Jaké léky se užívají k léčbě deprese?
U medikamentózní léčby je důležité, aby ji lékař s pacientem nejprve důkladně prodiskutoval. Lékař by pacientovi měl nejen objasnit očekávaný účinek léčby, ale také jej upozornit na případné vedlejší účinky. Vždy je potřeba zvažovat poměr přínosů a rizik. Většinou trvá přibližně čtyři týdny, než bude moci lékař posoudit, zda má předepsaný lék u daného pacienta požadovaný účinek [1]. Je důležité, aby pacient docházel na pravidelné kontroly, neboť jen tak bude lékař moci posoudit účinnost léčby, a v případě užívání některých léků i provést potřebná kontrolní vyšetření (např. odběr krve, která bude odeslána do laboratoře ke stanovení hladiny léků, nebo EKG vyšetření). V závislosti na navrženém léku může být odběr krve (např. k vyšetření krevního obrazu, funkce jater a ledvin) proveden ještě před zahájením léčby.
Antidepresiva se někdy používají v kombinaci s tzv. antipsychotiky, zvláště pak u depresí s psychotickými příznaky (např. bludné představy) nebo v depresivní fázi bipolární poruchy. V určitých situacích mohou krátkodobou úlevu přinést i sedativa, např. pokud neklid a úzkost vystupují do popředí natolik, že zastíní ostatní příznaky deprese.
Všechny tyto léky zasahují do metabolismu neurotransmiterů. Tyto přenašeče nervových signálů jsou u zdravých lidí v rovnováze, avšak u pacientů s depresí je tato rovnováha narušena. Snížená aktivita bývá pozorována obzvláště u serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Tyto neurotransmitery se na synapsích nervových buněk vyskytují v nižší koncentraci, než je obvyklé.
Antidepresiva
Antidepresiva může někdy lékař předepsat i u jiných duševních onemocnění, např. u úzkostných poruch. Tyto léky zvyšují dostupnost neurotransmiterů ovlivňujících náladu, a do metabolismu uvnitř mozku zasahují následujícími mechanismy:
- blokují zpětné vychytávání neurotransmiterů ze synaptické štěrbiny do presynaptického zakončení nervové buňky,
- blokují odbourávání (degradaci) neurotransmiterů,
- způsobují zvýšené uvolňování (sekreci) neurotransmiterů.
Těmito způsoby lze dosáhnout zvýšení koncentrace neurotransmiterů a tím i zlepšení nálady pacienta; účinek se však dostaví až po delší době (často až po více než dvou týdnech).
Skupiny antidepresiv
Antidepresiva se dělí do několika skupin [2]:
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) – zabraňují tomu, aby byl serotonin přepravován ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; díky tomu je v synaptické štěrbině k dispozici větší množství serotoninu; příklady SSRI jsou citalopram, fluoxetin apod.;
- inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) – cíleně blokují zpětné přepravování serotoninu a noradrenalinu do nervových buněk (neuronů); příkladem SNRI je venlafaxin;
- inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu (NDRI) – tato antidepresiva cíleně blokují zpětné přepravování noradrenalinu a dopaminu do nervových buněk (neuronů); příkladem NDRI je bupropion;
- agonisté melatoninových receptorů a antagonisté 5-HT2C receptorů (agomelatin) – agonisté melatoninových receptorů často způsobují ospalost; agomelatin navíc blokuje 5-HT2C receptory a má proto antidepresivní účinky [3];
- antagonisté alfa-2-adrenergních receptorů – tyto léky u nervových buněk blokují noradrenalinové receptory (tzn. místa, kam se za normálních okolností váže neurotransmiter noradrenalin) a současně zvyšují sekreci noradrenalinu; lékaři je předepisují u depresí, které se vyznačují zejména „vnitřním“ neklidem nebo poruchami spánku;
- neselektivní inhibitory zpětného vychytávání monoaminů – do této skupiny léků se řadí tzv. tricyklická antidepresiva; dnes to již nejsou léky první volby, neboť existují jiná antidepresiva, která působí cíleněji (např. SSRI, viz výše); lékař však může neselektivní inhibitory zpětného vychytávání monoaminů předepsat v případě, že na depresi u daného pacienta nezabírají selektivní léky, nebo u velmi těžkých depresí;
- lithium – mechanismus účinku lithiových iontů nebyl dodnes přesně objasněn. Dlouhodobé užívání lithia pomáhá předcházet depresivním nebo manickým epizodám (viz článek Bipolární porucha: příznaky a diagnóza). Účinky lithia se však projeví až po několika měsících. V každém případě je nutné pravidelně kontrolovat hladinu lithia v pacientově krvi, neboť se jedná o potenciálně toxický lék, který v příliš vysokých dávkách může mít závažné vedlejší účinky. Lithium se nicméně užívá především v léčbě bipolární poruchy.
Důkazy o účinnosti
Účinnost antidepresiv při lehkých depresivních epizodách zatím není dostatečně podložena důkazy. Jejich účinnost je lépe doložena u středně těžkých a těžkých depresivních epizod [4].
Kdy je potřeba léčbu upravit?
Pokud pacient po čtyřech týdnech užívání antidepresiva neodpovídá na léčbu (tzn. léčba nezabírá tak, jak by měla), je nutné objasnit důvod, proč tomu tak je, případně léčbu upravit [5]. Co se týče medikamentózní léčby, lékař může zvolit jeden ze tří přístupů:
- augmentace – ke stávajícímu antidepresivu je přidán další lék (nikoli však ze skupiny antidepresiv); cílem je zlepšit účinnost antidepresiva;
- změna antidepresiva – lékař pacientovi předepíše jiné antidepresivum; pacient začíná užívat „nové“ antidepresivum, naopak přestává užívat původně předepsané;
- kombinace antidepresiv – lékař předepíše pacientovi druhé antidepresivum, obvykle z jiné skupiny (viz výše, odstavec Skupiny antidepresiv); pacient pak užívá obě antidepresiva.
Dále je možné zvážit nasazení psychoterapie (pokud dosud nebyla používána). U medikamentózní léčby musí lékař dávat pozor na případné lékové interakce mezi užívanými léky. U léků je v každém případě nutné dodržovat předepsanou dávku, jinak pacienta může ohrozit na životě tzv. serotoninový syndrom [6].
Po pacientově zotavení má vysazování léků probíhat vždy pod dohledem lékaře, který postupně (v průběhu několika týdnů) snižuje dávku. Pokud by pacient léky vysadil dříve, než mu doporučil lékař, zvýšila by se pravděpodobnost recidivy (návratu onemocnění). Lékař však může pacientovi předepsat i další léky jako prevenci recidivy (tzv. udržovací léčba, viz článek Deprese: Možnosti léčby a prevence recidivy).
Jiné léky
U pacientů trpících depresí s psychotickými příznaky (např. bludné představy) by měla být zvažována kombinace antidepresiv a antipsychotik.
U lehkých až středně těžkých depresivních epizod a u sezónní afektivní poruchy (zimní deprese) někdy mohou zabrat přípravky z třezalky. U těžkých depresivních epizod nebyl účinek třezalky zatím vědecky doložen. Přípravky z třezalky lze sice zakoupit v lékárně i bez receptu, jejich užívání by však pacient měl vždy konzultovat s lékařem. Rostlinné přípravky mají pověst „jemných“ léků, ale i ony fungují na základě chemických reakcí a nezřídka vyvolávají alergie. Ačkoli většina lidí snáší třezalku dobře, přípravky z ní mohou mít některé vedlejší účinky, např. přecitlivělost na světlo, neklid apod. Jsou známy i lékové interakce mezi přípravky z třezalky a některými léky (např. některá antikoagulancia, tzn. léky snižující srážlivost krve, nebo hormonální antikoncepce).
Zásady užívání léků při léčbě deprese
Medikamentózní léčbu je vždy potřeba konzultovat s lékařem. Dodržujte předepsaný léčebný plán – a to i v případě, že je nutná dlouhodobější léčba. Můžete tím významně přispět ke zlepšení vašeho stavu a předcházet recidivám. Případné vedlejší účinky neprodleně hlaste svému lékaři a informujte ho i v případě, že užíváte ještě další přípravky (včetně těch, které jsou k dostání bez receptu, nebo rostlinné přípravky) nebo hormonální antikoncepci; jedině tak bude lékař moci posoudit případné riziko lékových interakcí a léčebný plán podle toho upravit.
Jak může pomoci psychoterapie?
Při psychoterapii se používají specifické psychologické metody, jejichž cílem je zmírnit příznaky duševního onemocnění, případně je zcela vyléčit. Psychoterapie je založena na vztahu, interakci a rozhovoru mezi psychoterapeutem a pacientem. Tuto interakci mohou podpořit nebo upevnit různá cvičení, která se u jednotlivých psychoterapeutických metod liší.
Psychoterapie je samostatný obor, který se nedrží žádného pevného schématu. Psychoterapeut nedokáže pacientovy problémy jednoduše „vyřešit“, ale doprovází jej na jeho vlastní cestě při hledání řešení problému nebo potřebné změny. Lidé trpící duševními potížemi se tak mohou naučit porozumět sami sobě, a následně si také sami pomoci.
Psychoterapeutické metody patří v léčbě deprese k osvědčeným postupům. Existuje řada prokazatelně účinných forem psychoterapie. V praxi se také často používá kombinace psychoterapie a medikamentózní léčby. Je důležité pacientovi nabídnout i psychosociální pomoc, například zapojit do léčby a další péče pacientovy příbuzné.
Na koho se mohu obrátit?
Podobně jako u jiných onemocnění je velmi důležité depresi včas rozpoznat, aby mohla být potřebná léčba zahájena co možná nejdříve. V případě podezření proto neváhejte vyhledat lékaře, případně postiženého člověka citlivě upozorněte na možnou pomoc odborníka.
Pokud se cítíte sklíčeně nebo máte podezření, že trpíte depresí, můžete se obrátit na praktického lékaře, psychiatra, psychoterapeuta nebo klinického psychologa.
Související odkazy
- Ján Praško, Barbora Buliková, Zuzana Sigmundová: Depresivní porucha a jak ji překonat. Galén 2009. (odkaz vede na PDF soubor na webu fnplzen.cz, 630 kB)
- Michaela Fujákova, Miloslav Kopeček: Antidepresiva – od teorie ke klinické praxi. Klinická farmakologie a farmacie 2012, 26(1): 29–37. (odkaz vede na PDF soubor na webu klinickafarmakologie.cz, 194 kB)
- Cyril Höschl: Agomelatin – antidepresivum, jež obnovuje cirkadiánní rytmy. Remedia 2012, 22(3): 186–193. (odkaz vede na web remedia.cz)
- How effective are antidepressants? (odkaz vede na web informedhealth.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině a v němčině)
- Eva Češková: Farmakorezistentní deprese – jak dál? Psychiatrie pro praxi 2016, 17(3): 92–95. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 126 kB)
- Michal Prokeš, Josef Suchopár: Serotoninový syndrom: co bychom o něm měli vědět. Medicína pro praxi 2014, 11(15): 226–230. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 202 kB)
- Národní ústav duševního zdraví: Prevence sebevražd (odkaz vede na web sebevrazdy.cz)