získaná imunita

Získaná imunita neboli specifická imunita je typ imunity, která není přítomna při narození. Jinými slovy, tělo se ji musí postupně „učit“ (na rozdíl od vrozené imunity). Tento proces „učení“ začíná, když se imunitní systém setká s choroboplodnými zárodky (patogeny) a rozpozná cizorodé látky (antigeny). Poté se složky získané imunity naučí, jak nejlépe zaútočit na každý antigen, a začnou si pro daný antigen vytvářet „paměť“. Získaná imunita pak přizpůsobuje svou imunitní reakci konkrétnímu antigenu, se kterým se dříve setkala. Charakteristickými znaky získané imunity jsou schopnost učit se, přizpůsobovat se a pamatovat si.

Získaná imunita se po prvním kontaktu s novým antigenem vyvíjí delší dobu. Poté si však tělo antigen „zapamatuje“ a následné imunitní reakce na tento konkrétní antigen jsou rychlejší a účinnější než ty, které nastaly po první expozici antigenu (tedy „setkání“ s antigenem).

Na získané imunitě se podílejí:

• bílé krvinky – konkrétně lymfocyty (T-lymfocyty i B-lymfocyty);
• ostatní složky – dendritické buňky, cytokiny a komplementový systém (ten zvyšuje účinnost protilátek).

Viz také získaný, imunita, vrozená imunita.