Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Co je co ve výživě
  • Aktuální: Vláknina

Vláknina

Co je co ve výživě
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu disacharidy a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.

Podle účinku dělíme vlákninu stravy na rozpustnou (pektin, inulin, některé hemicelulózy, rostlinné slizy, gumy, rezistentní škroby, fruktooligosacharidy – v ovoci, ovsu, sladu, luštěninách, bramborách) a nerozpustnou (lignin, celulóza, některé hemicelulózy – v zelenině, otrubách a celozrnných výrobcích).

Rozpustná vláknina zpomaluje rychlost pasáže trávicím traktem, v tenkém střevě omezuje vstřebávání některých živin a zpomaluje rychlost vstřebávání glukózy, čímž se snižuje strmost vzestupu glykemie. Má rovněž hypocholesterolemický (snižující hladinu cholesterolu) účinek.

Nerozpustná vláknina zvyšuje objem stolice, čímž snižuje koncentraci toxických látek, a zkracuje tranzitní čas stolice tlustým střevem. Tak omezuje kontakt a zároveň i vstřebávání toxických látek buňkami tlustého střeva. I nerozpustná vláknina se může vstřebávat a podílet se na energetickém příjmu. Vstřebává se díky zpracování střevními bakteriemi.

Také mastné kyseliny s krátkým řetězcem vznikají rozložením vlákniny střevními bakteriemi. Jsou významným energetickým lokálně působícím substrátem (podkladem) pro buňky sliznice tlustého střeva. Podle převládajícího místa fermentace (kvašení) poskytují pektin, rostlinné slizy a gumy výživu buněk střední části tlustého střeva, zatímco rezistentní škroby a fruktooligosacharidy výživu v krajní části.

Řada studií navíc potvrzuje významný protinádorový účinek vlákniny. Některé druhy vlákniny působí i jako prebiotika (např. fruktooligosacharidy), neboť podporují růst bifidobakterií, jež jsou prospěšné lidskému organismu. Produkují látky s antibiotickými a imunomodulačními účinky, bránící růstu nežádoucí mikroflóry (např. Escherichia coli, Proteus), která se může podílet na vzniku toxických produktů fermentace, jako je amoniak, aminy, nitrosaminy, fenoly, indoly a další. Bifidobakterie také přispívají k výživě hostitelského organismu produkcí vitaminů skupiny B.

Vláknina souhrnem svých fyziologických účinků ve střevě vykazuje ochranný vliv na výskyt rakoviny tlustého střeva. Uplatňuje se také v léčbě divertikulózy (výskyt slepých výchlipek stěny tlustého střeva) a zácpy.

Denní příjem vlákniny by měl u dospělého člověka představovat 25 gramů [1], její obsah v jednotlivých potravinách je uveden v tab. 1. Další podrobnosti týkající se vlákniny jsou uvedeny v článku Dieta při zácpě.

Tabulka 1: Obsah vlákniny ve 100 g potravin

Potravina Obsah vlákniny (ve 100 g dané potraviny)
Knäckebrot 18,3 g
Ovesné vločky 17,3 g
Graham chléb 5,9 g
Těstoviny 5,1 g
Pšeničný chléb, pečivo 4,3 g
Corn flakes 3,4 g
Fazole černé 23,4 g
Sojové boby 15,4 g
Čočka 8,9 g
Špenát 3,9 g
Kapusta růžičková 3,8 g
Zelené fazolky 3,0 g
Zelí 2,9 g
Pórek 2,8 g
Mrkev 2,6 g
Papriky 1,9 g
Brambory 1,6 g
Rajčata 1,3 g
Květák 1,0 g
Banán 3,1 g
Jablka 2,2 g
Jahody 2,0 g
Meruňky 1,9 g
Grep 1,6 g
Švestky 2,3 g
Pomeranč 1,3 g

Bobtnavé vlákniny se v poslední době více využívají v léčbě obezity. Již mnoho let se zkouší léčba obezity výtažky z mořských řas. Kyselina alginová je extraktem z mořských řas a karboxymetylcelulóza se získává z přírodní celulózy. Efekt na redukci hmotnosti byl obvykle mírný a přechodný. Zkouší se i další vlákniny, například známé psyllium, guarová guma, přípravky z ovesných otrub.

Další často používanou vlákninou, částečně již úspěšně využitou v léčbě obezity, je glukomanan z hlízy zmijovce indického – rostliny, kterou lze i u nás pěstovat jako okrasnou. Přípravek je často označován také jako conjac nebo konjac. V potravinářství se používá jako aditivum pod číslem E425. Před několika lety zachytila česká potravinářská inspekce bonbony s touto látkou, které by mohly být pro děti nebezpečné bobtnáním po vdechnutí.

Nedávno provedená studie, srovnávající tuto látku s placebem, zjistila u 200 osob s nadváhou a obezitou během 16 týdnů pokles hmotnosti o 4,52 kg při podání 2× denně, pokles o 4,60 kg při podání 3× denně a pokles hmotnosti o 0,79 kg při podání placeba. Podávány byly 3 g vlákniny s glukomananem denně. Ve studii nebyl zaznamenán žádný efekt na HDL-cholesterol, glykemii, inzulinemii (koncentraci inzulinu v krvi), v orálním glukózovém tolerančním testu ani vliv na CRP (C-reaktivní protein – bílkovina, která velmi rychle roste v případě zánětlivých procesů).

Rozpustnost a bobtnavost vláknin je způsobena proniknutím molekul vody mezi řetězce polysacharidu. Princip může být buď fyzikální, kdy se klubka a provazce vláken oddálí molekulami vody, nebo chemický, kdy vlákna oddálí další látky vázané na vlákna polysacharidu, například zbytky organických kyselin. Mezery mezi vlákny jsou jednak větší a jednak mohou být ovlivněny i např. pH v trávicím traktu.

Od února 2012 je v lékárnách dostupný Obesimed forte, který je registrován jako volně prodejný zdravotnický prostředek.Ve vývoji jsou i další bobtnavé sacharidy. Látka používaná v tomto přípravku se v literatuře označuje jako viscous fibre blend (VBF), někdy i jako polyglycoplex (PGX). Viskozita (vnitřní tření) této vlákniny (vyjádřená v relativních jednotkách) je měřitelná a je vyšší než u jiných vláknin. Důležité je, že se viskozita neztrácí v kyselém prostředí žaludku ani v alkalickém prostředí střeva.

Důležité je i pomalejší bobtnání, než je tomu u zmíněných starších přírodních látek, které umožňuje, že se polysacharid promísí s jídlem a nápoji, což zvýší účinek na sytost i objem tráveniny. VBF výrazně zpomalují vyprazdňování žaludku. Pokles hmotnosti dosahovaný během 14 týdnů je kolem 6 kilogramů. Velmi významné jsou prokázané metabolické efekty. VBF snižuje postprandiální glykemii. Některé užívané vlákniny (viz výše) mají tento efekt minimální. VBF výrazně oplošťuje glykemickou křivku, což je významné jak u obézních bez diabetu, tak u prediabetiků a diabetiků. Postprandiální glykemie je považována za významný aterogenní faktor.

Byly sledovány i další metabolické ukazatele. Ve zmíněné studii například výrazně klesá i LDL-cholesterol. Důležité je, že k významnému poklesu dochází právě u pacientů s metabolickým syndromem a u diabetiků 2. typu.

V praxi je VBF podáván ve směsi s velmi různými konkrétními jídly. Dochází k významnému poklesu glykemického indexu, a to nejen u potravin s vysokým glykemickým indexem, ale i při běžné stravě, například při standardní večeři či při podání jogurtu.

Ve střevu je pak VBF tráven a pravděpodobně působí prebioticky, tedy příznivě na střevní bakterie. Jako viskózní polysacharid pak zvyšuje exkreci (vylučování) žlučových kyselin stolicí, což může rovněž působit antidiabeticky.

Související odkazy

  1. Vláknina (PDF soubor na webu Státního zdravotního ústavu, 2.2 MB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Co je co ve výživě

Glykemický index (GI)

PŘÍLIŠ ODBORNÝ ČLÁNEK, NENÍ ZDALEKA PODLE METODIKY "EASY-TO-READ" – NAHRAZEN ČTENÁŘSKY PŘÍVĚTIVĚJ...

Dieta u nádorových onemocnění

Dieta u nádorových onemocnění – úvod

Zatímco nutriční (výživové) faktory mohou hrát určitou roli v prevenci i ve vzniku nádorových one...

Diety u onemocnění trávicíh...

Dieta při zácpě

U onemocnění trávicího traktu vyvolávají nejčastější a největší obtíže obvykle poruchy motility (...

Dietoterapie: úvod

Onemocnění imunity a výživa

Imunita a výživa představují jednu z vědecky nejproblematičtějších oblastí dietologie. Je pravděp...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI