Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Dýchací cesty a plíce
  • Jiná onemocnění dýchacího systému
  • Aktuální: Pleurální výpotek

Pleurální výpotek

Jiná onemocnění dýchacího systému
Autor: gesundheit.gv.at

Pleurální výpotek se může objevit u různých onemocnění, například u srdečního selhání, různých typů zhoubných nádorů, selhání ledvin či při různých zánětlivých nebo infekčních onemocněních. Jedná se o nahromadění tekutiny v mezeře mezi plícemi a hrudní stěnou (přesněji mezi poplicnicí a pohrudnicí), tedy v tzv. pleurálním prostoru. Tento prostor je obvykle velmi malý a obsahuje jen nepatrné množství tekutiny. Nárůst tohoto množství tak omezuje rozpínavost plic a projevuje se – mimo jiné – ztíženým dýcháním.

Jaké jsou příčiny pleurálního výpotku?

Pleurální výpotek se může objevit jako následek nebo příznak různých onemocnění. Lékaři rozlišují dva typy pleurálního výpotku: transudát a exsudát.

Transudát

U prvního typu pleurálního výpotku se tekutina dostává do pleurálního prostoru „pasivně“, tedy zvýšenou filtrací (při srdečním selhání, selhání ledvin, hypoalbuminemii, jaterním selhání s ascitem). V takovém případě je obsah proteinů v tekutině nízký a tekutina se nazývá transudát.

Exsudát

U jiných onemocnění však dochází ke zvýšené produkci tekutiny bohaté na proteiny přímo v pleurálním prostoru. Tato tekutina se pak nazývá exsudát. Mezi tyto nemoci se řadí zánětlivá onemocnění, jako jsou revmatismus a jiné choroby pojivové tkáně, nebo infekční nemoci, jako jsou zápal plic nebo tuberkulóza. Pleurální výpotek však může být i projevem nádorového onemocnění a vznikat v důsledku metastáz na pohrudnici.

Pleurální výpotek se tak může objevit například u:

  • zhoubných nádorů (v důsledků maligních procesů např. u karcinomu průdušek nebo prsu),
  • srdečního selhání,
  • selhání ledvin,
  • zápalu plic,
  • plicní embolie.

Méně často se pleurální výpotek může objevit i v důsledku u jiných onemocnění, jako jsou hypoalbuminemie, pankreatitida, revmatická onemocnění, tuberkulóza atd.

Jaké se mohou objevit příznaky?

Pleurální výpotek se projevuje:

  • obtížemi s dýcháním (dyspnoe),
  • bolestí – u menších pleurálních výpotků bývá částečně závislá na dýchání; bolesti se vyskytují i v souvislosti se základním onemocněním, např. zápalem plic nebo plicní embolií.

V závislosti na přítomnosti a typu základního onemocnění se objevují i další příznaky. Bližší informace o těchto příznacích naleznete u popisu příslušné nemoci (viz Informace o nemocech, resp. Rejstřík pojmů).

Jak se stanoví diagnóza?

Lékař zjistí anamnézu pacienta a vyptá se na příznaky, jako jsou horečka či kašel, předchozí onemocnění apod. Provede i základní fyzikální vyšetření, např. poklepem (perkuse) a poslechem (auskultace). Pokud není známo, jaké základní onemocnění pleurální výpotek způsobilo, je nezbytné jej zjistit (může se jednat např. o plicní embolii, infekci, srdeční selhání atd.). Obvykle se provádí i rentgenové a ultrazvukové vyšetření.

Aby bylo možné určit, zda se jedná o transudát nebo exsudát, je někdy nutné odebrat vzorek výpotku. Ten se získává prostřednictvím pleurální punkce, tedy jehly zavedené po lokálním znecitlivění do pleurálního prostoru. Lékař z výpotku zjistí nejen prvotní informace (např. o příměsi krve, hnisu), ale odebraný vzorek odesílá do laboratoře, kde se pak zkoumá např. obsah proteinů.

V rámci diagnostiky pleurálního výpotku lékař obvykle nechává stanovit různé laboratorní hodnoty, aby mohl zúžit skupinu možných příčin výpotku. V laboratoři se proto zkoumají zejména proteiny, ale provádí se také kultivace bakterií, cytologické vyšetření, stanoví se sedimentace erytrocytů, CRP, krevní obraz, diferenciální počet leukocytů, hodnota pH a množství laktátdehydrogenázy (LDH). Vhodné může být i provedení dalších vyšetření, jako torakoskopie, pleurální punkce nebo CT.

Jak probíhá léčba?

Terapie závisí na příčině a velikosti výpotku a spočívá – kromě léčby základního onemocnění – v následujících opatřeních:

Punkce. V průběhu léčby je někdy nutná punkce, při které se jednorázově odstraní větší množství tekutiny způsobující problémy.

Drenáž. Malým řezem v kůži se do pleurálního prostoru zavede hadička, jíž je pomocí podtlaku výpotek průběžně odsáván. Po odstranění drénu se rána uzavře náplastí nebo stehem. Zavedení hadičky se provádí v nemocnici v lokální anestezii.

Pleurodéza. Při opakovaných problémech je možné využít pleurodézu, která má za následek „slepení“ poplicnice a pohrudnice, tedy jejich srůst, čímž pleurální prostor prakticky zmizí. To je možné provést např. v průběhu operace, během níž lze tekutinu předem odsát, nebo pomocí sterilní aplikace roztoku mastku, a to prostřednictvím již dříve vloženého drénu.

O potřebných léčebných opatřeních vás bude informovat váš ošetřující lékař.

Na koho se mohu obrátit?

Léčbu pleurálního výpotku a souvisejících onemocnění obvykle provádí pneumolog, tedy lékař se specializací v plicním lékařství. Prvním bodem kontaktu by však měl být váš praktický lékař, který zajistí další vyšetření a případně vás k pneumologovi odešle.

Na diagnostice a léčbě se mohou podílet i lékaři jiných specializací, např. chirurgie, interní medicíny atd.

Pleurální punkce (ve většině případů), drenáž i pleurodéza se provádějí v nemocnici, obvykle za hospitalizace.

Upozornění: Pokud se objeví příznaky jako dušnost, náhlá bolest v oblasti hrudníku (zejména při hlubokém dýchání) nebo silná bolest, může se jednat i o velmi závažná onemocnění, jako je např. infarkt. Proto při těchto příznacích okamžitě kontaktujte záchrannou službu na lince 155 nebo 112!

Související odkazy

  1. Co víme o onemocněních pohrudnice (odkaz vede na PDF soubor na webu pneumologie.cz, 694 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Dýchání

Pleura (pohrudnice) a pleurální dutina

Pleura neboli pohrudnice je tenká blána, která vystýlá hrudní dutinu. Pohrudnice se skládá ze dvo...

Jiná onemocnění dýchacího s...

Pneumotorax

Při pneumotoraxu se vzduch dostává do pleurální dutiny, což je mezera mezi plícemi a hrudní stěno...

Jiná onemocnění dýchacího s...

Zánět pohrudnice (pleuritida)

Pleuritida neboli zánět pohrudnice se může rozvinout z různých důvodů, avšak nejčastější příčinou...

Jiná onemocnění dýchacího s...

Zápal plic (pneumonie)

Zápal plic neboli pneumonie je infekční onemocnění plicní tkáně, které může postihnout různé část...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI