Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Alergie
  • Alergie na hmyzí bodnutí
  • Aktuální: Alergie na hmyzí bodnutí: léčba

Alergie na hmyzí bodnutí: léčba

Alergie na hmyzí bodnutí
Autor: gesundheit.gv.at

U lidí s potvrzenou alergií na hmyzí bodnutí je potřeba rozlišovat mezi ošetřením akutních potíží a dlouhodobou léčbou. Roli hraje i to, zda se jedná o ryze místní nebo systémovou reakci. Mezi cílená terapeutická opatření patří vyhýbání se alergenu, svépomocná opatření při dalším bodnutí, případně i specifická alergenová imunoterapie (u pacientů s imunopatologickou reakcí I. typu).

Ošetření akutních potíží

Pro ošetření akutních potíží se používají různé léky. V nejtěžších případech je nutné aplikovat injekci adrenalinu.

Místní reakce: Akutní potíže lze ošetřit silně účinným, lokálně působícím lékem kortizonového typu (ve formě krému nebo gelu), případně i chladivým vlhkým zábalem, který se nechá působit asi 20 minut a který lze s odstupem několika hodin jednou nebo dvakrát zopakovat. Doplňkově lze pro zmírnění alergických projevů použít i chladivé gely, masti či gely např. s kafrem nebo s mentolem, které jsou volně prodejné v lékárnách. Tyto prostředky aktivují receptory chladu, a tím vyvolají pocit ochlazení. Dále se podávají antihistaminika v tabletách, při vystupňované místní reakci krátkodobě i kortizon v tabletách.

Systémová reakce: Při těžkých reakcích na hmyzí bodnutí se jako doplněk k antihistaminiku většinou podává kortizon, ať už ve formě tablet či infuzí; tím lze zmírnit místní potíže. V krajním případě je nezbytné aplikovat injekci adrenalinu. Příznaky otravy lze očekávat až od 50 a více bodnutí, jejich ošetření závisí na klinickém obrazu.

Dlouhodobá léčba

Pacienti s alergií na hmyzí bodnutí potřebují dlouhodobou péči. Ta spočívá ve vyhýbání se alergenu, svépomocných opatřeních při dalším bodnutí, případně i ve specifické alergenové imunoterapii neboli SAIT (u pacientů s imunopatologickou reakcí I. typu). SAIT trvá nejméně 3–5 let a před další systémovou reakcí na hmyzí bodnutí dokáže ochránit téměř všechny postižené (75–85 % pacientů alergických na včelí jed a asi 90–95 % pacientů alergických na vosí jed). Alergici, kteří podstoupili SAIT, by se však i nadále měli vyhýbat alergenu a znát svépomocná opatření.

Ve zvláštních případech může lékař indikovat SAIT i u lidí, kteří jsou v častém profesním kontaktu s hmyzem (např. včelaři, zemědělci, zahradníci, pomocníci v zemědělství, řidiči nákladních vozů apod.) a u nichž se opakovaně vyskytly vystupňované místní reakce na hmyzí bodnutí.

Existují dvě možnosti, jak podávat alergenové extrakty:

  1. Sublingvální imunoterapie (SLIT): Pacient celoročně užívá alergeny ve formě kapek, které si jednou denně kápne pod jazyk. Tato léčba je na lékařský předpis a lze ji provádět doma. Ve vzácných případech se mohou objevit vedlejší účinky, jako je např. svědění jazyka a patra a mírné otoky sliznic. Tyto potíže se často zlepší již po jednom roce léčby.
  2. Subkutánní imunoterapie (SCIT): Lékař injekčně aplikuje alergeny do nadloktí. Injekce s postupně narůstající koncentrací alergenů jsou pacientovi aplikovány každý týden. Jakmile je po několika týdnech dosaženo udržovací dávky, pacient dostává jednou měsíčně injekci s touto dávkou. Po aplikaci každé takové injekce musí pacient ještě alespoň 30 minut setrvat v čekárně lékaře, neboť při této formě léčby se může vyskytnout zesílená reakce až anafylaktický šok. Kromě toho by pacient ve dny, kdy je mu podávána subkutánní imunoterapie, neměl konzumovat alkohol a měl by se vyvarovat větší tělesné námahy.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud se po bodnutí hmyzem objeví i jiné potíže než jen kožní reakce v okolí místa vpichu, měli byste je rozhodně konzultovat s lékařem. Potvrdí-li lékařské vyšetření alergii na hmyzí bodnutí, pacient dostane pohotovostní balíček, který mu zajistí první pomoc v případě dalšího bodnutí v budoucnu. Rodina, přátelé a známí by měli být informováni jak o alergii, tak o první pomoci v případě nouze.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Alergie na prachové roztoče

Alergie na prachové roztoče: léčba

Pokud se potvrdí alergie na prachové roztoče, měla by být co nejdříve zahájena léčba. Nejdůležitě...

Alergie na zvířecí srst

Alergie na zvířecí srst: léčba

Nejdůležitějším opatřením je co možná nejvíce se vyhýbat kontaktu s alergenem – zejména proto, ab...

Alergie na plísně

Alergie na plísně: léčba

Nejdůležitějším opatřením je co nejvíce se vyhnout kontaktu s alergenem. Ke zmírnění akutních pří...

Pylové alergie

Pylové alergie: léčba

Pylovou alergii by měl v každém případě léčit lékař, neboť pouze ten může alergikovi předepsat lé...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 04.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI