V čem je vápník obsažen?
Dobrými zdroji vápníku jsou především mléko a mléčné výrobky. Vápník, který je v nich obsažen, je navíc pro lidské tělo velmi dobře využitelný (na rozdíl od vápníku v potravinách rostlinného původu, viz dále). Obzvláště bohaté na vápník jsou tvrdé sýry (např. ementál, parmazán a gouda) i měkké sýry (např. brie, mozzarella a camembert). Mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku obsahují stejné množství vápníku jako mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku. Velké množství vápníku obsahují rovněž některé druhy zeleniny (např. brokolice, kapusta či rukola). Na pokrytí denní potřeby vápníku se mohou podílet i minerální vody s obsahem vápníku vyšším než 150 mg/l, a také ořechy (např. lískové ořechy a para ořechy). Využitelnost vápníku v lidském organismu však mohou snižovat některé látky, jako je např. kyselina šťavelová či kyselina fytová. Ty se však ve vyvážené stravě (viz např. potravinová pyramida) nevyskytují v tak velkém množství, aby to významně ohrozilo vstřebávání vápníku v trávicím traktu. Pro optimální využití vápníku v těle se doporučuje rozložit příjem tohoto důležitého minerálu do několika jídel během dne.
Kolik vápníku potřebujeme?
Doporučená denní dávka vápníku pro dospělé ve věku 25–51 let je 1 000 mg pro ženy i pro muže. Tato hodnota platí rovněž pro těhotné ženy a kojící matky. Vyšší příjem vápníku je doporučován pro teenagery (tzn. mladé lidi ve věku 13–19 let), kteří by měli denně přijímat 1 200 mg vápníku, a také pro děti ve věku 10–13 let, pro které je doporučená denní dávka 1 100 mg vápníku.
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Nedostatek/nadbytek vápníku
Zvýšenou hladinu vápníku v krvi neboli hyperkalcemii musí objasnit lékař, neboť tohoto stavu prakticky není možné dosáhnout prostřednictvím vyvážené stravy. Příčinou může být například příjem doplňků stravy s obsahem vápníku, případně silné předávkování vitaminem D. Stejně tak mohou hladinu vápníku zvyšovat některá onemocnění ledvin nebo štítné žlázy (tyreopatie) nebo užívání léků (např. diuretik). Doporučený příjem vápníku by neměli překračovat zejména lidé se sklonem k tvorbě močových kamenů. Dlouhodobá (a neléčená) hyperkalcemie může vést ke vzniku ledvinových kamenů či dokonce k selhání ledvin.
Nedostatek vápníku neboli hypokalcemie se může objevit v důsledku dlouhodobě nevyvážené stravy. Lidský organismus potřebuje udržovat stálou hladinu vápníku v krvi – a pokud tento důležitý minerál není v dostatečném množství obsažen ve stravě, tělo kompenzuje jeho nedostatečný přísun uvolňováním vápníku z kostí, které jsou jeho největší zásobárnou v těle. Tento úbytek kostní hmoty a horší mineralizace kostí mohou vést ke vzniku křivice (u dětí) a osteomalacie nebo osteoporózy (u dospělých). Dalšími příčinami nedostatku vápníku může být porucha vstřebávání vápníku ve střevě (tzv. malabsorpce vápníku, např. ve stáří, v důsledku nedostatku vitaminu D, nedostatku estrogenů, intolerance laktózy nebo nadměrné konzumace alkoholu) a zvýšené vylučování vápníku ledvinami.
