Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Anatomie, fungování lidského těla
  • Mozek, nervy a smysly
  • Aktuální: Vidění

Vidění

Mozek, nervy a smysly
Autor: gesundheit.gv.at

Lidským okem viditelná část světla – tzv. barevné spektrum – se nachází v rozmezí vlnových délek 380 až 750 nanometrů. K vnímání těchto světelných paprsků a jejich „skládání“ do obrazu v lidském mozku je zapotřebí komplexního systému.

Světelné paprsky dopadající do oka se několikrát lámou, vychylují a nakonec se setkávají na sítnici. Tam jsou světelnými paprsky zasaženy speciální buňky, které jsou rovněž důležité pro vnímání světla. Informace pak pronikají dále do mozku, kde jsou zpracovány tak, aby vytvořily „obrázek“.

Na obr. 1 je schematicky znázorněno, jak světlo proniká nejprve přes rohovku a komorovou tekutinu (v přední části oka). K lomu světla pak dochází nejen mezi komorovou tekutinou a čočkou, ale také v oblasti přechodu mezi čočkou a sklivcem. Světelné paprsky nakonec dopadají na oční pozadí (sítnici).

Schéma vidění

Obrázek 1: Zjednodušené schéma zrakového vnímání. (Zdroj: shutterstock.com)

Zrakové a nervové buňky

Jakmile světlo zasáhne světločivé buňky (čípky nebo tyčinky), tyto buňky změní svůj stav, vzniklý impuls se přenáší pomocí různých nervových buněk a vstupuje do mozku přes zrakový nerv. Sítnice je doslova protkána miliony zrakových a nervových buněk. Zatímco tyčinky jsou zodpovědné za vidění světla a tmy a mohou vnímat pohyb, čípky reagují na určité barevné složky světla (například červené, modré nebo zelené složky), díky čemuž může mozek vnímat různé barvy.

Čípky jsou aktivní zejména ve dne a vyžadují vyšší intenzitu světla (zajišťují denní a barevné vidění). Vstup světla je regulován duhovkou. Ta rozšiřuje a zužuje zorničku. Naopak tyčinky jsou zapojeny do vidění za soumraku a ve tmě – a podílejí se na vnímání pohybu. Jsou rozmístěny po sítnici, ne však v jejím středu. Na vnějším okraji zorného pole nelze vidět ostře, zato jsou zde velmi dobře „zaznamenávány“ pohyby. Uprostřed sítnice se čípky shlukují v takzvané žluté skvrně (macula lutea), v místě nejostřejšího vidění. Pokud světlo dopadne na příslušnou buňku, objeví se nervový impulz (velmi slabý), který je přenášen nervovými buňkami do mozku.

Zrakový nerv zajišťuje spojení oka s mozkem

V místě označovaném jako papila zrakového nervu se nachází přechod mezi sítnicí a zrakovým nervem. V tomto místě se nenacházejí žádné zrakové buňky, takže se jedná o jakousi slepou skvrnu, kde neprobíhá proces vidění. Mozek však toto slepé místo dokáže velmi dobře kompenzovat.

Zrakový nerv se skládá z mnoha milionů nervových vláken. Představuje spojení s mozkem a vytváří zrakovou dráhu, která prochází očnicí a pokračuje dále do vnitřních částí lebky. Část nervových vláken se protíná v místě, kde se kříží zrakové nervy z obou očí (latinský název chiasma opticum) a pokračuje do protilehlé mozkové hemisféry. Tímto způsobem se vjemy z obou očí dostávají do obou polovin mozku, a to právě do těch oblastí, ve kterých jsou zpracovávány (obr. 2). Ve středním mozku se nachází oblast, ze které jsou informace přenášeny do mozkové kůry týlního laloku. V tomto „vizuálním centru“ mozek zpracovává informace tak, že vytváří obraz prostředí. Obrazový vjem je propojen s jinými vjemy a je propojen s různými oblastmi mozku (např. s čichovým mozkem).

Obrázek 2: Princip binokulárního vidění: obrazy ze zorných polí pravého i levého oka se ve zrakové kůře mozku skládají v jediný trojrozměrný obraz. (Zdroj: depositphotos.com)

Související odkazy

  1. Kateřina Bulová: Binokulární vidění (bakalářská práce v oboru Optika a optometrie). Brno, 2019. (odkaz vede na PDF soubor na webu muni.cz, 1.1 MB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Oči

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Jiné poruchy zraku

Degenerativní změny sklivce

Sklivec udržuje tvar oční bulvy a stabilizuje ji (viz článek Oko: struktura a funkce). Gelovitá k...

Refrakční vady a vetchozrakost

Laserová léčba krátkozrakosti

Korekce krátkozrakosti (myopie) se nejčastěji provádí pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. Kromě...

Mozek, nervy a smysly

Oko: struktura a funkce

Oko se skládá z mnoha různých struktur, které ve složitém souladu dohromady provádějí různé úkony...

Jiné poruchy zraku

Šeroslepost

K vidění za šera a za tmy jsou zapotřebí speciální světločivé buňky v sítnici, tzv. tyčinky (viz...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 22.09.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI