Akutní zánět průdušek (akutní bronchitida)

Podle toho, která část dýchacích cest je zánětem postižena, rozlišujeme následující lékařské termíny:

• tracheitida (zánět průdušnice),
• tracheobronchitida (zánět průdušnice a průdušek),
• bronchitida (zánět průdušek),
• bronchiolitida (zánět průdušinek).

Typická virová akutní bronchitida vzniká nejčastěji v zimních měsících a během dvou až tří týdnů odeznívá. Kašel však může až osm týdnů přetrvávat, v takovém případě je označován jako subakutní kašel [1]. Při akutní bronchitidě jsou zpravidla postiženy především větší průdušky.

Jaké se mohou u akutní bronchitidy objevit příznaky?

Nejvýraznějšími znaky akutní bronchitidy jsou kašel a dráždění ke kašli. Mezi další příznaky patří:

• bolest za hrudní kostí při kašli,
• hustý hlen (sputum) a jeho zvýšená produkce,
• horečka,
• bolest hlavy nebo kloubů,
• neobvyklé zvuky při dýchání (pískání nebo sípání),
• dušnost.

U postižených se obvykle objevuje zároveň i rýma, chrapot nebo bolest v krku, protože často je zároveň přítomen i zánět horních dýchacích cest.

Jaké jsou příčiny akutní bronchitidy?

Spouštěče akutní bronchitidy jsou různé – od patogenů až po dráždivé látky z prostředí (např. pracovního). Akutní bronchitida může mít následující příčiny:

• viry – nejčastější spouštěče akutní bronchitidy; zejména se jedná o parainfluenza viry, respirační syncytiální virus, adenoviry, běžné koronaviry (pozor, nezaměňovat se SARS-CoV-2), rinoviry či chřipkové viry;
• bakterie, jako jsou např. mykoplazmata nebo chlamydie;
• dráždivé látky, jako jsou např. prach nebo plyny na pracovišti; zvláště nebezpečná je expozice jemnému prachu;
• velmi vzácně houby (např. kandidóza dýchacích cest, způsobená kvasinkou Candida albicans).

Akutní bronchitida se vyskytuje také v souvislosti s jinými onemocněními, např. spalničkami nebo černým kašlem. Pokud jsou příčinou patogeny, obvykle se přenášejí kapénkovou infekcí nebo kontaktem.

Existují také další rizikové faktory, které mohou podporovat vznik akutní bronchitidy. Mezi ně patří především kouření, oslabený imunitní systém a některé vrozené metabolické poruchy, jako je např. cystická fibróza. O rizicích vzniku bronchitidy s ohledem na expozici v zaměstnání by vám měli poskytnout informace na místním inspektorátu práce, případně u pracovního lékaře. Informace o znečištění ovzduší lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí [2] nebo Českého hydrometeorologického ústavu [3].

Jak akutní bronchitidě předcházet

Nákaze infekční akutní bronchitidou a případně jejímu šíření dále je možné do určité míry předcházet dodržováním hygienických opatření:

• pravidelně si myjte ruce,
• nesahejte si rukama na obličej,
• nekašlejte do ruky, ale do lokte,
• vyhýbejte se podávání si rukou s ostatními, objímání atd., zvláště pokud u nich pozorujete příznaky onemocnění,
• pokud máte příznaky nachlazení, nechoďte do práce a léčete se doma,
• myjte dětské hračky (zejména při potvrzeném respiračním syncytiálním viru u dětí).

Akutní bronchitida se může vyskytnout také v souvislosti s černým kašlem, spalničkami, chřipkou a pneumokokovými infekcemi, avšak proti všem těmto nemocem je možné se nechat naočkovat. Užitečnost vitaminových doplňků stravy, probiotik, rostlinných léčivých přípravků nebo pravidelného cvičení v prevenci infekcí dýchacích cest nebyla dosud vědecky jednoznačně prokázána.

Riziko bronchitidy zvyšuje také kouření; nekuřáctví tedy působí preventivně. Informace o minimalizaci rizika přenosu nemoci a obecně zátěže dýchacích cest na pracovišti můžete získat především na inspektorátu práce a u podnikových lékařů nebo specialistů v pracovním lékařství.

Jak se stanoví diagnóza akutní bronchitidy?

Informace o trvání a rozsahu příznaků lékař zjistí při odběru anamnézy. Lékař vyšetří rovněž ústní dutinu a krk; poslech (auskultace) a poklep (perkuse) na hrudní dutinu mu pak mohou pomoci v upřesnění a potvrzení diagnózy. Zejména u těžkých forem akutní bronchitidy nebo při podezření na zápal plic je nutné provést i další vyšetření (např. rentgen plic nebo odběr vzorku sputa).

V případě rychlého nástupu příznaků a horečky může být v „chřipkové sezóně“ užitečné provést test na chřipkové viry, a to především u pacientů, kteří jsou dlouhodobě hospitalizovaní, chronicky nemocní, nebo u kterých lékař riziko komplikací vyhodnotí jako vysoké.

Diagnózu akutní bronchitidy lékař stanoví, pokud odebrání anamnézy a vyšetření odhalí typické příznaky a nic nenasvědčuje jinému onemocnění.

Jak probíhá léčba akutní bronchitidy?

Akutní bronchitidu není nezbytně nutné léčit [4]. Obvykle vymizí sama nejpozději po dvou až třech týdnech. V některých případech však může pomoci užívání léků. V každém případě se doporučuje tělesný odpočinek. Někteří pacienti si pochvalují i pití čaje nebo větší množství polévek. Dosud však nebylo vědecky prokázáno, zda tato opatření skutečně pomáhají.

Kdy má smysl podávat léky?

Léky mohou pomoci zmírnit příznaky, např. bolest nebo horečku. Užívání léků tlumících kašel (antitusik) je však vhodné pouze ve výjimečných případech závažného kašle (např. přechodně v noci). Antitusika jsou určeny k potlačení nutkání ke kašli. V případě výskytu sputa se jejich použití v žádném případě nedoporučuje, protože brání vykašlání hlenu, který se tak v dýchacích cestách hromadí. Kašlání rovněž napomáhá k odstranění choroboplodných zárodků a hlenu z plic. Antitusika by se neměla používat při chronickém kašli (tzn. kašli trvajícím déle než osm týdnů), CHOPN a astmatu. Ve výjimečných případech je lékař může předepsat při dlouhotrvajícím kašli, který může nastat např. jako důsledek černého kašle, astmatu nebo jiných respiračních onemocnění.

Mezi látky nejčastěji používané k tlumení kašle patří kodein a dextrometorfan. Kodein je slabý opioid, a je proto dostupný pouze na lékařský předpis. V současné době se předpokládá, že účinná látka dextrometorfan přinejmenším zkracuje dobu trvání kašle nebo snižuje jeho intenzitu. Totéž platí pro lék podporující vykašlávání (expektorans) ambroxol. U ostatních léků na podporu vykašlávání dosud nebylo prokázáno, že by při akutní bronchitidě skutečně pomáhaly. V každém případě by se měly užívat pouze tehdy, pokud lze uvolněný hlen také vykašlat (nesmí se např. užívat, pokud jsou dýchací cesty zúžené). U takzvané spastické bronchitidy je nutné použití inhalačních bronchodilatancií, neboť při tomto onemocnění jsou zúžené dýchací cesty.

Vzhledem k tomu, že akutní bronchitida je obvykle způsobena viry, antibiotika v těchto případech nepomáhají – ta působí pouze proti bakteriím. Podávání antibiotik může být nicméně užitečné pro předcházení možnému vzniku komplikací (např. rozvoji následného bakteriálního zápalu plic). Pokud je příčinou bronchitidy kvasinková infekce, lékař předepíše antimykotika.

Na co je třeba dávat si pozor při používání rostlinných preparátů či domácích prostředků?

Bylinné přípravky, jako jsou výtažky z kořene pelargonie či prvosenky, tymiánu, eukalyptu a listů břečťanu, mohou při akutní bronchitidě mírně zmírnit kašel a podpořit odkašlávání. U bylinných přípravků je však možný i vznik nežádoucích účinků a lékových interakcí (např. alergie, zažívací potíže, kožní reakce). Při tlumení kašle může pomoci med rozpuštěný v teplém čaji. Není však vhodný pro děti mladší jednoho roku, neboť kojenci mohou reagovat negativně na některé bakterie, které někdy bývají v medu přítomny.

Pokud jsou postiženy i horní dýchací cesty, mohou na kašel pozitivně působit produkty s obsahem cukru, jako jsou sirupy nebo pastilky proti kašli. Pokud si chcete sami provádět inhalace (např. s éterickými oleji nebo solí), poraďte se o tom nejprve se svým lékařem nebo lékárníkem. Některé éterické oleje se například u dětí, některých forem bronchitidy nebo určitých chronických onemocnění nesmějí používat. Inhalace soli může v některých případech způsobit křeče průdušek.

Obecně se doporučuje před použitím „domácích prostředků“ poradit se s odborníkem. Je to proto, že i bylinné přípravky mohou mít vedlejší účinky nebo lékové interakce. Váš lékař nebo lékárník vám může dát i další tipy pro rychlé uzdravení.

Vyhněte se dráždivým nebo alergizujícím látkám

Pokud akutní bronchitidu vyvolaly dráždivé nebo alergizující látky, např. na pracovišti, je důležité se jim vyhýbat nebo alespoň přijmout opatření k minimalizaci kontaktu s nimi. Pokud jsou příčinou akutního zánětu průdušek vdechnuté dráždivé plyny, je postižený po dobu 24 hodin sledován v nemocnici, protože se může rozvinout plicní edém. V případě pracovní expozice by se měl na terapii podílet pracovní lékař, aby škodlivé účinky pro zaměstnance byly co nejmenší a aby byla nemoc z povolání odborně zdokumentována.

Virová infekce dýchacích cest může přerůst v tzv. bronchiální hyperreaktivitu (přecitlivělost průdušek). V takovém případě kašel přetrvává několik týdnů a mohou se objevit i záchvaty podobné astmatu. Lékař vám pak může doporučit užívání léků na astma.

Co mohu dělat sám?

Zejména v prvních dnech po nástupu onemocnění je důležité odpočívat a vyhýbat se tělesné námaze, včetně jakýchkoli sportů. V případě vysoké horečky se doporučuje klid na lůžku. Především starší lidé by se měli při akutní bronchitidě šetřit, ale v rámci možností jejich celkového zdravotního stavu se i hýbat, ne pouze ležet. V opačném případě mohou nastat komplikace, např. zápal plic nebo trombóza.

Efektivita často dávané rady „hodně pít“ nebyla dosud jednoznačně vědecky prozkoumána. Zejména u lidí trpících nějakým chronickým onemocněním by mělo být množství požívaných tekutin konzultováno s lékařem. Pacienti s bronchitidou by se také měli vyvarovat kouření (včetně pasivního). Může být také užitečné provádět dechová cvičení pod vedením fyzioterapeuta. Lékař doporučí vhodná opatření i na základě toho, jestli je kašel suchý nebo doprovázený sekrecí.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Při výskytu následujících varovných příznaků je nutné vyhledat lékařskou pomoc:

• velmi vysoká horečka,
• výrazná malátnost, zimnice a noční pocení,
• zrychlené dýchání,
• zrychlená srdeční frekvence,
• krev ve vykašlaném hlenu,
• pískavé zvuky při dýchání.

V případě akutní dušnosti je třeba okamžitě přivolat zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155).

U lidí s oslabeným imunitním systémem nebo chronickým onemocněním srdce či plic může být vhodné vyhledat lékařskou pomoc i při méně výrazných obtížích.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že trpíte bronchitidou (ať již chronickou nebo akutní), můžete se obrátit na svého praktického lékaře, specialistu na vnitřní lékařství (internistu) nebo plicní lékařství (pneumologa). Pomoci vám může rovněž pracovní lékař nebo podnikový lékař. Pokud bronchitidou trpí dítě nebo dospívající, neodkládejte návštěvu pediatra.

Související odkazy

1. Petr Papoušek, Vladimír Koblížek, Tereza Dobešová, František Salajka: Kašel v primární praxi. Medicína pro praxi 2008, 5(10): 358–361. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 93 kB)
2. Ministerstvo životního prostředí: Kvalita ovzduší (odkaz vede na web mzp.cz)
3. Český hydrometerologický ústav: Aktuální hodinový přehled dat z automatizovaných stanic (odkaz vede na web chmi.cz)
4. Norbert Pauk: Terapie akutní bronchitidy. Interní medicína pro praxi 2011, 13(9): 327–328. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 81 kB)