Podle statistik postihuje deprese častěji ženy než muže. Uvádí se, že v Evropě je deprese třetí nejčastější příčinou zátěže společnosti způsobené nemocemi. V celoevropském měřítku zaujímají depresivní onemocnění smutné první místo v počtu „ztracených roků života“, které statistikové hodnotí v souvislosti s omezeními způsobenými nemocí (např. délka pracovní neschopnosti). Kromě toho jsou duševní onemocnění i nadále zatížena mnoha předsudky, které sami postižení většinou vnímají jako velmi zatěžující.
Jakou formu a průběh mají depresivní poruchy?
Deprese je onemocnění, které se projevuje mj. sklíčeností. Mohou se objevit i další příznaky, jako je např. pocit beznaděje nebo sociální stažení. Existují různé formy deprese, které se od sebe vzájemně liší především délkou trvání onemocnění a závažností jeho projevů. Deprese v klinickém slova smyslu je závažné onemocnění: nelze jej zaměňovat se stavem, kterým laická veřejnost označuje přechodný smutek či nechuť, s nimiž se během života setká každý z nás.
Deprese se může vyskytnout jednorázově nebo se objevovat opakovaně (v tzv. epizodách). Může se vyskytovat rovněž v závislosti na ročním období: typickým příkladem je tzv. zimní deprese, která se objevuje v zimních měsících. Není však deprese jako deprese: toto onemocnění může mít různou míru závažnosti a rozlišujeme u něj několik kategorií. Obzvláště závažným rizikovým faktorem je zvýšené riziko sebevraždy. Proto je důležité včas rozpoznat varovné signály a vyhledat odbornou pomoc.
Deprese většinou mívají tzv. epizodický průběh, kdy se fáze onemocnění střídá s fázemi, které jsou téměř nebo zcela bez příznaků. Pokud po akutní fázi přetrvávají zbytkové příznaky, hovoříme o tzv. reziduálních příznacích depresivní poruchy. Tyto reziduální příznaky zvyšují riziko recidivy (návratu onemocnění). Různé formy deprese se od sebe vzájemně liší především závažností projevů onemocnění a délkou jeho trvání.
Depresivní epizoda
Depresivní epizoda se projevuje především sklíčeností, ztrátou zájmu, smutkem a netečností. Depresivní epizody se rozlišují na lehké, středně těžké a těžké. U středně těžkých a těžkých depresivních epizod se mohou objevit i psychotické příznaky, které bývají spojeny s přechodnou a rozsáhlou ztrátou kontaktu s realitou (bludné představy, halucinace apod.).
Rekurentní depresivní porucha
Pokud se objeví dvě nebo více depresivních epizod, hovoříme o rekurentní depresivní poruše (někdy se označuje i jako periodická depresivní porucha). I v tomto případě rozlišujeme mezi lehkým, středně těžkým a těžkým průběhem (s psychotickými příznaky nebo bez nich).
Rekurentní krátká depresivní porucha
Pod pojmem rekurentní krátká depresivní porucha se rozumí depresivní epizoda, která trvá jen několik dní (typicky 2–3 dny), objevuje se alespoň jednou za měsíc a vyskytuje se opakovaně, po dobu minimálně jednoho roku.
Sezónní afektivní porucha (zimní deprese)
Tato forma deprese se objevuje na konci podzimu nebo v zimě. Vyznačuje se především nedostatkem energie, zvýšenou potřebou spánku, přibýváním na váze a zhoršenou náladou po setmění.
Perzistentní afektivní poruchy (přetrvávající poruchy nálady)
Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Dystymie je chronická, alespoň dva roky trvající depresivní nálada, jejíž příznaky nejsou tak silné jako u výše popsaných forem deprese. Pod pojmem cyklotymie se rozumí alespoň dva roky trvající nestabilita nálady s lehce se projevujícími manickými a depresivními fázemi. Mezi nimi se mohou (ale nemusejí) objevovat fáze s „normální“ náladou.
Pokud se z dystymie rozvine „opravdová“ depresivní epizoda či porucha, hovoříme o tzv. „zdvojené depresi“ (v angličtině se používá pojem double depression). Dystymie se rozvíjejí nejčastěji v mladém dospělém věku. Pokud se dystymie vyskutne ve vyšším věku, je tomu tak většinou po depresivní epizodě nebo po výrazné psychické zátěži, např. po úmrtí někoho blízkého.
Bipolární porucha
Při této poruše se střídají depresivní a manické epizody. Postižení prožívají fáze povznesené nálady (mánie) a sklíčenosti (deprese). Může se však stát i to, že manické i depresivní příznaky se vyskytnou současně (např. pacient má zřetelně zvýšené psychomotorické tempo, ale zároveň je pesimistický a nemá chuť k životu): tento stav se označuje jako smíšená epizoda. U bipolární poruchy se mohou objevit i bludné představy a/nebo halucinace. Bližší informace se dozvíte v článku Bipolární porucha: příznaky a diagnóza.
Atypická deprese
Kromě výše uvedených forem deprese existuje ještě tzv. atypická deprese. Ta se vyznačuje tím, že u člověka sice přetrvává sklíčená nálada, ale radostné události mu ji dokážou dočasně pozvednout. Atypická deprese se často vyznačuje nárůstem hmotnosti, zvýšenou potřebou spánku a zvýšenou citlivostí (člověk např. snadno onemocní).
Depresivní epizoda, která bez zlepšení přetrvává po dobu delší než dva roky, se označuje jako chronická deprese.
Deprese lze rozdělit i podle mechanismu jejich vzniku. Primární deprese vzniká „sama od sebe“, zatímco sekundární deprese se rozvíjí v důsledku nějakého jiného tělesného nebo duševního onemocnění. Příkladem takového tělesného onemocnění může být třeba epilepsie, příkladem duševních potíží např. syndrom vyhoření.
Jakou roli hraje psychická zátěž a prožitá traumata?
Akutní psychická zátěž nebo duševní trauma mívají často výrazný dopad na psychiku člověka. V jejich důsledku se může vyskytnout některá z následujících duševních poruch či onemocnění, u nichž hrají depresivní epizody významnou roli:
- akutní stresová reakce nebo posttraumatická stresová porucha, popř. poruchy přizpůsobení,
- depresivní reakce,
- současně se vyskytující úzkost a depresivní reakce.
Pozor, nebezpečí sebevraždy!
U depresivních pacientů je ve srovnání se zbytkem populace podstatně vyšší riziko, že se pokusí vzít si život.
Známky hrozící sebevraždy mohou být například následující:
- přímé nebo nepřímé oznámení záměru spáchat sebevraždu,
- sebevražedné myšlenky a jednání,
- lehkovážné nebo sebepoškozující chování,
- těžká deprese,
- sociální stažení a rezignace,
- akutní krize (psychosociální nebo traumatická krize),
- silná úzkost.
Související odkazy
- Národní ústav duševního zdraví: Prevence sebevražd (odkaz vede na web sebevrazdy.cz)
- Ján Praško, Barbora Buliková, Zuzana Sigmundová: Depresivní porucha a jak ji překonat. Galén 2009. (odkaz vede na PDF soubor na webu lundbeck.com, 630 kB)
