Jaké příznaky se mohou vyskytnout u deprese?
Výkyvy nálad se běžně vyskytují v životě každého člověka. Podle čeho ale poznáme skutečnou depresi? Ta se vyznačuje tzv. hlavními příznaky a případnými dalšími příznaky.
Hlavní příznaky deprese
K hlavním příznakům deprese se řadí:
- depresivní, skleslá nálada, popř. „pocit vnitřní prázdnoty“,
- netečnost a pocit bezútěšnosti,
- snížené psychomotorické tempo, rychlá unavitelnost (i po menší námaze),
- snížená aktivita.
Další možné příznaky deprese
K dalším možným příznakům deprese se řadí:
- sociální stažení,
- snížená soustředěnost a pozornost,
- snížená sebedůvěra,
- pocity vlastní bezcennosti,
- pocity viny,
- pesimistické nebo negativní myšlenky na budoucnost,
- sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, sebevražedné chování,
- poruchy spánku,
- snížená chuť k jídlu,
- zhoršení kognitivních schopností.
U lehkých a středně těžkých depresivních epizod lze dále rozlišit, zda se u pacienta kromě hlavních a vedlejších příznaků vyskytuje i tzv. somatický syndrom:
- ranní deprese (obzvláště depresivní nálada časně po ránu),
- ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které člověku obvykle působí radost,
- probouzení se v časných ranních hodinách (dvě nebo více hodin před obvyklým časem vstávání),
- zřetelná ztráta chuti k jídlu,
- úbytek hmotnosti (často více než 5 % tělesné hmotnosti za měsíc),
- psychomotorické zpomalení nebo neklid,
- výrazné snížení libida (sexuální touhy).
Navíc se mohou vyskytovat následující příznaky, z nichž nelze přímo usuzovat na depresi:
- ochablost, tělesná vyčerpanost,
- poruchy trávení,
- bolesti hlavy,
- pocit tlaku v krku, pocit „knedlíku v krku“,
- potíže s dýcháním, popř. se srdcem nebo s krevním oběhem (omdlévání, rychlé bušení srdce apod.),
- závrať,
- potíže se zrakem,
- svalové napětí, bolesti nervů,
- problémy s pamětí.
U žen, mužů a dětí se příznaky deprese často vzájemně liší. Pokud pacient uvízne v depresivní epizodě, obvykle se to projeví pasivitou, sociálním stažením a tělesným vyčerpáním. Během depresivní epizody může zesílit pacientova tendence k závislostnímu chování (např. závislost na alkoholu). Zároveň s depresí se často vyskytují úzkostné poruchy.
Jak se stanoví diagnóza deprese?
Pro stanovení diagnózy deprese jsou mj. určující následující kritéria:
- Jsou přítomny alespoň dva hlavní příznaky (u těžké epizody tři) po dobu alespoň dvou týdnů (nebo i po kratší dobu, pokud jsou příznaky závažné nebo pokud se objeví obzvláště rychle).
- Ke stanovení tíže deprese: kromě hlavních příznaků jsou přítomny alespoň dva další příznaky (pro lehkou epizodu), 3–4 další příznaky (pro středně těžkou epizodu), resp. více než čtyři příznaky (pro těžkou epizodu).
- Kritéria somatického syndromu (viz výše) jsou splněna v případě lehké nebo středně těžké depresivní epizody, u které jsou přítomny čtyři z výše popsaných příznaků.
U těžké formy deprese se dále rozlišuje, zda jsou přítomny psychotické příznaky, jako jsou bludné představy nebo halucinace. Bližší informace k různým formám deprese a jejich charakteristickým znakům najdete v článku Deprese: formy a průběh. Pokud nejsou správně interpretovány tělesné obtíže, které se vyskytují u depresivní poruchy (např. bolesti hlavy nebo nevolnost), může to diagnostiku deprese ztížit, popř. výrazně zpozdit.
Lidé s depresí často trpí i dalšími onemocněními (komorbiditami). Společně s depresí se tak mohou vyskytovat některá další duševní onemocnění, jako jsou např. úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, somatoformní poruchy, poruchy osobnosti nebo zneužívání návykových látek. Z tělesných onemocnění to mohou být bolest, demence, diabetes (cukrovka), zhoubné nádory a další chronická onemocnění.
Diagnostické možnosti
Základními pilíři v diagnostice deprese jsou rozhovor s pacientem a odebrání anamnézy (historie dosavadních onemocnění, včetně nemocí v rodině). V oblasti duševních onemocnění existuje řada různých příznaků, na které se lékař cíleně vyptá; zohlední přitom i tělesné, duševní a sociální vlivy. Při prvním rozhovoru s lékařem se pacient často zmíní jen o tělesných příznacích (např. o bolestech), případně o pocitech únavy, apatičnosti apod. I ty však mohou poukazovat na depresi. V každém případě je nutné tělesné vyšetření, které lékař většinou provede již při první pacientově návštěvě.
Ke stanovení správné diagnózy může vyšetřující lékař dále pacientovi odebrat krev a odeslat ji k laboratornímu vyšetření, případně může pacienta odeslat na některé ze zobrazovacích vyšetření (CT nebo magnetická rezonance mozku, ultrazvuk cév zásobujících mozek apod.). Diagnostiku deprese usnadňují speciální dotazníky, např. dotazník podle DSM. Kromě toho je potřeba objasnit důvod vzniku deprese.
K základní orientaci může posloužit i velmi jednoduchý, krátký, ale cílený „dvouotázkový test“, při kterém má pacient odpovědět na dvě následující otázky:
- „Cítil jste se během posledního měsíce často sklíčený, smutný, deprimovaný nebo jste měl pocit beznaděje?“
- „Pociťoval jste během posledního měsíce výraznou ztrátu zájmu nebo potěšení v činnostech, které jinak děláte rád?“
Pokud pacient na obě otázky odpoví kladně, rozhodně si to zaslouží bližší pozornost.
Rozpoznáním hrozící sebevraždy můžete zachránit život
U lidí trpících depresí je zvýšené riziko, že si sami vezmou život. Proto je důležité včas rozpoznat sebevražedné úmysly a zabránit neštěstí. Rozpoznáním hrozící sebevraždy můžete člověku zachránit život!
Na koho se mohu obrátit?
Podobně jako u jiných onemocnění je velmi důležité depresi včas rozpoznat, aby mohla být potřebná léčba zahájena co možná nejdříve. V případě podezření proto neváhejte vyhledat lékaře, případně postiženého člověka citlivě upozorněte na možnou pomoc odborníka.
Pokud se cítíte sklíčeně nebo máte podezření, že trpíte depresí, můžete se obrátit na praktického lékaře, psychiatra, psychoterapeuta nebo klinického psychologa.
