Kvůli neustálým mutacím se od sebe kmeny chřipkových virů každoročně více či méně liší. Imunitní systém proto v případě infekce nedokáže rozpoznat „nový“ kmen chřipkového viru. Jinými slovy, i pokud jste již chřipku prodělali, můžete jí znovu onemocnět (například o rok později).
Jaké existují typy chřipkových virů?
Existují celkem tři typy chřipkových virů: A, B a C [1]. Nejzávažnější a nejrozsáhlejší epidemie způsobují chřipkové viry typu A. Stejně tak chřipkové pandemie bývají způsobeny prakticky výhradně chřipkovými viry typu A. To je částečně dáno jedinečnou schopností chřipkových virů typu A neustále měnit dvě specifické proteinové struktury (antigeny) na svém povrchu: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N) [2]. Jinými slovy, chřipkové viry typu A mohou poměrně snadno měnit svou genetickou informaci (mutovat).
Podle struktury povrchových proteinů H a N se chřipkové viry typu A dále dělí na různé podtypy (zatímco u chřipkových virů typu B ani C žádné další podtypy nerozlišujeme). U chřipkového viru typu A je celkem známo 18 různých podtypů H a devět různých podtypů N. Z těchto podtypů byly H1, H2, H3, N1 a N2 dosud spojeny s velkými epidemiemi, případně i pandemiemi.
Jaké jsou příčiny chřipkových pandemií?
Malé změny povrchových proteinů v rámci jednoho podtypu chřipkového viru (antigenní posun neboli antigenní drift) vedou k menším chřipkovým epidemiím. Teprve větší změny antigenů H a N, které vedou ke vzniku nových podtypů (antigenní zlom neboli antigenní shift), mohou způsobit rozsáhlé chřipkové pandemie.
Takto rozsáhlé mutace, které vedou k antigennímu zlomu, vznikají „smícháním“ genů chřipkových virů z různých hostitelů. Chřipkové viry typu A totiž mohou kromě člověka infikovat i jiné druhy savců (například prasata) a také různé druhy ptáků. V těchto zvířatech – pokud jsou nakažena několika chřipkovými viry současně – pak dochází k mísení genů z různých chřipkových virů.
Chřipkové pandemie proto často vznikají v oblastech, kde lidé a zvířata (zejména prasata a ptáci) žijí společně v těsné blízkosti. Nový chřipkový virus, který může být na počátku pandemie, musí splňovat dvě základní podmínky: snadno se šíří z člověka na člověka a přitom neztrácí svou virulenci (tedy schopnost vyvolat onemocnění).
Chřipkové pandemie v historii
Chřipkové pandemie se obvykle objevují po 10 až 40 letech. Ve 20. století svět zažil tři velké pandemie, v 21. století zatím jednu (viz tabulka).
Období | Typ chřipkového viru | Označení chřipky v médiích | Odhadovaný počet obětí na životech |
---|---|---|---|
1918–1920 | A/H1N1 | španělská chřipka | 20–50 milionů |
1957–1958 | A/H2N2 | asijská chřipka | 1 milion |
1968–1969 | A/H3N2 | hongkongská chřipka | 1 milion |
2009–2010 | A/H1N1/09 | mexická prasečí chřipka | 148–249 tisíc [3] |
„Prasečí chřipka“ (A/H1N1/09)
Chřipkové viry, které způsobují každoroční chřipkové epidemie, jsou poměrně dobře známy. Vakcína je pravidelně přizpůsobována cirkulujícím virům tak, aby každý rok byla k dispozici s dostatečným předstihem, tedy ještě před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkový virus A/H1N1/09 se však poprvé objevil na americkém kontinentu v polovině dubna 2009 a odtud se rozšířil do celého světa. Pro toto onemocnění se rychle vžilo označení „prasečí chřipka“: přenáší se pouze z člověka na člověka, ale obsahuje geny chřipkových virů, které postihují prasata, člověka i ptáky. Ve srovnání se sezónní chřipkou však měla „prasečí chřipka“ obecně mírnější průběh.
Prasečí chřipka se od běžné sezónní chřipky lišila v následujících ohledech:
- Protože se jednalo o nový chřipkový virus, nebyla na začátku jeho šíření k dispozici žádná vakcína (v průběhu pandemie však byla vyvinuta).
- Onemocnění mělo často mírný průběh. Nicméně komplikace a úmrtí se vyskytly i u mladých (a do té doby zcela zdravých) lidí.
- Virus se šířil mimo obvyklou chřipkovou sezónu.
- Imunita vůči novému viru byla v populaci jen malá nebo vůbec žádná.
Chřipkový virus A/H1N1/09 do celého světa začal šířit z Mexika – proto se této chřipkové pandemii někdy říká „mexická prasečí chřipka“ – a zasáhl populaci, která proti němu prakticky neměla imunitu. Vzhledem k rychlému celosvětovému šíření byla vyhlášena pandemie. Teprve v srpnu 2010 Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila tuto chřipkovou pandemii za skončenou. Vakcína proti sezónní chřipce nyní obsahuje i složku účinnou proti tomuto podtypu chřipkového viru. Bližší informace o očkování najdete v samostatném článku Očkování proti chřipce.
Ptačí chřipka
Ptačí chřipka neboli aviární influenza [4] je onemocnění způsobené chřipkovými viry typu A, konkrétně podtypy A/H5N1, A/H7N9 nebo A/H5N8. Jak již naznačuje její název, ptačí chřipka postihuje především ptáky. Nakazit se však od nich mohou i lidé (například chovatelé drůbeže), a to kontaktem s infikovanými ptáky, jejich výkaly nebo uhynulými zvířaty [5].
Mezi příznaky infekce u lidí se řadí horečka, kašel, dušnost a bolesti v krku; tyto příznaky se objeví přibližně 2–5 dní po nákaze. Vyskytnout se mohou i komplikace, jako je zápal plic či respirační selhání, v krajním případě může člověk i zemřít. Ptačí chřipku lze léčit pomocí tzv. inhibitorů neuraminidázy (viz článek Chřipka: diagnóza a léčba), ale tato antivirová léčba musí být zahájena v časném stadiu onemocnění.
Související odkazy
- Pavel Novotný, Dana Hedlová: Chřipka a její komplikace. Medicína pro praxi 2020, 17(1): 13–17. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 337 kB)
- Jarmila Ševčíková, Helena Kollárová, Kateřina Azeem, Zdeněk Nakládal: Chřipka pohledem praktického lékaře. Praktický lékař 2018, 98(5): 217–222. (odkaz vede na web prolekare.cz)
- Lone Simonsen, Peter Spreeuwenberg et al.: Global mortality estimates for the 2009 Influenza Pandemic from the GLaMOR project: a modeling study. PLOS Medicine 2013, 10(11):e1001558. (odkaz vede na web journals.plos.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Státní veterinární správa: Ptačí chřipka – aviární influenza (odkaz vede na web svscr.cz)
- Státní veterinární správa: Ptačí chřipka – aviární influenza: Informace pro veřejnost (odkaz vede na web svscr.cz)
- News Medical: Influenza pandemics [Chřipkové pandemie] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)