Střední Evropa byla dlouhou dobu považována za oblast s nedostatkem jodu, protože zdejší půda má jen nízký obsah jodu. Jako protiopatření byla v roce 1950 zavedena v tehdejším Československu jodizace kuchyňské soli, tzn. jod je uměle přidáván do kuchyňské soli, kterou lze běžně zakoupit v obchodech v potravinami. Dostatečný přísun jodu je důležitý zejména během těhotenství. Většina jodu v těle je uložena ve štítné žláze.
V čem je jod obsažen?
Obsah jodu v potravinách velmi kolísá, proto je v České republice obzvláště důležitým zdrojem tohoto stopového prvku jodizovaná kuchyňská sůl. Podle Vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 331/1997 Sb. musí tzv. „sůl s jodem“ obsahovat 27 ± 7 mg jodu na 1 kg soli [1]. Nejodované soli, včetně mnoha údajně „zdravých solí“ a mořské soli, často obsahují nedostatečné množství jodu.
Dobrým zdrojem jodu jsou mořské ryby a další mořské produkty, jako jsou mořské plody (hlavonožci, mlži a korýši) a mořské řasy. Obsah jodu v potravinách podléhá velkým regionálním i sezónním výkyvům, protože do značné míry závisí na obsahu jodu v půdě i v chovech hospodářských zvířat. Pokud mají zvířata dostatečný přísun jodu, přispívají k pokrytí potřeby jodu rovněž mléko a vejce. Při nákupu chleba, pečiva, sýrů a uzenin je důležité se ujistit, že při jejich výrobě byla použita jodizovaná sůl.
Kolik jodu potřebujeme?
Podle Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu [2] je doporučená denní dávka jodu pro děti nad 12 let a dospělé 150 µg. Těhotné ženy a kojící matky by měly denně přijímat 250 µg jodu [3].
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Doplňkový příjem jodu
V určitých fázích života nebo u určitých skupin osob (například u těhotných žen, kojících matek, lidí s alergií na ryby nebo na kravské mléko, lidí s intolerancí laktózy), případně při dietě se sníženým obsahem soli nebo při jednostranné vegetariánské stravě, může být vhodné přijímat jod ve formě doplňku stravy. Užívání jakéhokoli doplňku stravy je však vždy vhodné předem konzultovat s lékařem.
Nedostatek/nadbytek jodu
Nadbytku jodu ve stravě se není třeba obávat, a to ani při používání jodizované kuchyňské soli. Opatrnost se doporučuje při extrémně vysokém příjmu různých produktů z řas, z nichž některé mají vysoký obsah jodu. K chronicky nadměrnému příjmu jodu mohou přispívat mimo jiné léky obsahující jod nebo dezinfekční prostředky. Mezi příznaky extrémního nadbytku jodu může patřit jodem vyvolaná struma, tyreotoxická krize nebo tzv. jodové akné.
Nedostatek jodu bývá způsoben zejména jeho nedostatečným příjmem v potravě, například při používání nejodované soli. Nedostatek jodu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. struma). Nedostatečný přísun jodu během těhotenství může vést k endemickému kretenismu – vývojovým poruchám kosterního a nervového systému dítěte, které již později nelze napravit [4]. Nedostatek jodu může mít za následek i hypotyreózu.
Související odkazy
- Vyhláška č. 331/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu (MKJD) (odkaz vede na web szu.cz)
- Státní zdravotní ústav: Doporučený denní příjem jodu – leták (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 2.9 MB)
- Václav Zamrazil, Jarmila Čeřovská: Jod a štítná žláza – optimální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Mladá fronta a.s., 2014. (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 378 kB)
- Lydie Ryšavá, Jaroslav Kříž: Řešení jodového deficitu v České republice – historie a současný stav. Vnitřní lékařství 2016, 62(Suppl 3):103–106. (odkaz vede na PDF soubor na webu casopisvnitrnilekarstvi.cz, 165 kB)
