Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Deprese a bipolární porucha
  • Aktuální: Deprese: diagnóza

Deprese: diagnóza

Deprese a bipolární porucha
Autor: gesundheit.gv.at

Lékař diagnostikuje depresi na základě různých příznaků a s přihlédnutím k životní situaci pacienta. Používá přitom různé diagnostické metody: velmi důležitý je anamnestický rozhovor, provedeno může být i neurologické vyšetření. Při diagnostice deprese se lékař řídí podle tzv. hlavních příznaků a případných dalších příznaků. Objevit se mohou i tělesné příznaky. Je-li stanovena diagnóza deprese, lze ji dále klasifikovat jako lehkou, středně těžkou nebo těžkou formu. Deprese se mohou vyskytovat jednorázově nebo opakovaně. Lékař může vyslovit diagnózu deprese na základě charakteristických příznaků a poté, co vyloučí jiná onemocnění.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u deprese?

Výkyvy nálad se běžně vyskytují v životě každého člověka. Podle čeho ale poznáme skutečnou depresi? Ta se vyznačuje tzv. hlavními příznaky a případnými dalšími příznaky.

Hlavní příznaky deprese

K hlavním příznakům deprese se řadí:

  • depresivní, skleslá nálada, popř. „pocit vnitřní prázdnoty“,
  • netečnost a pocit bezútěšnosti,
  • snížené psychomotorické tempo, rychlá unavitelnost (i po menší námaze),
  • snížená aktivita.

Další možné příznaky deprese

K dalším možným příznakům deprese se řadí:

  • sociální stažení,
  • snížená soustředěnost a pozornost,
  • snížená sebedůvěra,
  • pocity vlastní bezcennosti,
  • pocity viny,
  • pesimistické nebo negativní myšlenky na budoucnost,
  • sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, sebevražedné chování,
  • poruchy spánku,
  • snížená chuť k jídlu,
  • zhoršení kognitivních schopností.

U lehkých a středně těžkých depresivních epizod lze dále rozlišit, zda se u pacienta kromě hlavních a vedlejších příznaků vyskytuje i tzv. somatický syndrom:

  • ranní deprese (obzvláště depresivní nálada časně po ránu),
  • ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které člověku obvykle působí radost,
  • probouzení se v časných ranních hodinách (dvě nebo více hodin před obvyklým časem vstávání),
  • zřetelná ztráta chuti k jídlu,
  • úbytek hmotnosti (často více než 5 % tělesné hmotnosti za měsíc),
  • psychomotorické zpomalení nebo neklid,
  • výrazné snížení libida (sexuální touhy).

Navíc se mohou vyskytovat následující příznaky, z nichž nelze přímo usuzovat na depresi:

  • ochablost, tělesná vyčerpanost,
  • poruchy trávení,
  • bolesti hlavy,
  • pocit tlaku v krku, pocit „knedlíku v krku“,
  • potíže s dýcháním, popř. se srdcem nebo s krevním oběhem (omdlévání, rychlé bušení srdce apod.),
  • závrať,
  • potíže se zrakem,
  • svalové napětí, bolesti nervů,
  • problémy s pamětí.
Poznámka: Je bezpodmínečně nutné, aby výše uvedené tělesné příznaky objasnil lékař! Jen ten může vyloučit, že nejsou organicky podmíněné.

U žen, mužů a dětí se příznaky deprese často vzájemně liší. Pokud pacient uvízne v depresivní epizodě, obvykle se to projeví pasivitou, sociálním stažením a tělesným vyčerpáním. Během depresivní epizody může zesílit pacientova tendence k závislostnímu chování (např. závislost na alkoholu). Zároveň s depresí se často vyskytují úzkostné poruchy.

Jak se stanoví diagnóza deprese?

Pro stanovení diagnózy deprese jsou mj. určující následující kritéria:

  • Jsou přítomny alespoň dva hlavní příznaky (u těžké epizody tři) po dobu alespoň dvou týdnů (nebo i po kratší dobu, pokud jsou příznaky závažné nebo pokud se objeví obzvláště rychle).
  • Ke stanovení tíže deprese: kromě hlavních příznaků jsou přítomny alespoň dva další příznaky (pro lehkou epizodu), 3–4 další příznaky (pro středně těžkou epizodu), resp. více než čtyři příznaky (pro těžkou epizodu).
  • Kritéria somatického syndromu (viz výše) jsou splněna v případě lehké nebo středně těžké depresivní epizody, u které jsou přítomny čtyři z výše popsaných příznaků.

U těžké formy deprese se dále rozlišuje, zda jsou přítomny psychotické příznaky, jako jsou bludné představy nebo halucinace. Bližší informace k různým formám deprese a jejich charakteristickým znakům najdete v článku Deprese: formy a průběh. Pokud nejsou správně interpretovány tělesné obtíže, které se vyskytují u depresivní poruchy (např. bolesti hlavy nebo nevolnost), může to diagnostiku deprese ztížit, popř. výrazně zpozdit.

Lidé s depresí často trpí i dalšími onemocněními (komorbiditami). Společně s depresí se tak mohou vyskytovat některá další duševní onemocnění, jako jsou např. úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, somatoformní poruchy, poruchy osobnosti nebo zneužívání návykových látek. Z tělesných onemocnění to mohou být bolest, demence, diabetes (cukrovka), zhoubné nádory a další chronická onemocnění.

Diagnostické možnosti

Základními pilíři v diagnostice deprese jsou rozhovor s pacientem a odebrání anamnézy (historie dosavadních onemocnění, včetně nemocí v rodině). V oblasti duševních onemocnění existuje řada různých příznaků, na které se lékař cíleně vyptá; zohlední přitom i tělesné, duševní a sociální vlivy. Při prvním rozhovoru s lékařem se pacient často zmíní jen o tělesných příznacích (např. o bolestech), případně o pocitech únavy, apatičnosti apod. I ty však mohou poukazovat na depresi. V každém případě je nutné tělesné vyšetření, které lékař většinou provede již při první pacientově návštěvě.

Ke stanovení správné diagnózy může vyšetřující lékař dále pacientovi odebrat krev a odeslat ji k laboratornímu vyšetření, případně může pacienta odeslat na některé ze zobrazovacích vyšetření (CT nebo magnetická rezonance mozku, ultrazvuk cév zásobujících mozek apod.). Diagnostiku deprese usnadňují speciální dotazníky, např. dotazník podle DSM. Kromě toho je potřeba objasnit důvod vzniku deprese.

K základní orientaci může posloužit i velmi jednoduchý, krátký, ale cílený „dvouotázkový test“, při kterém má pacient odpovědět na dvě následující otázky:

  • „Cítil jste se během posledního měsíce často sklíčený, smutný, deprimovaný nebo jste měl pocit beznaděje?“
  • „Pociťoval jste během posledního měsíce výraznou ztrátu zájmu nebo potěšení v činnostech, které jinak děláte rád?“

Pokud pacient na obě otázky odpoví kladně, rozhodně si to zaslouží bližší pozornost.

Rozpoznáním hrozící sebevraždy můžete zachránit život

U lidí trpících depresí je zvýšené riziko, že si sami vezmou život. Proto je důležité včas rozpoznat sebevražedné úmysly a zabránit neštěstí. Rozpoznáním hrozící sebevraždy můžete člověku zachránit život!

Na koho se mohu obrátit?

Podobně jako u jiných onemocnění je velmi důležité depresi včas rozpoznat, aby mohla být potřebná léčba zahájena co možná nejdříve. V případě podezření proto neváhejte vyhledat lékaře, případně postiženého člověka citlivě upozorněte na možnou pomoc odborníka.

Pokud se cítíte sklíčeně nebo máte podezření, že trpíte depresí, můžete se obrátit na praktického lékaře, psychiatra, psychoterapeuta nebo klinického psychologa.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Deprese a bipolární porucha

Deprese: možnosti léčby a prevence recidivy

Depresi člověk nemusí jen bezmocně přihlížet: existují různé možnosti léčby tohoto duševního onem...

Deprese a bipolární porucha

Deprese: formy a průběh

Slovo deprese pochází z latiny a znamená „stlačit“ nebo „stáhnout k zemi“. Tato onemocnění se pro...

Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha: léčba

Akutní léčba se zaměřuje na zmírnění depresivních a (hypo)manických příznaků. Cílem dlouhodobé lé...

Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha: příznaky a diagnóza

Bipolární porucha se vyznačuje manickými, hypomanickými a depresivními epizodami. Při nich nálada...

Související doporučené zdroje

Deprese a bipolární porucha

Prevence sebevražd

O sebevraždách mělo mluvit. Každý z nás se někdy může ocitnout v těžkých situacích, které mohou působit neřešitelně. Je důležité umět se postarat o sebe, o lidi v okolí a případně včas vyhledat odb...

Přejít na externí zdroj
Deprese a bipolární porucha

Deprese

Zdroje věnované příčinám, projevům, rozpoznání a léčbě deprese, včetně psychoterapie a doporučení, která se týkají soužití s osobou, která trpí depresí.

Přejít na externí zdroj
Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě bipolární poruchy (dříve maniodepresivní psychóza). Příspěvky se zaměřují na jednotlivé cykly onemocnění a přinášejí různá doporučení, kterým...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 04.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI