Jaké má lymfedém příčiny?
Rozlišujeme mezi primární a sekundární formou lymfedému:
- Primární lymfedém je způsoben vrozenými vadami nebo funkčními poruchami v lymfatickém systému. Může se projevit i v pozdním věku.
- Sekundární lymfedém vzniká jako následek zranění, nádorových onemocnění (např. rakovina prsu), různých zánětů, bodnutí hmyzem, parazitů, mykóz, po chirurgických zákrocích (jizvy) či radiační terapii, jako důsledek užívání léků (některé léky na krevní tlak, nesteroidní antiflogistika a hormony) nebo jako vedlejší příznak chronických poruch cévního systému.
Rozvoj lymfedému je obecně také častější u pacientů s nedostatkem pohybu nebo nadváhou.
Jaké jsou příznaky lymfedému?
Při lymfedému dochází k otokům některé části nebo více částí těla. V počátečních stadiích je možné vytlačit do otoku prstem důlek, s přibývajícím množstvím tekutiny v tkáních jsou otoky na pohmat stále tvrdší.
Častými vedlejšími příznaky doprovázejícími lymfedém jsou stres, suchá a svědící pokožka, kožní infekce způsobené bakteriemi (erysipel) a plísněmi nebo záněty kůže (varikózní dermatitida, dermatitida).
Stadia lymfedému
Podle stupně závažnosti dělíme lymfedém do čtyř stadií:
- Stadium 0: Porucha odvodu tekutin z tkání je bez viditelného nebo hmatatelného otoku. Ve funkční diagnostice je nicméně patologický nález již patrný. K vytvoření viditelného otoku pak stačí již jen málo – např. kousnutí hmyzem, pohmoždění nebo podvrtnutí kotníku. Otok nicméně při zvednutí postižené části snadno ustupuje.
- Stadium I: Otok je měkké konzistence a ustupuje při odpočinku, resp. po ulehnutí. Často se objevuje ve večerních hodinách či po zátěži, přes noc však ustoupí. Bývá spojen i s pocitem tíhy v postižené končetině.
- Stadium II: Konzistence edému je na omak tvrdá a edém již spontánně neustupuje.
- Stadium III – elefantiáza: Otok vytváří v postižené části těla pocit napětí, které může být v závažných případech velmi bolestivé. Tkáň vlivem otoku tvrdne a zvyšuje se hmotnost jednotlivých postižených částí, dochází také k omezení hybnosti kloubů. To vše pacienta velmi omezuje v pohybu a každodenních činnostech jako čištění zubů, oblékání, chůze, nakupování nebo řízení automobilu.