V čem je selen obsažen?
Dobrými zdroji selenu jsou maso, ryby a vejce, dále houby, košťálová zelenina (např. brokolice, růžičková kapusta, květák, kedlubna, zelí, kapusta apod.) a cibulová zelenina (např. cibule, pórek nebo česnek), dále čočka, chřest a ořechy, zejména para ořechy.
Kolik selenu potřebujeme?
Denní potřeba selenu není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem pro dospělé ve věku 25–51 let je denně 70 µg selenu pro muže a 60 µg selenu pro ženy. Tato hodnota platí i pro těhotné ženy. U kojících matek je odhadovaný přiměřený příjem 75 µg selenu denně.
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Nedostatek/nadbytek selenu
Extrémně nadměrný příjem selenu může vést k akutní otravě, která může přivodit srdeční selhání, fibrilaci komor a dokonce i smrt. Chronicky zvýšený příjem selenu způsobuje různé příznaky, jako je například vypadávání vlasů, ztráta nehtů nebo poruchy nervového systému, dále únava, bolesti kloubů, nevolnost a průjem. Nadbytek selenu se u některých lidí může projevovat česnekovým zápachem z úst. Doplňky stravy s obsahem selenu by se nikdy neměly užívat bez konzultace s lékařem.
Nedostatek selenu v důsledku nedostatečného příjmu v potravě je v Evropě spíše vzácný, ale může se vyskytnout při velmi nevyvážené stravě (např. při špatně plánovaném veganství). Nejčastějšími rizikovými faktory nedostatečného zásobení selenem jsou v České republice onemocnění s narušenou absorpcí selenu nebo vysoké ztráty tohoto stopového prvku. Konkrétně se jedná o idiopatické střevní záněty, cystickou fibrózu, syndrom krátkého střeva, selhání ledvin, chronickou dialýzu apod. Mezi příznaky nedostatku selenu patří poruchy funkce svalů, imunitního systému a tvorby spermií. Nedostatek selenu během těhotenství může mít za následek snížení porodní hmotnosti a způsobit preeklampsii a potrat. Dvě nejvýznamnější onemocnění z nedostatku selenu jsou keshanská nemoc (angl. Keshan disease, její příznaky byly poprvé popsány v oblasti Keshan v severovýchodní Číně) a Kašinova–Bekova nemoc (pojmenována po ruských lékařích N. I. Kašinovi a E. V. Bekovi). Obě tyto nemoci však závisí i na dalších ovlivňujících faktorech a v České republice se prakticky nevyskytují.
Související odkazy
- Zuzana Kratochvílová: Význam a zdroje selenu ve výživě člověka. Bakalářská práce, České Budějovice, 2014. (odkaz vede na PDF soubor na webu theses.cz, 1.3 MB)
