Mozek, nervy a smysly

Centrální nervový systém (CNS) se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek a míchu. Mozek i mícha jsou tvořeny nervovou tkání, kterou tvoří dva typy buněk: neurony a neuroglie.

Periferní nervový systém (PNS) představuje části nervového systému mimo mozek a míchu. Umožňuje životně důležité spojení mezi centrálním nervovým systémem (CNS) a okolním světem. Jeho nervy se proplétají téměř každou částí těla a umožňují centrálnímu nervovému systému dostávat informace a také vyvíjet činnost. Z anatomického hlediska se PNS člení na somatický nervový systém (SNS) a autonomní nervový systém (ANS).

Neurony jsou vysoce specializované buňky nervové tkáně, jejichž dlouhé výběžky umožňují v těle přenášet nervové impulzy na velkou vzdálenost. Většina neuronů má charakteristický tvar: kromě buněčného těla se vyznačují typickými výběžky, které jsou podle tvaru i funkce rozlišovány na dendrity a axon (nervové vlákno).

V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují pomocí elektrických impulzů přenášených za pomoci neurotransmiterů.

Oko se skládá z mnoha různých struktur, které ve složitém souladu dohromady provádějí různé úkony, např. chrání oko a poskytují mu živiny, zejména jsou však nezbytné pro vidění a tím i pro orientaci.

Lidským okem viditelná část světla – tzv. barevné spektrum – se nachází v rozmezí vlnových délek 380 až 750 nanometrů. K vnímání těchto světelných paprsků a jejich „skládání“ do obrazu v lidském mozku je zapotřebí komplexního systému.