Onemocnění tepen se mohou vyskytnout ve kterékoliv části těla. Téměř všechna onemocnění tepen jsou spojena s jejich zúžením, a tím snížením průtoku. U většiny případů hraje v rozvoji onemocnění zásadní roli ateroskleróza. Důležitými rizikovými faktory pro rozvoj tepenných onemocnění jsou vysoký krevní tlak, diabetes, kouření, vysoká hladina krevních lipidů, nadváha a nedostatek pohybu.
Aneurysmata jsou místní vyboulení cévy, často způsobená místním oslabením cévní stěny. Jejich vývoj je obvykle pomalý a bezpříznakový, proto je aneurysma obvykle objeveno jen náhodou, případně při vyšetření, při kterém se hledá příčina pacientových nespecifických potíží. Diagnóza se provádí pomocí zobrazovacích technik. Léčba tohoto onemocnění závisí především na velikosti a umístění vyboulení a jejím cílem je snížit riziko roztržení (prasknutí) stěny cévy.
Aneurysma (výduť) je lokální vyboulení cévy, které vzniká v důsledku oslabení nebo poškození cévní stěny. Aneurysma se může objevit kdekoli v těle, ale cévy v mozku jsou postiženy obzvlášť často. Pokud praskne aneurysma v cévách zásobujících mozek, dojde ke krvácení do mozku, což může mít podobné příznaky jako cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) a vyžaduje okamžitou léčbu. Mozkové aneurysma je jen málokdy odhaleno dříve, než dojde k jeho prasknutí, a i to obvykle jen náhodou.
Pojem „stenóza karotid“ označuje zúžení vnitřního průměru krčních tepen (také nazývaných krkavice nebo karotidy), které zásobují krví mozek. Obvykle je způsobena aterosklerózou, tedy vznikem usazenin v postižené krevní cévě. Rizikové faktory jsou, podobně jako u jiných cévních onemocnění, především kouření, vysoký krevní tlak, diabetes (cukrovka) a zvýšená koncentrace tuků v krvi. Stenóza karotid může vést k poruchám krevního zásobení mozku a je jednou z nejčastějších příčin mrtvice.
Zúžení krevních cév ve stresu nebo v chladu je přirozenou ochrannou reakcí těla. Při Raynaudově fenoménu však na tyto podněty reagují periferní krevní cévy (cévy prstů na rukou či nohou, kolena, špička nosu, uši, jazyk nebo bradavky) příliš intenzivně. To vede k náhlému, obvykle bolestivému, zúžení tepen.
Hlavní příčinou ICHDK je ateroskleróza a jako u všech onemocnění, která mají tuto příčinu, je možné její riziko významně snížit řadou preventivních opatření. Ateroskleróza omezuje průtok krve, což vede k nedostatku kyslíku a živin v oblasti zásobované postiženou tepnou (nebo tepnami). Výrazné příznaky se nicméně obvykle objevují až v okamžiku, kdy je zablokování tepny významné.
Při plicní embolii dochází k částečnému nebo úplnému ucpání plicní tepny nebo některé z jejich větví. Nejčastěji je to způsobeno krevní sraženinou, která se uvolní od žilní stěny (prakticky kdekoliv v těle) a skrze srdce se dostane do plicního oběhu. Jedná se o poměrně častou, ale potenciálně velmi závažnou, poruchu plicního oběhu. V 90 % případů se zároveň s plicní embolií objevuje také hluboká žilní trombóza v nohou nebo v pánevní oblasti, někdy se objevuje i povrchový zánět žil.