Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Dýchací cesty a plíce
  • Jiná onemocnění dýchacího systému
  • Aktuální: Pleurální výpotek

Pleurální výpotek

Jiná onemocnění dýchacího systému
Autor: gesundheit.gv.at

Pleurální výpotek se může objevit u různých onemocnění, například u srdečního selhání, různých typů zhoubných nádorů, selhání ledvin či při různých zánětlivých nebo infekčních onemocněních. Jedná se o nahromadění tekutiny v mezeře mezi plícemi a hrudní stěnou (přesněji mezi poplicnicí a pohrudnicí), tedy v tzv. pleurálním prostoru. Tento prostor je obvykle velmi malý a obsahuje jen nepatrné množství tekutiny. Nárůst tohoto množství tak omezuje rozpínavost plic a projevuje se – mimo jiné – ztíženým dýcháním.

Jaké jsou příčiny pleurálního výpotku?

Pleurální výpotek se může objevit jako následek nebo příznak různých onemocnění. Lékaři rozlišují dva typy pleurálního výpotku: transudát a exsudát.

Transudát

U prvního typu pleurálního výpotku se tekutina dostává do pleurálního prostoru „pasivně“, tedy zvýšenou filtrací (při srdečním selhání, selhání ledvin, hypoalbuminemii, jaterním selhání s ascitem). V takovém případě je obsah proteinů v tekutině nízký a tekutina se nazývá transudát.

Exsudát

U jiných onemocnění však dochází ke zvýšené produkci tekutiny bohaté na proteiny přímo v pleurálním prostoru. Tato tekutina se pak nazývá exsudát. Mezi tyto nemoci se řadí zánětlivá onemocnění, jako jsou revmatismus a jiné choroby pojivové tkáně, nebo infekční nemoci, jako jsou zápal plic nebo tuberkulóza. Pleurální výpotek však může být i projevem nádorového onemocnění a vznikat v důsledku metastáz na pohrudnici.

Pleurální výpotek se tak může objevit například u:

  • zhoubných nádorů (v důsledků maligních procesů např. u karcinomu průdušek nebo prsu),
  • srdečního selhání,
  • selhání ledvin,
  • zápalu plic,
  • plicní embolie.

Méně často se pleurální výpotek může objevit i v důsledku u jiných onemocnění, jako jsou hypoalbuminemie, pankreatitida, revmatická onemocnění, tuberkulóza atd.

Jaké se mohou objevit příznaky?

Pleurální výpotek se projevuje:

  • obtížemi s dýcháním (dyspnoe),
  • bolestí – u menších pleurálních výpotků bývá částečně závislá na dýchání; bolesti se vyskytují i v souvislosti se základním onemocněním, např. zápalem plic nebo plicní embolií.

V závislosti na přítomnosti a typu základního onemocnění se objevují i další příznaky. Bližší informace o těchto příznacích naleznete u popisu příslušné nemoci (viz Informace o nemocech, resp. Rejstřík pojmů).

Jak se stanoví diagnóza?

Lékař zjistí anamnézu pacienta a vyptá se na příznaky, jako jsou horečka či kašel, předchozí onemocnění apod. Provede i základní fyzikální vyšetření, např. poklepem (perkuse) a poslechem (auskultace). Pokud není známo, jaké základní onemocnění pleurální výpotek způsobilo, je nezbytné jej zjistit (může se jednat např. o plicní embolii, infekci, srdeční selhání atd.). Obvykle se provádí i rentgenové a ultrazvukové vyšetření.

Aby bylo možné určit, zda se jedná o transudát nebo exsudát, je někdy nutné odebrat vzorek výpotku. Ten se získává prostřednictvím pleurální punkce, tedy jehly zavedené po lokálním znecitlivění do pleurálního prostoru. Lékař z výpotku zjistí nejen prvotní informace (např. o příměsi krve, hnisu), ale odebraný vzorek odesílá do laboratoře, kde se pak zkoumá např. obsah proteinů.

V rámci diagnostiky pleurálního výpotku lékař obvykle nechává stanovit různé laboratorní hodnoty, aby mohl zúžit skupinu možných příčin výpotku. V laboratoři se proto zkoumají zejména proteiny, ale provádí se také kultivace bakterií, cytologické vyšetření, stanoví se sedimentace erytrocytů, CRP, krevní obraz, diferenciální počet leukocytů, hodnota pH a množství laktátdehydrogenázy (LDH). Vhodné může být i provedení dalších vyšetření, jako torakoskopie, pleurální punkce nebo CT.

Jak probíhá léčba?

Terapie závisí na příčině a velikosti výpotku a spočívá – kromě léčby základního onemocnění – v následujících opatřeních:

Punkce. V průběhu léčby je někdy nutná punkce, při které se jednorázově odstraní větší množství tekutiny způsobující problémy.

Drenáž. Malým řezem v kůži se do pleurálního prostoru zavede hadička, jíž je pomocí podtlaku výpotek průběžně odsáván. Po odstranění drénu se rána uzavře náplastí nebo stehem. Zavedení hadičky se provádí v nemocnici v lokální anestezii.

Pleurodéza. Při opakovaných problémech je možné využít pleurodézu, která má za následek „slepení“ poplicnice a pohrudnice, tedy jejich srůst, čímž pleurální prostor prakticky zmizí. To je možné provést např. v průběhu operace, během níž lze tekutinu předem odsát, nebo pomocí sterilní aplikace roztoku mastku, a to prostřednictvím již dříve vloženého drénu.

O potřebných léčebných opatřeních vás bude informovat váš ošetřující lékař.

Na koho se mohu obrátit?

Léčbu pleurálního výpotku a souvisejících onemocnění obvykle provádí pneumolog, tedy lékař se specializací v plicním lékařství. Prvním bodem kontaktu by však měl být váš praktický lékař, který zajistí další vyšetření a případně vás k pneumologovi odešle.

Na diagnostice a léčbě se mohou podílet i lékaři jiných specializací, např. chirurgie, interní medicíny atd.

Pleurální punkce (ve většině případů), drenáž i pleurodéza se provádějí v nemocnici, obvykle za hospitalizace.

Upozornění: Pokud se objeví příznaky jako dušnost, náhlá bolest v oblasti hrudníku (zejména při hlubokém dýchání) nebo silná bolest, může se jednat i o velmi závažná onemocnění, jako je např. infarkt. Proto při těchto příznacích okamžitě kontaktujte záchrannou službu na lince 155 nebo 112!

Související odkazy

  1. Co víme o onemocněních pohrudnice (odkaz vede na PDF soubor na webu pneumologie.cz, 694 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat Vše z kategorie

Související články na NZIP

Jiná onemocnění dýchacího s...
Pneumotorax

Při pneumotoraxu se vzduch dostává do pleurální dutiny, což je mezera mezi plícemi a hrudní stěno...

Jiná onemocnění dýchacího s...
Zánět pohrudnice (pleuritida)

Pleuritida neboli zánět pohrudnice se může rozvinout z různých důvodů, avšak nejčastější příčinou...

Jiná onemocnění dýchacího s...
Azbestóza

Vdechování azbestových vláken může i po desetiletích vést k onemocnění plic a dýchacích cest, nap...

Dýchací cesty a plíce
Pleura (pohrudnice) a pleurální dutina

Pleura neboli pohrudnice je tenká blána, která vystýlá hrudní dutinu. Pohrudnice se skládá ze dvo...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2022 [cit. 23.05.2022]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
COOKIES PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace