Chronická žilní nedostatečnost nastává v souvislosti s žilní trombózou v důsledku nedostatečného odvodu krve a zvýšení tlaku v žilách nohou s postupně se zvyšujícím poškozováním cévní stěny a žilních chlopní.
Jaké jsou příznaky?
Pokud je chronická žilní nedostatečnost jen mírná, často se projevuje tupou bolestí nohou, která se po dlouhodobém stání zhoršuje a po zvednutí nohou opět zmizí. Často se zvětšují tmavé žilky na okraji chodidla a na vnitřní straně kotníku, může být pozorována i změna barvy kůže a její tvrdnutí. V závažných případech vzniká zánět s mokvajícím a svědivým ekzémem a později s vředy, zejména v oblasti kotníku, tzv. žilní bércové vředy.
Bércové vředy (ulcus cruris) jsou spojeny s výraznými bolestmi, které mohou omezovat pacientovu pohyblivost, což následně zpomaluje nebo i zabraňuje jejich hojení. Pokud je rána infikována choroboplodnými zárodky, může i nepříjemně zapáchat.
Jak se stanoví diagnóza?
Vyšetření často odhalí zvětšený obvod nohou, otoky a metličkové varixy nebo i větší křečové žíly, zarudnutí, kožní změny (tmavě zbarvené oblasti, ekzémy, drsné oblasti kůže atd.) V nejzávažnějších případech se objevují i vředy na nohou, zejména v oblasti bérce.
Jak probíhá léčba posttrombotického syndromu?
V každém případě by mělo být léčeno základní onemocnění. V závislosti na závažnosti chronické žilní nedostatečnosti jsou kromě nošení lékařských kompresních punčoch předepsány různé léky na podporu žil a jejich činnosti (venofarmaka), léky proti bolesti, výrobky pro péči o pokožku a naordinována jsou opatření pro ošetření ran.
Při důsledném používání dostupných možností léčby a dodržování terapeutických opatření by měl být každý vřed na noze vyléčitelný, i kdyby jím pacient trpěl již léta nebo dokonce desetiletí. V 90 % případů toho lze dosáhnout pomocí kompresní terapie, ošetření ran (bandážování), léků (systémově působící antibiotika, lokální antiseptika) a fyzioterapie (správné cvičení atd.). Pouze u zbývajících deseti procent pacientů je nutný chirurgický zákrok, v mnoha z těchto případů je nutné odstranit povrchové křečové žíly. Rozsáhlejší vředy se odstraňují v celkové anestezii po vrstvách (tzv. shaving) a defekt je pak překryt obvykle kožním štěpem ze stehna pacienta.
Tipy pro pacienty s bércovým vředem
Kromě všeobecných rad platných pro žilní onemocnění se pacientům s bércovými vředy doporučuje pro podporu jejich léčby dodržovat ještě následující opatření:
- Co nejvíce se pohybujte, abyste podpořili léčebný proces a zabránili tvorbě nových bércových vředů.
- Nejlepší způsob, jak předejít komplikacím, je posílení svalů na nohou.
- Po dobu max. 6 měsíců noste lékařem doporučené kompresní punčochy neustále, s výjimkou noci a delší doby ležení.
- Nepoužívejte lokální antibiotika. Bylo prokázáno, že nevedou k žádnému zlepšení vředů.
Bližší informace najdete v článku Onemocnění žil: co mohu dělat sám?
Na koho se mohu obrátit?
Při potížích ukazujících na chronickou žilní nedostatečnost byste se měli obrátit na svého praktického lékaře, internistu nebo dermatovenerologa.
