Aby se zjistilo, zda se jedná o benigní změny (např. cysta, absces) nebo zhoubný nádor, může být zapotřebí několika různých vyšetření. Odběr vzorku tkáně (biopsie) je nezbytný k histologickému vyšetření, které ukáže, zda jsou v odebraném vzorku přítomny nádorové buňky či nikoli. Pomocí molekulárně biologického vyšetření lze zjistit další vlastnosti nádoru. Výsledky biopsie i molekulárně biologického vyšetření jsou důležité pro rozhodování o léčbě.
Používané zobrazovací metody
Standardním vyšetřením pro objasnění pozorovaných změn v prsu je mamografie. Nejdůležitějším doplňujícím vyšetření k mamografii je ultrazvuk. Lékař může někdy indikovat vyšetření pomocí další zobrazovací metody, jako je zejména magnetická rezonance (MRI).
Mamografie
Mamografie je nejdůležitější vyšetřovací metodou při podezření na zhoubný nádor prsu. Navíc jako jediná ze zobrazovacích metod dokáže s vysokou přesností rozeznat ty karcinomy prsu, které lze detekovat pouze na základě mikrokalcifikací.
Jak probíhá vyšetření?
Při mamografickém vyšetření jsou obvykle pořízeny dva rentgenové snímky každého prsu (v různých rovinách a úhlech). Těsně před pořízením každého snímku je prs stlačen mezi dvěma průhlednými deskami, aby na výsledném rentgenovém snímku byla dobře vidět pokud možno celá tkáň vyšetřovaného prsu. Samotné provedení mamografie trvá zpravidla jen několik málo minut. Rentgenové snímky pak vyhodnocují lékaři se specializací na radiodiagnostiku.
Jak přesná je mamografie?
Mamografie dokáže odhalit zhoubný nádor prsu v 85 až 90 procentech případů. Přesnost závisí na hustotě žlázové tkáně: u prsů s vyšším obsahem tukové tkáně je mamografie přesnější. Hustá prsní tkáň, která se vyskytuje především u mladších žen, snižuje detekční míru mamografického vyšetření. S přibývajícími léty se hustota prsní tkáně zpravidla snižuje, přesnost mamografie proto roste. Přibližně 10 až 15 procent hmatných karcinomů prsu není na mamografických snímcích vidět, avšak tento podíl se daří postupně snižovat specializačním vzděláváním radiodiagnostiků a používáním moderních mamografických přístrojů. V případě nejasného nálezu je screeningová mamografie doplněna ultrazvukovým vyšetřením.
Mamografie a denzita prsní tkáně
Mamografie umožňuje radiodiagnostikům rozlišovat denzitu prsní tkáně. Podle Americké radiologické společnosti (American College of Radiology, ACR) se denzita prsní tkáně dělí do čtyř stupňů [1]. Přitom platí: čím hustší je prsní tkáň, tím méně přesná je mamografie, resp. tím přesnější je ultrazvukové vyšetření.
- BI-RADS a = tukový typ: na mamografickém snímku je vidět téměř kompletní tukové složení prsů,
- BI-RADS b = tukově žlázový typ: v prsu jsou vidět rozptýlené oblasti tzv. fibroglandulární denzity (v těch se nachází žlázová tkáň prsu),
- BI-RADS c = žlázový skvrnitý typ: tzv. heterogenně denzní typ žlázy, kdy „skvrny“ na snímku mohou zastínit malé útvary (které by mohly být zhoubnými nádory),
- BI-RADS d = denzní (velmi denzní) typ: prsní tkáň je extrémně hustá, což snižuje senzitivitu mamografie.
Ultrazvukové vyšetření
Ultrazvuk prsu je vhodné doplňující vyšetření k mamografii, neboť lékaři umožní odlišit cysty od pevných nádorů. Ultrazvukové vyšetření prsů se jako doplněk mamografie používá zejména u žen s vysokou denzitou (hustotou) prsní tkáně, neboť diagnostický přínos mamografického vyšetření je za těchto podmínek nižší.
Jak probíhá vyšetření?
Při ultrazvukovém vyšetření prsu se obraz vytváří ze zvukových vln, které do těla lékař vysílá pomocí speciální sondy. Ultrazvukové vyšetření trvá jen několik málo minut a lékař přímo v průběhu vyšetření vidí měnící se obraz, který si může ve vhodných okamžicích uložit do počítače, případně i vytisknout.
Magnetická rezonance (MRI)
Další metodou, která se někdy používá k upřesnění nejasných nálezů, je magnetická rezonance. Pokud však zobrazovací metody nevyvrátí podezření na zhoubný nádor prsu, je nezbytné provést biopsii, která diagnózu objasní (viz článek Rakovina prsu: upřesnění diagnózy).
Vyhodnocení výsledků
Většina malých změn, které jsou odhaleny při mamografickém vyšetření, jsou nespecifické změny: to znamená, že v daném okamžiku nelze stanovit jednoznačnou diagnózu. Výsledek vyšetření se proto udává v rozmezí jisté pravděpodobnosti a nález je obvykle popisován pomocí tzv. BI-RADS klasifikace [2]. Ta se používá nejen u mamografie, ale i u ultrazvukového vyšetření, popř. u vyšetření pomocí magnetické rezonance.
BI-RADS klasifikace
- BI-RADS 0: vyšetření není kompletní, je zapotřebí provést doplňující zobrazovací vyšetření (mamografické nebo ultrazvukové);
- BI-RADS 1: negativní nález, normální nález (tzn. bez známek zhoubného nádoru);
- BI-RADS 2: benigní nález, 0% pravděpodobnost zhoubného nádoru;
- BI-RADS 3: pravděpodobně benigní nález, nižší než 2% pravděpodobnost zhoubného nádoru; lékař může navrhnout kontrolní vyšetření s odstupem několika týdnů až měsíců;
- BI-RADS 4: podezřelá změna, možná maligní (2–94 %); u mamografie a ultrazvuku se někdy dále dělí na:
- BI-RADS 4A: podezření na malignitu je nízké (2–9 %),
- BI-RADS 4B: středně vysoké podezření na malignitu (10–49 %),
- BI-RADS 4C: vysoké podezření na malignitu (50–94 %);
- BI-RADS 5: velmi vysoké podezření na malignitu (>95 %);
- BI-RADS 6: malignita je potvrzena biopticky.
Vznikne-li při mamografickém vyšetření podezření na maligní nádor (BI-RADS 4, BI-RADS 5), je nutné provést histologické vyšetření buněk pocházejících z tkáně podezřelé léze. Vzorek tkáně je v takovém případě odebrán pomocí biopsie (viz článek Rakovina prsu: upřesnění diagnózy).
Na koho se mohu obrátit?
Pokud si v prsu nahmatáte uzlík nebo bulku, případně zaznamenáte jinou podezřelou změnu, objednejte se do akreditovaného centra mamografického screeningu [3]. Při objednávání nezapomeňte zdůraznit, že jste v prsu zaznamenala změnu.
Související odkazy
- Petr Váša: BI-RADS® – složení (denzita) prsu (odkaz vede na PDF soubor na webu mamo.cz, 3.3 MB)
- BI-RADS: Breast imaging-reporting and data system (odkaz vede na web radiopaedia.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Mapa screeningových center (odkaz vede na web mamo.cz)
