Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • ADHD
  • Aktuální: ADHD u dětí: příčiny a diagnóza

ADHD u dětí: příčiny a diagnóza

ADHD
Autor: gesundheit.gv.at

Mechanismus vzniku ADHD zatím nebyl plně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí mj. chybná regulace metabolismu dopaminu, serotoninu, popř. noradrenalinu (viz článek Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku). Významnou roli zřejmě hrají i genetické předpoklady. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období (tzn. v děloze matky), např. různé infekce. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod, nadměrná konzumace peprmintu během těhotenství či užívání drog nebo tabáku. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Jak se projevuje ADHD?

Hlavními příznaky ADHD jsou nepozornost, impulzivita a nadměrná aktivita – tedy taková, která se vymyká obvyklému chování dětí v daném věku. Při diagnostice se používají kritéria podle MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí). ADHD se u každého dítěte může projevovat jinak, diagnostiku však usnadňuje přítomnost některých hlavních příznaků. Ty se rozdělují do tří hlavních oblastí: nepozornost, hyperaktivita a impulzivita.

Hlavní příznaky nepozornosti:

  • dítě musí vynakládat velké úsilí k udržení pozornosti,
  • dítěti dělá potíže všímat si detailů a dělá chyby z nepozornosti,
  • dítěti je zatěžko naslouchat a řídit se podle pokynů,
  • dítě musí vynaložit značné úsilí, aby dokončilo nějaký úkol nebo aktivitu,
  • pro dítě je obtížné vynaložit déletrvající duševní úsilí,
  • dítě často někde odkládá nebo zapomíná své věci,
  • pozornost dítěte snadno odvádějí různé vnější podněty.

Hlavní příznaky hyperaktivity:

  • trvalý neklid rukou a nohou,
  • dítě musí vynaložit značné úsilí, aby vydrželo klidně sedět nebo si hrát,
  • rodič má pocit, jako by jeho dítě „někde uvnitř stále poháněl nějaký motor“.

Hlavní příznaky impulzivity:

  • když dítě mluví, jeho příval slov lze jen těžko zastavit,
  • dítě má potíž vyčkat, až na něj přijde řada, aby se na dané téma samo vyjádřilo,
  • rušivé chování vůči ostatním.

Diagnóza ADHD

Diagnózu ADHD je potřeba stanovit v sociálním kontextu: odborník může vyslovit diagnózu ADHD jen tehdy, pokud je chování dítěte narušeno opravdu do značné míry a pokud je přítomno alespoň sedm z výše uvedených příznaků. Kromě toho prakticky nelze spolehlivě diagnostikovat ADHD dříve než ve věku 7 let. ADHD v mnoha případech přetrvává až do dospělosti.

Má-li být stanovena diagnóza ADHD, příznaky se musí projevovat zřetelně a vývoj dítěte je trvale pozadu alespoň o šest měsíců ve více oblastech (škola, volný čas, domácí aktivity apod.). Zároveň je potřeba pečlivě sledovat prostředí, ve kterém dítě žije, aby bylo možné alespoň rámcově vysledovat podmínky, které se mohou spolupodílet na vzniku „narušeného“ chování.

Děti s ADHD často trpí i dalšími duševními poruchami, např. poruchami sociálního chování, depresemi, úzkostnými poruchami, poruchami učení, poruchami autistického spektra nebo tiky. Jsou-li neklid a hyperaktivita vyvolány jinou poruchou než ADHD (např. úzkostnou poruchou), nemůže odborník vyslovit diagnózu „ADHD“.

Jak se ADHD diagnostikuje u malých dětí?

U malých dětí se příznaky neprojevují tak zřetelně jako u školáků. Hyperaktivita či impulzivita do jisté míry patří k normálnímu vývoji předškoláků. Malé děti s ADHD jen obtížně snášejí, když jim dospělí nechtějí vyhovět, a chovají se nápadně vzdorovitě, tzn. velmi výrazněji než ostatní děti ve „fázi vzdoru“. Kromě toho mohou hůře odhadovat hrozící nebezpečí, což s sebou přináší vyšší riziko úrazu.

Od anamnézy k pozorování chování

Lékař obvykle zahájí diagnostiku pečlivým odebráním anamnézy. Zohledňovány jsou nejen medicínské, sociální, psychologické a rodinné faktory, ale i průběh těhotenství u matky a dosavadní vývoj dítěte. Pozorováno je i chování dítěte a způsob jeho hry. Odborník by si u dítěte měl všímat nejen jeho slabých stránek, ale i těch silných, neboť ty lze následně velmi dobře využít při terapii. Od rodičů bude zjišťovat i jejich reakce na chování jejich potomka (zda jej například nějak trestají, a pokud ano, jak?) a jaké pocity s tím mají spojené (např. bezmoc nebo vztek).

Součástí diagnostiky je i tělesné vyšetření, zvážení a změření dítěte. Někdy je nutný i odběr krve (např. ke stanovení hladiny hormonů štítné žlázy), případně EKG, EEG nebo vyšetření pomocí některých zobrazovacích metod (např. magnetická rezonance). V některých případech mohou pomoci i poznatky ergoterapeuta.

Psychologické vyšetření

Součástí diagnostiky ADHD v dětském věku je vždy psychologické vyšetření. Podle věku dítěte jsou používány odpovídající testy, které napomohou ke stanovení správné diagnózy. Kromě toho se psycholog u dítěte zaměřuje na diagnostiku jeho vývoje a případného nadání. V některých případech mohou pomoci i videa, které psychologovi umožní sledovat rodinnou dynamiku (zejm. vztahy mezi rodiči a dítětem) z jiné perspektivy.

Na koho se mohu obrátit?

Máte-li podezření, že vaše dítě má ADHD, obraťte se na ošetřujícího dětského lékaře, který vám v případě potřeby vydá doporučení k návštěvě dětského psychiatra nebo jiného odborníka se specializací na psychosomatiku či ADHD. Pak by měla následovat potřebná vyšetření a v případě potvrzené diagnózy ADHD vám lékař může navrhnout konkrétní metodu léčby.

Související odkazy

  1. Libuše Stárková: ADHD ve světle současné psychiatrie a klinické praxe. Pediatrie pro praxi 2016, 17(1): 16–21 (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 208 kB)
  2. Ivo Paclt: ADHD v dětství, dospívání a dospělosti. Praktické lékárenství 2016, 12(1): 16–17. (odkaz vede na PDF soubor na webu praktickelekarenstvi.cz, 81 kB)
  3. Pavel Theiner: ADHD od dětství do dospělosti. Psychiatrie pro praxi 2012, 13(4): 148–151. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 100 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

ADHD

ADHD u dětí: léčba

Terapie ADHD stojí na několika pilířích, které se vzájemně doplňují. Důležitou roli hraje osvěta,...

ADHD

ADHD u dospělých

Přibližně dvě třetiny dětí s ADHD se s touto poruchou potýkají i v dospělosti. Diagnostická krité...

Poruchy autistického spektra

Autismus

Autismus se vyznačuje zejména poruchou smyslového vnímání. Postiženým působí značné problémy zrak...

Tikové poruchy

Tiky a Touretteův syndrom: diagnóza a léčba

Tikové poruchy a Touretteův syndrom jsou v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) klasifikovány jak...

Související doporučené zdroje

ADHD

ADHD

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě ADHD. Díky příspěvkům se můžete dozvědět, jaká diagnóza se skrývá pod zkratkou ADHD, koho syndrom nejčastěji postihuje a které návyky a techn...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI