V čem je vitamin A obsažen?
Dobrým zdrojem vitaminu A jsou játra. Malé množství vitaminu A je obsaženo i v jiných potravinách živočišného původu, jako jsou tuky (např. máslo), vejce a ryby.
Dobrým zdrojem beta-karotenu je zelenina s intenzivním zbarvením, zvláště pak zelené druhy zeleniny (např. špenát, kapusta, zelené fazolky, brokolice a polníček), ale také mrkev a rajčata.
Kolik vitaminu A potřebujeme?
Doporučená denní dávka vitaminu A pro dospělé ve věku 25–51 let je 0,8 mg pro ženy a 1,0 mg pro muže. Zvýšenou potřebu mají těhotné ženy od čtvrtého měsíce těhotenství: doporučený příjem je 1,1 mg denně. Pro kojící ženy je doporučená denní dávka 1,5 mg. Odhadovaný přiměřený příjem beta-karotenu je 2 až 4 mg denně.
Další informace k doporučeným denním dávkám vitaminů se dočtete na stránce Vitaminy – pokrytí denní potřeby.
Nedostatek/nadbytek vitaminu A
Dlouhodobě nadměrný příjem vitaminu A může způsobit nejen akutní potíže, jako jsou např. bolesti hlavy, ale i chronická onemocnění, jako jsou změny na kůži a v kosterním systému, dále pak zvětšení jater, žloutenku až cirhózu. Při konzumaci běžné smíšené stravy se hypervitaminóza téměř nikdy nevyskytuje. U doplňků stravy se však doporučuje opatrnost, protože trvale nadměrný příjem vitaminu A může vést ke kožním změnám a poškození jater. Během těhotenství je potřeba vitaminu A zvýšená, ale ženy by se obecně měly vyhýbat konzumaci jater v prvním trimestru těhotenství, a poté je během těhotenství jíst jen výjimečně. U kuřáků může předávkování beta-karotenem mimo jiné podporovat další poškozování plic. Užívání doplňků stravy je proto vždy vhodné konzultovat s lékařem.
Nedostatek vitaminu A je ve vyspělých zemích velmi vzácný. Důsledkem nedostatečného přísunu vitaminu A může být zhoršené vidění za šera nebo šeroslepost – a pokud tento deficit přetrvává delší dobu, člověk může až oslepnout. Nedostatek vitaminu A může rovněž způsobovat poruchy imunitního systému a zvýšenou náchylnost k infekcím. Závažné infekce zapříčiněné nedostatkem vitaminu A, z nichž některé mohou být i smrtelné, se vyskytují především v rozvojových zemích.
Související odkazy
- Pavel Hlúbik: Vitaminy – důležitý faktor ovlivňující zdraví. 1 část – metabolismus liposolubilních vitaminů. Interní medicína pro praxi 2011, 3(11): 503–505. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 81 kB)
