Anatomie, fungování lidského těla

Krev je nejdůležitější tělesnou tekutinou. V lidském těle se jí nachází přibližně 4,5 litru u žen a 5 litrů u mužů (při tělesné hmotnosti 70 kg). Zhruba 45 % objemu krve tvoří různé krevní buňky neboli krvinky, zbývajících 55 % připadá na krevní plazmu. Krev plní celou řadu funkcí.

Nos – nebo přesněji řečeno nosní dutina – slouží především k čištění, ohřívání a zvlhčování vzduchu, který dýcháme. Aby mohla nosní dutina správně plnit tyto i další funkce, má poměrně složitou strukturu a je vystlána sliznicí. V nosní sliznici se kromě jiného nacházejí čichové receptory a krevní cévy. Nosní sliznice hraje významnou roli v obraně proti choroboplodným zárodkům a poskytuje nám „informace“ mimo jiné tím, že se podílí vnímání vůní a pachů, tedy na čichu. Nefunguje-li správně čich, zhoršuje se i vnímání chuťových podnětů.

Centrální nervový systém (CNS) se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek a míchu. Mozek i mícha jsou tvořeny nervovou tkání, kterou tvoří dva typy buněk: neurony a neuroglie.

Pohybový aparát lidského těla zahrnuje všechny struktury, které člověku umožňují nejen pohyb, ale i aktivní udržování (nejen vzpřímené) polohy. Kromě držení těla a udržování jeho základního tvaru svalový a kosterní systém rovněž chrání před poškozením některé životně důležité orgány, jako jsou například srdce nebo plíce.

Dýchání je mimovolný proces, nevyžaduje tedy vědomou kontrolu. Podílí se na něm pohyby hrudníku a bránice (sval oddělující břišní a hrudní dutinu). Dýchání jsme si vědomi pouze ve chvílích, kdy se na něj soustředíme nebo kdy je něčím narušeno, např. náhlou dušností. Dýchání zajišťuje přísun životně důležitého kyslíku. Zdravý dospělý vdechuje a vydechuje asi dvanáctkrát až patnáctkrát za minutu.

Mužské pohlavní orgány slouží k rozmnožování, sexuálnímu uspokojení a hrají důležitou roli v hormonální regulaci. Rozlišujeme vnější pohlavní orgány a vnitřní pohlavní orgány. Vnější i vnitřní pohlavní orgány se řadí k primárním pohlavním znakům, protože jsou přítomny již při narození. Naopak sekundární pohlavní znaky (např. vousy, ochlupení v podpaží a pubické ochlupení) se vyvíjejí až v období puberty, a to v důsledku zvýšené tělesné produkce pohlavních hormonů.