Lymfatické cévy každý den odvedou z tkání více než dva litry mezibuněčné tekutiny (tkáňového moku), kterou přefiltrují a vracejí zpět do krve. Složení této nažloutlé tekutiny, která je označována jako lymfa či míza, je podobné krevní plazmě a jejím prostřednictvím jsou z tkání odstraňovány mrtvé buňky, bílkoviny, tuky, konečné produkty metabolismu, ale i cizí tělesa a bakterie. Lymfa v těle nekoluje neustále v uzavřeném systému cév tak, jako je tomu u krevního oběhu: místo toho na jedné straně lymfatický systém sbírá mok z tkání, na straně druhé jej vrací do krevního oběhu.
Přímo v drahách lymfatických cév se nacházejí lymfatické uzliny, což jsou malé útvary velikosti čočky až fazole, kterých je v lymfatickém systému více než stovka a jejichž funkcí je filtrovat lymfu a čistit ji především od mikroorganismů a toxických látek. Pokud jsou uzliny zasaženy infekcí, mohou zduřet (otéci) a být bolestivé.
Důležitou součástí lymfy a imunitního systému obecně jsou lymfocyty, bílé krvinky tvořené především v kostní dřeni, v menší míře pak v brzlíku (u dětí) a ve slezině. Slezina mimo jiné také odstraňuje z krve staré červené krvinky (erytrocyty) a funguje jako zásobník krve.
Již zmíněný brzlík je umístěn pod štítnou žlázou za hrudní kostí. V dětství je velmi důležitý pro správný vývoj imunitního systému, mimo jiné také produkuje lymfocyty. S věkem se nicméně postupně zmenšuje, až nakonec v dospělosti zakrní úplně.
Obrázek 1: Jednotlivé součásti lymfatického systému a jejich umístění v lidském těle. (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28086436)
