Při zánětu pohrudnice se může abnormálně hromadit tekutina v pleurální dutině a vznikat pleurální výpotek. Takové onemocnění je označováno jako vlhká pleuritida (lat. pleuritis exsudativa).
U některých pacientů se zánětem pohrudnice se však pleurální výpotek vytvořit nemusí. Tato forma zánětu pohrudnice je označována jako suchá pleuritida (lat. pleuritis sicca).
Jaké jsou příčiny zánětu pohrudnice?
Zánět pohrudnice se může vzácně vyskytovat jako samostatné onemocnění (tzv. primární zánět pohrudnice). Častěji se však vyskytuje jako doprovodné onemocnění – tedy onemocnění, které se přidává k základnímu onemocnění nebo je jím způsobené (např. infekce vzniklá v důsledku poškození pohrudnice při poranění žeber). Zánět pohrudnice se může vyskytnout např. při:
- virových či bakteriálních infekcích (např. zápal plic, tuberkulóza), ale i mykotických nebo parazitárních infekcích,
- plicní embolii,
- systémových nebo autoimunitních onemocněních (např. systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida),
- zhoubných nádorech (např. při zhoubných nádorech plic),
- operacích hrudníku a srdce (např. po koronárním bypassu; viz článek Infarkt myokardu: léčba),
- onemocněních v horní části břicha (např. pankreatitidě),
- chronických zánětlivých onemocněních střev,
- a u mnoha dalších stavů.
Jaké se mohou objevit příznaky?
Příznaky pleuritidy se mohou lišit v závislosti na závažnosti a příčině onemocnění, typickými symptomy jsou:
- bolest na hrudi (silnější při dýchání),
- horečka,
- dušnost,
- kašel,
- třecí pleurální šelest (při poslechu slyšitelný zvuk tření parietální pleury o viscerální pleuru).
Jak se stanoví diagnóza?
Podobně jako u většiny ostatních onemocnění je i pro diagnózu pleuritidy důležitý pečlivý odběr anamnézy. Významná je například informace o tom, jestli pacient trpí nějakým základním onemocněním, jehož následkem může pleuritida být. Pokud není známé žádné základní onemocnění, lékař se jej pokusí diagnostikovat. Po odebrání anamnézy lékař pomocí různých fyzikálních vyšetření (např. poklepem a poslechem) zjistí další příznaky. Poté, v závislosti na zjištěných okolnostech, může předepsat další vyšetření, jako je např.:
- rentgenový snímek hrudníku,
- výpočetní tomografii (CT) hrudníku,
- ultrazvukové vyšetření (např. srdce),
- vyšetření pomocí magnetické rezonance,
- laboratorní vyšetření (krevní testy, např. hodnoty plynů v arteriální nebo kapilární krvi, stanovení protilátek, vyšetření sputa) dle podezření na patogen, případně může být nutná punkce nebo biopsie a další laboratorní vyšetření,
- test na tuberkulózu,
- pulzní oxymetrie,
- elektrokardiografie (EKG),
- atd.
Jak probíhá léčba pleuritidy?
Léčebná opatření zahrnují léčbu základního onemocnění, samotného zánětu i jeho příznaků (léky proti bolesti). V závislosti na příčině může lékař předepsat antibiotika nebo antimykotika.
Pokud je v pleurální dutině vzduch nebo tekutina, někdy je nutné je odsát. To lze v nemocnici provést pomocí zákroků, jako jsou pleurální punkce nebo drenáž pleurální dutiny. V některých případech je nutné provést i pleurodézu, tzn. lékařský zákrok, při kterém je parietální pleura uměle spojena s viscerální pleurou.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud pociťujete potíže v oblasti hrudníku, můžete se obrátit na svého praktického lékaře, na lékaře se specializací ve vnitřním lékařství, plicním lékařství nebo kardiologii.
Akutní léčba zánětu pohrudnice, stejně jako zákroky podporující tuto léčbu (např. pleurální punkce, drenáž pleurální dutiny či pleurodéza), se provádí v nemocnici.
Související odkazy
- Co víme o onemocněních pohrudnice (odkaz vede na PDF soubor na webu pneumologie.cz, 694 kB)
