Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Infekční nemoci
  • Aktuální: Virová hepatitida B (žloutenka typu B)

Virová hepatitida B (žloutenka typu B)

Infekční nemoci
Autor: Státní zdravotní ústav

Virová hepatitida B je jedno z nejzávažnějších virových onemocnění člověka – u 5 až 10 % pacientů přechází onemocnění do chronicity. Chronické poškození jater může končit cirhózou („ztvrdnutím jater“) až rakovinou jater. Původcem onemocnění je virus hepatitidy B (HBV), přenáší se krví a tělesnými tekutinami (sexuální přenos).

Výskyt

Virová hepatitida B se vyskytuje v akutní i chronické formě na celém světě. V rozvojových zemích onemocní nejčastěji děti, ve vyspělých zemích dospívající a dospělí. Odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2017 udávají 257 milionů infikovaných lidí na světě, 15 milionů jen v Evropě. V ČR bylo v posledních pěti letech hlášeno průměrně 80 akutních případů onemocnění ročně. Ještě v 90. letech se jednalo ročně o několik tisíc hlášených případů. Ke klesajícímu trendu nemocnosti přispěla národní vakcinační strategie a režimová opatření ve zdravotnictví. Došlo k radikálnímu snížení zdrojů infekce. I toto onemocnění může probíhat bezpříznakově, bez žloutenky, např. pouze s trávicími obtížemi. Počty lidí s chronickou infekcí virovou hepatitidou B jsou podhlášeny.


Obrázek 1: Trend onemocnění virovou hepatitidou B v České republice v letech 2008–2022. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

Nespecifická prevence

Nespecifická prevence spočívá především v ochraně před kontaktem s krví a tělesnými sekrety infikovaných. Rizikem je nejen intimní kontakt s nakaženou osobou, nechráněný pohlavní styk, společné používání jehel, stříkaček a roztoků u drogově závislých, ale i společné používání hygienických potřeb.

Specifická prevence

V rámci specifické prevence existuje možnost imunizace, a to jednak pasivní, podáním specifického imunoglobulinu, především však aktivní, očkování. Očkování se provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b:

a) u dětí (schéma 2 + 1):

  • od 9. týdne věku (2. měsíc),
  • další dávka se podá za dva měsíce po první dávce (4. měsíc),
  • přeočkování se provede v 11. – 13. měsíci života dítěte, tzn. interval mezi druhou a třetí dávkou je minimálně 6 měsíců.

b) u dětí očkovaných proti tuberkulóze od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze,

  • c) u nedonošených dětí třemi dávkami očkovací látky podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně šest měsíců po podání třetí dávky (schéma 3 + 1).

K zabránění přenosu onemocnění z matky na dítě u novorozenců matek infikovaných virem hepatitidy B se zahajuje pasivně – aktivní imunizace dětí (aplikace specifického globulinu a vakcíny proti virové hepatitidě B) podle platné legislativy. Podává se jedna dávka očkovací látky proti virové hepatitidě B nejpozději do 24 hodin po narození dítěte spolu s hyperimunním globulinem (HBIG). V očkování těchto dětí se dále pokračuje od šestého týdne po narození dítěte podle souhrnu údajů o přípravku hexavalentní očkovací látky.

Dále se bezplatně očkují vybrané rizikové skupiny (např. zdravotníci, hemodialyzovaní pacienti, osoby v úzkém kontaktu s infikovaným virem hepatitidy B aj.) podáním tří dávek monovakcíny proti virové hepatitidě B v intervalech 0 – 1 – 6 měsíců.

K pravidelnému očkování proti virové hepatitidě B patří také očkování osob, které mají být zařazeny do dialyzačního programu. Očkování se provede aplikací tří dávek očkovací látky. Pokud byla osoba očkována nebo pokud hladina antiHBs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10 IU/litr, se očkování neprovádí.

Mezi zvláštní očkování proti virové hepatitidě B se řadí očkování osob, které:

  • pracují na pracovištích s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B, pokud jsou činné při vyšetřování a ošetřování fyzických osob, o něž mají pečovat; mezi pracoviště s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B patří pracoviště chirurgických oborů, oddělení hemodialyzační a infekční, lůžková interní oddělení včetně léčeben dlouhodobě nemocných a interní pracoviště provádějící invazivní výkony, oddělení anesteziologicko-resuscitační, jednotky intenzívní péče, laboratoře pracující s lidským biologickým materiálem, zařízení transfuzní služby, pracoviště stomatologická, patologicko-anatomická, soudního lékařství, psychiatrická a pracoviště zdravotnické záchranné služby a dále domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a azylové domy,
  • jsou činné v nízkoprahových programech pro uživatele drog,
  • jsou v úzkém a pravidelném kontaktu s nemocným s virovou hepatitidou B nebo nosičem HBsAg,
  • jsou dosud neočkovány a nově přijaty do domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo domovů se zvláštním režimem,
  • jsou vystaveny rizikové expozici biologického materiálu,
  • studují na lékařské fakultě nebo zdravotnické škole, a u studujících připravovaných na jiných vysokých školách, než jsou lékařské fakulty, pro činnosti ve zdravotnických zařízeních při vyšetřování a ošetřování nemocných, u studujících na středních a vyšších odborných sociálních školách připravovaných pro činnosti v zařízeních sociálních služeb při vyšetřování a ošetřování fyzických osob přijatých do těchto zařízení,
  • poskytují terénní nebo ambulantní sociální služby,
  • jsou nově přijaty jako příslušníci Vězeňské služby České republiky,
  • jsou zařazeny do rekvalifikačních kurzů a zajišťují péči a ošetřování osob v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních, nebo
  • manipulují ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb s nebezpečným odpadem.

Zvláštní očkování proti virové hepatitidě B se u těchto osob provede aplikací tří dávek očkovací látky. U osob s prokazatelně prožitým onemocněním virovou hepatitidou B, u osob s titrem protilátek proti HBsAg přesahujícím 10 IU/litr a u osob, které byly prokazatelně očkovány proti virové hepatitidě B, se očkování neprovádí.

Dále stát hradí zvláštní očkování proti virové hepatitidě A a B. Zvláštní očkování proti virové hepatitidě B se provádí u zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému stanovených zákonem o integrovaném záchranném systému nově přijímaných do pracovního nebo služebního poměru.

Pro ostatní nepatří očkování proti virové hepatitidě B mezi očkování hrazená státem, je zahrnuto mezi očkování na vyžádání, placená žadatelem. Očkování proti hepatitidě A i B je doporučeno osobám neočkovaným při cestách do zahraničí.

Očkovat lze také kombinovanou vakcínou proti hepatitidě A a hepatitidě B.

Příznaky onemocnění

Onemocnění bývá těžší a delší než virová hepatitida A, také častěji dochází k úmrtí. Příznaky se rozvíjejí postupně, a to zejména únava, bolesti břicha, bolesti kloubů, ztráta chuti k jídlu, občasné nevolnosti a zvracení spolu s přítomností horečky nebo žloutenky nebo se zvýšenou hladinou sérových transamináz. U 5–10 % pacientů přechází onemocnění do chronicity. Chronické poškození jater může končit cirhózou („ztvrdnutím jater“) až rakovinou jater.

Další důležité informace

Inkubační doba: obvykle 45–180 dní.

Původce: virus hepatitidy B (HBV).

Zdroj: člověk akutně nebo chronicky nemocný.

Přenos: kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami infikovaného jedince. Krevní přenos se dříve uplatňoval značnou měrou ve zdravotnických zařízeních, u pacientů a zvláště u zdravotníků. Častá jsou onemocnění intravenózních narkomanů, kteří používají společné jehly, stříkačky, ale i roztoky. Nebezpečí představují i krví kontaminované nástroje při manikúře, pedikúře, akupunktuře nebo módních aktivitách – tetování nebo piercingu. V přenosu nákazy se uplatňují i společně užívané holicí strojky, zubní kartáčky a všechny předměty, na nichž může ulpět i mikroskopické množství krve. Významný je přenos pohlavním stykem. Přenos z infikované matky na novorozence se nejvíce vyskytuje v některých zemích Asie a Afriky. Vzácně dochází k přenosu aerosolem, nejčastěji jako laboratorní nákaza.

Období nakažlivosti, vnímavost, imunita: několik týdnů před objevením se prvních příznaků onemocnění a po celou dobu akutního onemocnění. Chronicky nemocní virovou hepatitidou B jsou infekční dlouhodobě, většinou celoživotně. Vnímavost k této infekci je všeobecná. Po akutním onemocnění je imunita celoživotní.

Související odkazy

  1. Petr Husa: Virové hepatitidy B, C a D. Medicína pro praxi 2013, 10(3): 123–125. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 72 kB)
  2. European Centre for Disease Prevention and Control: Hepatitis B (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Infekční nemoci

Virová hepatitida A (žloutenka typu A)

Virová hepatitida A je známa také jako nemoc špinavých rukou. Způsobuje ji virus hepatitidy A (HA...

Infekční nemoci

Virová hepatitida E (žloutenka typu E)

Hepatitida E je virová infekce jater, která způsobuje jejich zánět. V souvislosti s aktuálními př...

Infekční nemoci

Virová hepatitida C (žloutenka typu C)

Virová hepatitida C je infekce jater, kterou způsobuje virus hepatitidy C (HCV). Infekce HCV může...

Očkování zdravotníků

Zvláštní očkování zdravotníků

Očkování zdravotníků v ČR je dáno Vyhláškou MZ ČR č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nem...

Související doporučené zdroje

Infekční nemoci

Mor na Madagaskaru – září 2021

Podle zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 10. září 2021 bylo na Madagaskaru hlášeno 30 případů onemocnění pneumonickou formou moru. Světová zdravotnická organiz...

Přejít na externí zdroj
Infekční nemoci

Tuberkulóza

Zdroje věnované původci, prevenci, cestě přenosu, příznakům, diagnostice a léčbě tuberkulózy (dříve souchotiny). Dozvíte se, jestli má význam se nechat očkovat, proti tomuto infekčnímu onemocnění a...

Přejít na externí zdroj
Infekční nemoci

Nemoci přenášené členovci v České republice – komáři

Čeleď komárovitých (lat. Culicidae) celosvětově zahrnuje okolo 3000 druhů, Českou republiku obývá 45 druhů. Larvy žijí ve vodním prostředí a živí se rozkládající se organickou stravou, dospělí samc...

Přejít na externí zdroj
Infekční nemoci

Lymeská borrelióza

Zdroje věnované prevenci, přenašeči, příznakům, stádiím, diagnostice a léčbě lymeské borreliózy. Také se dozvíte, jakým způsobem odstranit klíště a ošetřit ranku.

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 22.09.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI