Lidé trpící depresí jsou většinou uzavření do sebe, jsou smutní, mohou pociťovat také tělesné příznaky, jako např. ztrátu chuti k jídlu nebo bolesti. Existují různé formy deprese, od přechodných lehkých depresivních epizod až po těžké deprese. Naproti tomu bipolární porucha se vyznačuje manickými nebo hypomanickými a depresivními epizodami.
Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vzniku onemocnění hrají roli psychické, neurobiologické a sociální faktory. Společně mohou působit velmi komplexně.
Slovo deprese pochází z latiny a znamená „stlačit“ nebo „stáhnout k zemi“. Tato onemocnění se projevují mj. změnami nálady (afektivity), nezájmem, apatičností a sníženou výkonností. Deprese se může objevit v jakémkoli věku a řadí se k nejčastěji se vyskytujícím duševním onemocněním.
Lékař diagnostikuje depresi na základě různých příznaků a s přihlédnutím k životní situaci pacienta. Používá přitom různé diagnostické metody: velmi důležitý je anamnestický rozhovor, provedeno může být i neurologické vyšetření. Při diagnostice deprese se lékař řídí podle tzv. hlavních příznaků a případných dalších příznaků. Objevit se mohou i tělesné příznaky. Je-li stanovena diagnóza deprese, lze ji dále klasifikovat jako lehkou, středně těžkou nebo těžkou formu. Deprese se mohou vyskytovat jednorázově nebo opakovaně. Lékař může vyslovit diagnózu deprese na základě charakteristických příznaků a poté, co vyloučí jiná onemocnění.
Depresi člověk nemusí jen bezmocně přihlížet: existují různé možnosti léčby tohoto duševního onemocnění. V akutních případech může být nutná hospitalizace, někdy však může pomoci i pobyt v denním stacionáři nebo rehabilitační pobyt. V závislosti na situaci se léčba soustředí na zmírnění příznaků nebo na prevenci recidivy. K dalším cílům léčby se řadí zlepšení, udržení nebo znovuzapojení do společenského i pracovního života. Během léčby – a zvláště pak během akutní léčby – by měl lékař opakovaně vyhodnocovat, zda je stávající léčba pro pacienta vhodná nebo zda je potřeba ji upravit.
Nejčastěji používanými léky při léčbě deprese jsou antidepresiva. Tato široká skupina léků působí cíleně proti depresi. V léčbě deprese se však osvědčily i psychoterapeutické metody. Při akutní těžké depresi nejlépe účinkuje kombinace medikamentózní léčby s psychoterapií. Psychoterapie a doprovodná medikamentózní léčba se osvědčily i u dystymie.
Při depresích se používají nejen léky nebo psychoterapie, ale také další léčebné postupy, jako je například terapie bděním nebo fototerapie. Jako další podpůrné opatření při překonávání deprese je doporučován pravidelný pohyb. Kromě toho je důležité, aby pacienti s depresí měli pokud možno pravidelný denní režim.
O sebevraždách mělo mluvit. Každý z nás se někdy může ocitnout v těžkých situacích, které mohou působit neřešitelně. Je důležité umět se postarat o sebe, o lidi v okolí a případně včas vyhledat odbornou pomoc. Sebevraždě se dá předejít a každá situace má řešení. Informace na této stránce pomohou zorientovat se v tematice sebevražd a sebepoškozování a případně nasměrují k vyhledání pomoci. Tento web Národní ústav duševního zdraví vytvořil za účelem poskytování ověřených informací, možností pomoci, inspirativních zdrojů a mnoho dalšího. Cílem a přáním této stránky je zvyšovat povědomí o tématu sebevražd a sebepoškozování, poskytovat potřebné informace lidem, kteří mají sebevražedné myšlenky, jejich blízkým či pozůstalým, ale také široké veřejnosti a odborníkům.
Zdroje věnované příčinám, projevům, rozpoznání a léčbě deprese, včetně psychoterapie a doporučení, která se týkají soužití s osobou, která trpí depresí.
Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě bipolární poruchy (dříve maniodepresivní psychóza). Příspěvky se zaměřují na jednotlivé cykly onemocnění a přinášejí různá doporučení, kterými je možné, vedle odborné pomoci, pozitivně ovlivnit léčbu.