Akutní bronchitida
Základním příznakem akutní bronchitidy je suchý kašel a bolest na hrudi. Ten obvykle přechází na kašel produktivní, s expektorací (vykašláváním) hlenů. Chronický kašel s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu značí bronchitidu chronickou.
Nejčastější jsou akutní bronchitidy virového původu, které také často provází zvýšení teploty. Podobně jako u angíny k orientaci o vhodnosti léčby antibiotiky pomůže stanovení CRP. Při předpokládaném virovém původu doporučíme léčbu podle příznaků (tzv. symptomatickou léčbu), která obnáší klidový režim, podávání tekutin, léků proti horečce a bolestem (paracetamol, ibuprofen), a léky podporující vykašlávání (tzv. expektorancia) nebo tlumící kašel (tzv. antitusika).
V případě vyššího CRP nebo produkce hlenohnisavého sputa (vykašlávaného hlenu), zvyšujícího podezření na bakteriální zánět, doporučí lékař antibiotika. Podobně doporučí lékař antibiotickou léčbu u pacienta s vyšším rizikem komplikací, např. u pacienta s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním nebo u pacienta s diabetem.
Chronická bronchitida
Opakované bronchitidy mohou přerůst v chronickou bronchitidu, kterou charakterizují opakované epizody bronchitid s produktivním kašlem. Častou příčinou je dlouhodobé kouření cigaret. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je komplikací chronické bronchitidy, při které jsou již nepříznivě ovlivněny plicní funkce a dýchání je zhoršeno. Pacienti s CHOPN jsou pravidelně sledováni praktickými lékaři nebo plicními lékaři. Chřipkové onemocnění může závažně ohrozit pacienty s CHOPN, proto jim je silně doporučováno očkování proti chřipce před každou chřipkovou sezónou. Při zánětech horních dýchacích cest jsou pacientům s CHOPN časněji doporučována antibiotika.
Astma
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest vyznačující se bronchiální hyperreaktivitou, která vede k záchvatovitému zúžení průdušek a projevuje se pískoty, vrzoty, sevřením na hrudi, kašlem a dušností. Vlastním spouštěčem záchvatu může být infekce dýchacích cest, námaha, změna počasí, potraviny, emoční stres. Změna plicních funkcí, ke které dochází během zánětu, se po jeho skončení vrací k normálu.
V České republice je 8 % astmatiků, v dětské populaci až 10 %. Dispozice ke vzniku astmatu je v rodinách atopiků a alergiků.
Podezření na astma může být potvrzeno vyšetřením plicních funkcí i mimo záchvat. V současnosti jsou dostupné léky, které ovlivňují jak reaktivitu průdušek, tak zánět v pozadí. Astmatikům tak mohou zajistit plnohodnotný život a pomáhají předcházet záchvatům.
