Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Anatomie, fungování lidského těla
  • Dýchání
  • Aktuální: Pleura (pohrudnice) a pleurální dutina

Pleura (pohrudnice) a pleurální dutina

Dýchání
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Pleura neboli pohrudnice je tenká blána, která vystýlá hrudní dutinu. Pohrudnice se skládá ze dvou vrstev (listů): viscerální pleura (poplicnice, útrobní pohrudnice) pokrývá plíce, zatímco parietální pleura (nástěnná pohrudnice) pokrývá zevnitř stěnu hrudní dutiny, tzn. nachází se „na vnitřní straně žeber“.

Mezi parietální pleurou a viscerální pleurou vzniká uzavřený prostor označovaný jako pleurální dutina neboli pleurální prostor. V tomto prostoru se nachází pleurální tekutina a zároveň je zde podtlak (oproti atmosférickému tlaku): díky tomuto uspořádání po sobě parietální pleura a viscerální pleura mohou hladce klouzat, ale zároveň drží u sebe.

obrázek 1 k článku Pleura (pohrudnice) a pleurální dutina

Obrázek 1: Ilustrace k vysvětlení pojmů pleurální dutina, parietální pleura a viscerální pleura. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148380)

Za normálních okolností vylučuje pohrudnice pleurální tekutinu rychlostí přibližně 0,01 ml na kg tělesné hmotnosti za hodinu, ale přibližně stejnou rychlostí je tato tekutina odstraňována pomocí lymfatického systému; v pleurální dutině zdravého člověka tak zůstává pouze 5–15 ml tekutiny, která pomáhá udržovat podtlak mezi parietální pleurou a viscerální pleurou.

Pokud z jakéhokoli důvodu není pleurální tekutina dostatečně rychle odváděna, označuje se jako pleurální výpotek a může způsobovat různé zdravotní potíže. Nejčastějšími onemocněními, které vedou k tvorbě pleurálního výpotku, jsou srdeční selhání, zápal plic, zhoubné nádory, plicní embolie a jaterní cirhóza.

Při poranění hrudníku může vzniknout pneumotorax, což znamená nahromadění vzduchu (popř. jiného plynu) v pleurální dutině a následné smrštění (kolaps) plíce. Pneumotorax je život ohrožující stav, neboť postiženému se výrazně hůře dýchá a v krajním případě se může i udusit.

Související odkazy

  1. Co víme o onemocněních pohrudnice (odkaz vede na PDF soubor na webu pneumologie.cz, 694 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Dýchací cesty a plíce

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Dýchání

Dýchací cesty a plíce: základní informace

Dýchání je mimovolný proces, nevyžaduje tedy vědomou kontrolu. Podílí se na něm pohyby hrudníku a...

Jiná onemocnění dýchacího s...

Pleurální výpotek

Pleurální výpotek se může objevit u různých onemocnění, například u srdečního selhání, různých ty...

Jiná onemocnění dýchacího s...

Pneumotorax

Při pneumotoraxu se vzduch dostává do pleurální dutiny, což je mezera mezi plícemi a hrudní stěno...

Jiná onemocnění dýchacího s...

Zánět pohrudnice (pleuritida)

Pleuritida neboli zánět pohrudnice se může rozvinout z různých důvodů, avšak nejčastější příčinou...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI