Astma

Každý den se asi 20 000× nadechneme a vydechneme. Samotná výměna plynů mezi vzduchem a krví probíhá v plicích. Kyslík vstupuje přes membrány plicních sklípků do těla a je rozváděn oběhovým systémem do jednotlivých částí těla, kde je využíván k výrobě energie. Oxid uhličitý je naopak jako odpadní produkt dýchacími cestami odváděn pryč z těla (viz článek Dýchací cesty a plíce: základní informace). Vdechování a vydechování zajišťují dýchací svaly, mezi které se řadí jednak svaly hrudníku, jednak bránice. Abychom dobře porozuměli tomu, co je to astma, je nutné nejprve pochopit, jak funguje normální dýchání.

Astma je ve vyspělých zemích jedním z nejčastějších chronických onemocnění, které často postihuje i děti. Příčiny tohoto stavu zatím nebyly vědecky dostatečně objasněny. Kromě dědičné predispozice zodpovídají za zvýšenou citlivost dýchacích cest především vlivy prostředí a také životní styl.

V závislosti na podnětu vyvolávajícím onemocnění rozlišujeme mezi alergickým a nealergickým astmatem. Alergické astma je nejčastější formou, obvykle začíná již v dětství a může být doprovázeno atopií. I u dospělých jsou alergie často – až v 80 % případů – primární příčinou vzniku astmatu. Nealergické astma obvykle začíná až v dospělosti. Často se ale vyskytují i smíšené formy. Identifikace spouštěčů astmatu je důležitá pro stanovení vhodných preventivních, terapeutických a rehabilitačních přístupů.

Astma je chronický (dlouhodobý) zánět dýchacích cest. Onemocnění se vyznačuje mj. střídáním intenzity obtíží: někdy jsou silnější, jindy slabší, někdy dokonce nejsou pociťovány žádné potíže. Krátkodobé výrazné zesílení astmatu, které je zároveň spojeno s dušností, se nazývá astmatický záchvat.

Je-li pozorována přecitlivělost na některé látky nebo člověk pociťuje jakékoli potíže, které by mohly poukazovat na onemocnění dýchacích cest, je zapotřebí se co možná nejdříve dostavit k odbornému lékařskému vyšetření. Jen tak lze předejít zhoršení zdravotního stavu a možnému rozvoji příznaků astmatu. Pokud je to možné, je třeba se snažit vyhýbat látkám, na něž má pacient známou přecitlivělost, popř. jiným situacím zhoršujícím astma.

Mnoho plicních onemocnění je často rozpoznáno až v relativně pozdním stadiu. Včasná diagnostika je však pro léčbu a dlouhodobý průběh onemocnění zásadní. Diagnóza v pozdním stadiu může znamenat, že změny jsou již trvalé a organismus na léčbu nebude reagovat, zatímco včasná léčba může pacientovi zajistit vyšší kvalitu života. V případě podezření na astma (např. v případě přetrvávajícího kašle) je třeba neprodleně provést vyšetření plic a dýchacích cest. Je-li to možné, měla by být stanovena závažnost onemocnění a zjištěn spouštěč obtíží.