Zápal plic může postihnout každého, zvláště ohroženi jsou však lidé s imunosupresí, imunodeficiencí nebo určitými chorobami či infekcemi (např. alkoholismus, diabetes mellitus, infekce HIV, CHOPN, astma atd.). Náchylnější ke vzniku onemocnění jsou také starší lidé (zvláště pokud jsou upoutáni na lůžko), kojenci a malé děti.
Jako částečná prevence mohou sloužit některá očkování, např. očkování proti chřipce a pneumokokům, o kterých se poraďte nejlépe s vaším praktickým lékařem. Bližší informace najdete v kategorii Očkování (vakcinace).
Zápal plic – co to je?
Zápal plic je onemocnění, které se mimo jiné může projevovat:
- bolestí hlavy a/nebo končetin,
- horečkou,
- kašlem,
- dýchacími obtížemi (dušnost),
- zánětem pohrudnice (pleuritidou).
Při kašli pacient často vykašlává zakalené sputum, případně i krev. Postižení lidé trpí bolestí v oblasti hrudníku, která se může šířit např. do horní části břicha, krku, ale i jiných částí těla. Pacient také pociťuje celkové zhoršení stavu. Zejména u starších osob se může objevit i dezorientace.
Zápal plic může mít rychlý nástup, ten však není podmínkou – mezi infekcí a prvními příznaky mohou uplynout i dva až tři týdny, během kterých se objeví příznaky chřipky a suchý kašel (tzv. atypická pneumonie).
Bližší informace o funkci plic najdete v článku Dýchací cesty a plíce: základní informace.
Diagnóza
Pro stanovení diagnózy lékař odebere anamnézu a provede některá vyšetření. Mnohé mu napoví poslech hrudníku (plic a srdce). Z pociťovaných příznaků a dalších vyšetření získá lékař informace o případné přítomnosti dalších onemocnění, která mohou být příčinou obtíží (např. srdeční selhání, tuberkulóza apod.) nebo která se mohou vyskytovat zároveň se zápalem plic (např. zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida).
Mezi další vhodná vyšetření, která může lékař předepsat, patří i rentgenový snímek hrudníku a laboratorní vyšetření. Vodítko mohou poskytnout například výsledky CRP či bílého krevního obrazu. Kromě toho je někdy vhodné stanovit hladinu draslíku, sodíku, kreatininu či glukózy v krvi, nechat provést vyšetření krevních plynů atd. Při podezření na konkrétní patogen si lékař může vyžádat stanovení antigenů v moči (legionela, pneumokok) či krevním séru (chlamydie nebo mykoplazmata) a virologické testy. Hledání původce (např. ve sputu, krvi apod.) se nicméně provádí zejména u lidí se špatným celkovým stavem, kteří jsou ošetřováni v nemocnici.
Léčba
Způsob léčby závisí na individuálním stavu pacienta a na patogenu způsobujícím zápal plic. Obvykle se používají antibiotika; ta se však nepodávají v případě zánětu plic způsobeného viry či plísněmi. V případě pneumonie způsobené plísněmi se používají antimykotika. Zápal plic je třeba začít léčit rychle, aby se předešlo vzniku závažných komplikací.
Při zápalu plic je někdy nutná hospitalizace, zejména v případě těžkého průběhu nebo špatného celkového stavu. Někdy je zapotřebí nasadit i oxygenoterapii. Při léčbě je kromě toho nutné zohlednit terapii souběžných onemocnění a nekouřit. Součástí léčebných opatření jsou i klid na lůžku a dostatečný pitný režim (voda, čaj).
Pro kontrolu průběhu onemocnění se obvykle provádí rentgenové vyšetření a laboratorní vyšetření krve. Zejména u mladých lidí, kteří jsou kromě zápalu plic zdraví, může léčba probíhat velmi rychle a úspěšně. Rekonvalescence však může trvat i poměrně dlouho – zvláště v případech, kdy se vyskytnou komplikace, jako např. další nozokomiální infekce. Jedním z problémů, které se mohou objevit, je rezistence bakterie způsobující zápal plic na antibiotika. Taková potíž bývá často způsobena nadužíváním antibiotik nebo jejich nesprávným užíváním (např. nedobráním celé léčebné dávky). Bližší informací o léčbě antibiotiky vám podá váš lékař.
Na koho se mohu obrátit?
Prvním místem kontaktu v případě podezření na zápal plic by měl být váš praktický lékař. Ten pak zajistí další vyšetření a léčbu. Léčbu může řídit také specialista na plicní lékařství (pneumolog).
