Pomocí buněčného dělení se neustále obměňuje většina buněk v těle: probíhá-li tento proces správně, staré a opotřebované buňky jsou nahrazovány novými, které přebírají jejich funkci. „Stavebním plánem“ pro každou novou buňku je genetický kód, který je uložen v buněčné DNA. Všechny dosavadní vědecké poznatky poukazují na to, že zhoubné nádory vznikají v důsledku genových mutací, což jsou změny v genetickém materiálu buněk. Nádorová buňka buď vytváří nové buňky, ačkoli tělo je nepotřebuje, anebo staré buňky neodumírají, ačkoli po dosažení určitého okamžiku ve svém životním cyklu by odumřít měly. K bujení zhoubného nádoru přispívají speciální růstové faktory. Nádorové buňky si vytvářejí i své vlastní krevní zásobení a produkují proteiny, které jim umožňují pronikat do okolních tkání.
Ženský prs
Ženský prs je tvořen žlázovou tkání, tukovou tkání a pojivovou tkání. Mezi prsní tkání a hrudním košem se nachází velký prsní sval (lat. musculus pectoralis major). V samotném prsu se žádné svaly nenacházejí. Prostory mezi žláznatou tkání a pojivovou tkání vyplňuje tuková tkáň, která určuje velikost a vzhled prsu. Pojivovou tkání prsu procházejí nervové dráhy, krevní cévy a lymfatické cévy, které prsní tkáň inervují, zásobují ji potřebnými živinami a odvádějí odpadní látky.
Obrázek 1: Vnitřní struktura ženského prsu. 1 = hrudní stěna, 2 = prsní svaly, 3 = lalůčky prsní žlázy, 4 = bradavka, 5 = prsní dvorec, 6 = mlékovod, 7 = tuková tkáň, 8 = kůže. (Zdroj: By Original author: Patrick J. Lynch. Reworked by Morgoth666 to add numbered legend arrows. - Patrick J. Lynch, medical illustrator, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2676813)
Lymfa tak například – skrze lymfatický systém – odvádí pryč odpadní látky ze všech tkání (tedy nejen z prsní tkáně). Tyto odpadní látky jsou „filtrovány“ v lymfatických uzlinách. Za normálních okolností mají lymfatické uzliny přibližně velikost hrášku, jsou měkké a nelze je nahmatat. V okolí prsu se nacházejí v podpažní jamce, nad klíční kostí a podél hrudní kosti. Ženský prs citlivě reaguje na pravidelné výkyvy hladiny hormonů a před menstruací se zvětšuje. Žena přitom může přechodně pociťovat v prsou napětí a nahmatat si v nich uzlíkovité útvary.
Nezhoubné změny prsu
Změny v prsu jsou velmi časté, většinou mají přímou souvislost s hormonálními vlivy. Nezhoubné změny se nejčastěji projevují tvorbou uzlíků nebo hrbolků, zvětšením prsů před menstruací, zřídka i výtokem z bradavky. Mezi benigní změny či onemocnění se řadí mastopatie, cysty a zánětlivá onemocnění (např. píštěle nebo abscesy). Přibližně 75 procent všech nádorů prsu je nezhoubných. K nezhoubným nádorům patří fibroadenomy, papilomy, cysty nebo lipomy. Nezhoubné nádory rostou pomalu a během svého růstu tlačí na okolní tkáň, avšak do této tkáně nepronikají ani nevytvářejí metastázy.
Výskyt zhoubných nádorů prsu
V České republice je u žen ročně diagnostikováno přibližně 7 000 nových případů rakoviny prsu. Karcinom prsu ve velké míře postihuje ženy v produktivním věku. Typický věk české pacientky s karcinomem prsu sice leží v intervalu 60–74 let, ale 35 % všech nemocných je mladších než 60 let [1]. Zhoubný nádor prsu je nejčastěji se vyskytujícím nádorovým onemocněním u českých žen. Vysokou incidenci zhoubných nádorů prsu však mají všechny vyspělé země. Velmi vzácně – přibližně v 1 % případů – se zhoubné nádory prsu vyskytují u mužů [2].
Riziko vzniku karcinomu prsu se zvyšuje s věkem
Riziko onemocnění zhoubným nádorem prsu roste u žen s přibývajícím věkem. U mladších žen je toto riziko výrazně nižší než u starších žen. Průměrný věk nově diagnostikovaných pacientek se zhoubným nádorem prsu je okolo 65 let.
Podle dat Českého statistického úřadu v roce 2018 zemřelo v České republice na zhoubný nádor prsu 1768 žen. Program mamografického screeningu dokáže nejen odhalit větší počet zhoubných nádorů prsu, ale také je odhaluje v časnějším stadiu, což se již projevilo výrazným poklesem úmrtnosti na toto onemocnění [3].
Bližší informace o epidemiologii karcinomu prsu v České republice se dočtete na webu mamo.cz [1].
Rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu
K tomu, aby se nějaká buňka stala nádorovou buňkou, musí být v těle přítomno větší množství poruch nebo poškození, které se částečně nashromáždí v průběhu života, částečně jsou dědičná. Genetických změn podílejících se na vzniku zhoubného nádoru prsu je známo více, avšak nejznámější jsou dva „geny pro rakovinu prsu“, jejichž změny (mutace) výrazně zvyšují riziko vzniku tohoto onemocnění: konkrétně se jedná o geny BRCA1 a BRCA2. Podle nejnovějších vědeckých poznatků je zděděnými mutacemi těchto genů postiženo pět až osm procent pacientek s karcinomem prsu. U všech ostatních pacientek s rakovinou prsu se určité genetické změny nashromáždily až v průběhu jejich života.
K rizikovým faktorům pro vznik karcinomu prsu patří – kromě zděděných genových mutací – věk, hormonální vlivy (zvláště pak nízký věk první menstruace, pozdní menopauza nebo hormonální substituční léčba), a také případná zátěž zářením (konkrétně expozice ionizujícímu záření, např. v rámci léčby lymfomu). Riziko vzniku rakoviny prsu lze aktivně snížit zejména dodržováním zásad zdravého životního stylu: v tomto ohledu je potřeba co možná nejvíce se vyhýbat nadměrné konzumaci alkoholu, nezdravé stravě, nadváze a nedostatku pohybu.
Může trvat celou řadu let, než se škodlivé vlivy a poruchy projeví přeměnou dříve zdravé buňky v nádorovou buňku, a z ní pak vznike nádorové onemocnění. Některé typy zhoubných nádorů prsu se však mohou vyvinout velmi rychle, během několika málo měsíců. Bližší informace najdete v článku Rakovina prsu: screeningový program.
Časné formy karcinomu prsu
V časném stadiu tvoří karcinom prsu mnohdy velmi malé, lokálně ohraničené nádory, tzv. neinvazivní formy, které jsou rovněž označovány jako karcinomy in situ. Nádorové buňky v těchto případech nejčastěji vznikají v mlékovodech (duktální karcinom in situ, DCIS), méně často v lalůčcích prsní žlázy (lobulární karcinom in situ, LCIS). V časném stadiu jsou u karcinomu prsu mnohdy přítomny tzv. mikrokalcifikace (drobné usazeniny vápníku v prsu), které lze nejsnáze odhalit pomocí mamografie. Mikrokalcifikace samy o sobě se v prsu vyskytují poměrně často a většinou jsou neškodné. Někdy však mohou poukázat na zhoubný nádor, zvláště pokud jsou nashromážděny v jedné oblasti a vypadají nerovnoměrně. Z lokálně ohraničených karcinomů se může vyvinout nádor, který proniká do okolní tkáně a vytváří metastázy v lymfatických uzlinách a v dalších orgánech.
Typy zhoubných nádorů prsu
Zhoubné nádory (karcinomy) prsu prorůstají tkání prsní žlázy a mohou tvořit metastázy. Tyto formy nádorů jsou označovány rovněž jako invazivní nádory. Metastázy vznikají tak, že z původního nádoru se uvolňují nádorové buňky, které jsou krevním řečištěm nebo lymfatickým systémem přenášeny do jiných částí těla, kde následně vytvářejí nové nádory. Z duktálního karcinomu v mlékovodu prsní žlázy i z lobulárního karcinomu v lalůčcích prsní žlázy se může vyvinout invazivní nádor. Vzácnou formou rakoviny prsu je Pagetův karcinom bradavky.
Přibližně 80 procent zhoubných nádorů prsu se vyvine z buněk mlékovodů, zbytek pochází z buněk lalůčků prsní žlázy. Některé zhoubné nádory prsu rostou paprskovitě. To se může projevit zploštěním nebo vtažením bradavky nebo části kůže. Jiné nádory při svém růstu zničí krevní cévy, což se navenek může projevit nápadnými modřinami (hematomy) nebo vyboulením prsu.
Varovné příznaky
Následující příznaky mohou poukazovat na přítomnost zhoubného nádoru prsu. Objevíte-li jeden nebo více z nich, mělo by následovat odborné vyšetření, nejlépe v akreditovaném screeningovém centru [4]:
- nový uzlík, bulka nebo zatvrdlina v prsu,
- nově pozorovaný rozdíl ve velikosti prsů,
- vtažení kůže prsu nebo bradavky,
- změny bradavky,
- průzračný nebo krvavý výtok z bradavky,
- ekzém bradavky,
- hematom nebo zarudnutí kůže prsu,
- nový uzlík nebo bulka v podpažní jamce.
Související odkazy
- Epidemiologie karcinomu prsu (odkaz vede na web mamo.cz)
- Zhoubné nádory prsu u mužů (odkaz vede na web mamo.cz)
- Rakovina prsu (odkaz vede na web mamo.cz)
- Mapa screeningových center (odkaz vede na web mamo.cz)
