Vždy je třeba si uvědomit, že zácpa může mít příčinu v závažném onemocnění trávicího traktu (např. nádoru, zúžení střeva či srůstech). Konzultace s lékařem je nezbytná, při pochybnostech je třeba provést kolonoskopické vyšetření, neboť kolorektální karcinom je u nás častým onemocněním. Střídání zácpy a průjmu může být projevem nejen dráždivého tračníku, ale i nádorového onemocnění.
V léčbě zácpy se používají tři režimová opatření:
- Zvýšený příjem vlákniny (např. vloček, kořenové zeleniny, neloupaných brambor, sušeného ovoce, ovoce ve slupce, luštěnin). Lze použít údaje uvedené v tab. 3, vhodné je pyré i vláknina v jiných formách.
- Příjem minimálně 1,5–2 l tekutin denně, bez toho nemůže dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu. Důležité je i pití teplého nápoje po ránu.
- Zvýšení fyzické aktivity, význam má i delší chůze.
Laxativa (projímadla) podáváme až po selhání dietních efektů. Vhodné je nejprve podání projímavých minerálek či laktulózy.
Zácpa je způsobena mnoha faktory, např. poruchou motility, distenzí (roztažením) distálního střeva, zhoršením senzitivity (citlivosti) receptorů, zaklíněním stolice nad překážkou, dehydratací, análními fisurami (řitními trhlinami) a strachem ze stolice. Nad překážkou často dojde ke zkapalnění střevními bakteriemi. Tento jev je typický při nádorech a nenádorových stenózách (zúžení či zhoršení průchodnosti) a obvykle je provázen střídáním zácpy a průjmu. Optimálními potravinami v prevenci a léčbě zácpy jsou: banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka. Příjem vlákniny je možné skórovat bez vážení s odhadováním podle obvyklých porcí (tab. 1).
Tabulka 1: Odhad příjmu vlákniny
| Skóre 0 | Skóre 1 | Skóre 2 |
|---|---|---|
| chléb bílý | 1 plátek tmavého | 1 plátek celozrnného |
| cereálie | 1 porce cornflakes | 1 porce celozrnných cereálií |
| zelenina | 1 porce | více než 1 porce |
| ovoce | 1 porce | více než 1 porce |
| brambory | 1 porce smažených | 1 porce brambor ve slupce nebo rozmačkaných |
| rýže | 1 porce | hnědá rýže |
Příjem vlákniny za den: 0–3 velmi nízký, 4–6 nízký, 7–10 dostatečný
Potraviny s vlákninou mají i další pozitivní účinky: vytěsňují nezdravá jídla (tučná a sladká). Nerozpustná vláknina je hlavně součástí povrchních vrstev zrn obilovin (celulóza, hemicelulóza a lignin). Je vhodná na zácpu, neboť váže vodu a zvětší objem a měkkost stolice. Ničí se semletím obilovin. Rozpustnou vlákninou jsou pektiny ovoce a zeleniny a rostlinné gumy (guar, druh luštěniny). Tento typ vlákniny snižuje vstřebávání (absorpci) cholesterolu a má preventivní kardiovaskulární účinky. Na zácpu působí méně. Je obvykle gelotvorná a snižuje i absorpci cukru.
Normální, resp. vhodný příjem vlákniny je do 30 g denně, vyšší příjem nevadí, pokud nevznikají obtíže. Vegetariáni jedí asi 60 g vlákniny denně. Inulin a oligofruktóza mají i prebiotický efekt na střevní flóru a přinášejí po fermentaci bakteriemi (kvašení) asi 1 kcal/g. Přidávají se do některých jogurtů. Betaglukany se vyskytují jen v ovesných vločkách, resp. v ovesném mléce ze speciálních typů ovsa či ječmene. Tato vláknina snižuje nejvíce cholesterol. Rozdělení vlákniny podle R. Meiera je uvedeno v tab. 2.
Tabulka 2: Rozdělení vlákniny podle R. Meiera
| Solubilita (rozpustnost) | Fermentabilita (kvasitelnost) | Zdroj | |
|---|---|---|---|
| Strukturální polysacharidová | |||
| celulóza | ne | 50% | obilí, brambory, zelenina |
| hemicelulóza A | dobrá | 70% | obilí, brambory |
| hemicelulóza B | špatná | 30% | obilí, brambory |
| Strukturální nepolysacharidová | |||
| lignin | ne | 5% | zelenina, obilí, ovoce, semena |
| Nestrukturální | |||
| pektiny | velmi dobrá | 100% | jablka, citrusy |
| gumy | velmi dobrá | 100% | vločky, luštěniny, obiloviny |
| mucilaga | dobrá | 100% | luštěniny |
| Oligosacharidy | |||
| inulin | dobrá | 100% | čekanka, cibule, chřest, banány |
| fruktoligosacharidy a laktooligosacharidy | dobrá | 100% | cibuloviny, chřest |
V tenkém střevě působí vláknina redukci absorpce cholesterolu a sacharidů, snižuje však i absorpci železa, vápníku a magnezia. V tlustém střevě snižuje tranzitní čas, zvyšuje množství stolice a flatulenci (plynatost), váže toxiny a podporuje růst bakterií. Fermentace vlákniny v proximálním tlustém střevě vede k tvorbě mastných kyselin o krátkém řetězci, které se snadno vstřebávají a jsou hlavním zdrojem energie pro střevní buňky a také zdrojem energie pro syntetické reakce, hojení a tvorbu buněk a tkání.
Tabulka 3: Množství vlákniny v gramech na 100 g potraviny
| Potravina (100 g) | Množství vlákniny (v g) |
|---|---|
| kokos | 7 |
| arašídy | 6 |
| pistácie | 6 |
| mandle | 6 |
| lískové oříšky | 3 |
| vlašské ořechy | 2 |
| chléb celozrnný | 8 |
| chléb tmavý | 5 |
| pšeničné otruby | 44 |
| ovesné vločky | 7 |
| vařená rýže | 0,7 |
| rýže natural | 7 |
| sójové kostky | 17 |
| čočka | 11 |
| fíky | 12 |
| křen | 6 |
| hrách | 6 |
| většina zelenin | 2–3 |
| salát | 0,6 |
| ovoce | 1–2 |
