou krytinou. Voda má tendenci (sklon) prostupovat všemi podpodlahovými vrstvami až nakonec narazí na relativně nepropustnou podlahovinu. Tento případ nastane tehdy, když se začne pokládat krytina nepropouštějící vodní páru dříve, než v podkladu poklesne vlhkost na doporučovanou hodnotu. Druhou nutnou podmínkou je zpravidla použití di-(2-etylhexyl)ftalátu (DEHP) jako změkčovadla PVC v materiálu podlahové krytiny. DEHP je hydrolyzován (rozkládán) vodou stoupající z podkladu za vzniku 2‑etylhexanolu, který vzápětí dokáže prostupovat krytinou, což se projevuje dlouhotrvajícím intenzivním chemickým zápachem. Samozřejmě intenzivní zápach mohou způsobovat i jiné chemikálie, ale příčina jeho vzniku bude pravděpodobně stejná.
Bohužel náprava je docela bolestná. Je nutné strhnout podlahovou krytinu, zbrousit zbytky lepidla a nechat doschnout stěrku. V některých případech, kdy 2-ethylhexanol proniknul i do podkladových vrstev (betonu), je nutné použít speciální fólii, která se nalepí na stěrku a zabrání tak opětovnému pronikání 2-ethylhexanolu vzhůru. Potom už je pouze na vás, zda se vrátíte k původní krytině nebo raději zvolíte jiný materiál.
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav (odkaz vede na web szu.cz)
- Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem (odkaz vede na web zuusti.cz)
- Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (odkaz vede na web zuova.cz)