Žízeň jako poplašný signál
Zvýšené pocení způsobené horkem může v lidském těle rychle vést k nedostatku tekutin. Již poměrně malý nedostatek může způsobit tělesné potíže, jako jsou problémy se soustředěním, nevolnost, závratě nebo bolesti hlavy. U citlivých osob se mohou vyskytnout i kardiovaskulární potíže. Jakmile pocítíte žízeň, je už vlastně pozdě: v tu chvíli již tělo trpí nedostatkem tekutin.
Podle doporučení Německé společnosti pro výživu (DGE) [1] by dospívající a dospělí měli denně vypít alespoň 1,5 litru tekutin. U batolat se za minimální množství nápoje považuje 0,8 litru a u dětí 1,0 až 1,3 litru. Ale pozor, při vysokých teplotách se potřeba tekutin může zvýšit i třikrát až čtyřikrát!
Ideálními tekutinami k zahnání žízně jsou voda z kohoutku nebo minerálka, neslazené bylinné a ovocné čaje, případně ovocné a zeleninové šťávy. Nevhodné jsou limonády s vysokým obsahem cukru, ledové čaje, kolové nápoje, energetické nápoje a alkoholické nápoje. Pozor také na různé „wellness“ nápoje, které mohou obsahovat značné množství cukru.
Sportování v horku
Sport, slunce a modrá obloha – to prostě patří k sobě a vypadá jako ideál zdravého trávení času. I při sportování (nebo spíše zvláště při sportování) však platí: pít, pít, pít! Ztráta tekutin v horku může být 0,5 až 2,5 litru za hodinu, podle typu provozovaného sportu. Při delších sportovních aktivitách je proto nezbytné pít v jejich průběhu. Potem z těla odcházejí i minerální látky, jako je sodík, draslík, vápník, hořčík nebo chloridy; při rekreačním a amatérském sportu však není nutné používat speciální sportovní nápoje s elektrolyty. Ideálním sportovním nápojem pro rekreačního sportovce je v horkém létě ovocná šťáva (například jablečný džus) smíchaná s minerální vodou v poměru 1:1.
Bližší informace o pitném režimu najdete v článku Kolik tekutin potřebuje lidské tělo?
Jak chutná léto
Horko budete snášet lépe, pokud letním podmínkám přizpůsobíte svou stravu. Vynechejte těžká a tučná jídla, která jsou při vysokých teplotách další zátěží pro tělo. Dávejte přednost ovoci a zelenině s vysokým obsahem vody (to jsou např. jablka, třešně, okurky, rajčata), což vám zároveň pomůže doplnit potřebné tekutiny. V létě se snažte upřednostňovat lehká jídla (například ovocný salát s ořechy, domácí ovocná zmrzlina nebo jahodovo-banánový mléčný koktejl), která jsou snadno stravitelná a zároveň osvěžující.
Ideálním jídlem do horkých letních dnů jsou studené polévky a saláty: nechte se inspirovat jižními národy a vyzkoušejte chlazenou nebo ledovou polévku. Proslulé je zejména španělské gazpacho – lehká polévka s okurkami, rajčaty, paprikou a kostkami bílého chleba. Vyzkoušet ale můžete i chlazenou rajčatovou polévku nebo studenou okurkovou polévku. Vynikající volbou pro hlavní chody jsou saláty, jako je například salát s kuskusem nebo italský těstovinový salát.
Potřebnou energii i tekutiny dodají tělu ovocné a zeleninové koktejly, nápoje, svačinky apod. Ovoce i zelenina kromě toho obsahují mnoho cenných vitaminů a minerálních látek.
Jídlo se v teple rychleji kazí
Při vysokých teplotách se (nejen) v potravinách množí obzvláště rychle mikroorganismy. Radost z léta vám pak mohou rychle zkazit zažívací potíže, nebo dokonce otrava jídlem. Pokud se těmto potížím chcete vyhnout, měli byste při manipulaci s potravinami dodržovat určitá hygienická pravidla – a v horkých letních dnech to platí dvojnásob.
Tipy pro zacházení s potravinami v létě
Nenakupujte příliš mnoho potravin. V létě dělejte raději jen menší nákupy, abyste potraviny stihli včas spotřebovat.
Zvláště opatrní buďte u zboží, které podléhá rychlé zkáze. Maso, drůbež, vejce, mléko a mléčné výrobky a ryby nakupujte pokud možno až na konci nákupu.
Snažte se nepřerušit chladový řetězec. Pokud víte, že cesta z nákupu vám bude trvat delší dobu, používejte chladicí tašky, boxy apod.
Neotálejte s vybalením nákupu. Potraviny podléhající rychlé zkáze byste měli uložit do chladničky nebo do mrazničky ihned po příjezdu domů.
Nenechávejte jídlo „potit“. Nevystavujte potraviny přímému slunečnímu záření. Dávejte si na to pozor obzvláště při příležitostech, kdy jíte venku.
Pozor na syrová vejce, maso a ryby. Věnujte zvýšenou pozornost jídlům, jako je tiramisu, majonéza apod. Ihned po přípravě je uložte do chladničky a skladujte nanejvýš jeden den. Malé děti, starší lidé, těhotné ženy a lidé s oslabenou imunitou by se v horku měli syrovým vejcím raději vyhýbat. Totéž platí pro jídla obsahující syrové maso (hovězí tatarák) nebo syrové ryby (sushi). Maso i ryby v letním období raději vždy důkladně propečte.
Bližší informace o nákupu, skladování a přípravě potravin se dozvíte v kategorii Zacházení s potravinami.
Grilování v létě
Grilování pod širým nebem k létu zkrátka patří. Pokud ale chcete, aby pro všechny zúčastněné zůstalo potěšením bez nepříjemných následků, měli byste mít na paměti několik zásad.
Tipy pro zdravější grilování
Nepoužívejte smolnaté dřevo. Při spalování pryskyřice se uvolňují zdraví škodlivé látky.
Pozor na syrové maso. Syrové maso (ani šťáva, která z něj vytéká) nesmí přijít do styku s jinými potravinami nebo přílohami, které se již dále tepelně neupravují (např. saláty, omáčky, chléb apod.).
Negrilujte masné výrobky s obsahem dusitanů. Dusitany jsou do masných výrobků (např. salámů, šunek) přidávány ve formě solicích směsí: jejich účelem je růžové až načervenalé zabarvení, které vydrží i po tepelné úpravě [2]. Při grilování se však dusitany přeměňují na karcinogenní (rakovinotvorné) nitrosaminy.
Potraviny určené ke grilování udržujte v chladu co nejdéle. Maso i jiné potraviny podléhající rychlé zkáze vyndejte z chladničky až těsně předtím, než je položíte na gril.
Předcházejte odkapávání tuku do uhlíků. Při hoření tuku odkapávajícího do žhavých uhlíků vznikají tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), což jsou potenciálně karcinogenní látky [3]. Nejznámějším zástupcem PAU je benzo[a]pyren [4]. Během grilování proto nepotírejte opékané maso olejem. Marinované potraviny určené ke grilování byste naopak před vložením na gril měli otřít od přebytečného tuku. Omezit odkapávání tuku do žhavých uhlíků vám pomohou i speciální odkapávací misky určené pro gril.
Nepolévejte grilované maso pivem. Pokud to budete dělat, i v tomto případě zvyšujete tvorbu rakovinotvorných látek, včetně polycyklických aromatických uhlovodíků.
Negrilujte příliš dlouho ani při příliš vysoké teplotě. Zčernalá místa byste z grilovaného jídla měli odřezat, ačkoli mnoha lidem chutnají. Grilování při příliš vysoké teplotě může vést ke vzniku heterocyklických aminů, které jsou rovněž zdraví škodlivé [5]. Je však třeba najít střední cestu: grilované potraviny by měly být důkladně tepelně zpracovány, aby se zničily choroboplodné zárodky.
Nemusí být vždycky jen maso. Zkuste si kromě klasických grilovaných steaků připravit také ryby nebo zeleninu. Uvidíte, že grilovaná zelenina, jako je cuketa, kukuřice nebo rajčata, vás příjemně překvapí. Ryby určené ke grilování by měly mít relativně pevné maso: vhodný je například pstruh, losos nebo tuňák. Jako dezert pak místo zmrzliny může posloužit například grilovaný banán nebo jablko.
Maso si nakládejte raději sami. U masa, které se v obchodech prodává již marinované, je obtížnější posoudit, zda se maso již nezačíná kazit: případný nakyslý zápach „přebije“ vůně koření, ztížená je i zraková kontrola (maso je kořením obarvené).
Související odkazy
- Deutsche Gesellschaft für Ernährung (DGE): Referenzwerte-Tool (odkaz vede na web dge.de; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)
- Informační centrum bezpečnosti potravin: Dusitany v českých uzeninách (odkaz vede na web bezpecnostpotravin.cz)
- Informační centrum bezpečnosti potravin: Polycyklické aromatické uhlovodíky (odkaz vede na web bezpecnostpotravin.cz)
- Informační centrum bezpečnosti potravin: Benzo(a)pyren (odkaz vede na web bezpecnostpotravin.cz)
- Informační centrum bezpečnosti potravin: Heterocyklické aminy (odkaz vede na web bezpecnostpotravin.cz)