Jak se stanoví diagnóza?
Pokud fyzikální vyšetření potvrdí podezření na hlubokou trombózu, lékař okamžitě zahájí další vyšetření – buď ambulantně, nebo hospitalizačně. Nejdůležitějším a obvykle jediným nezbytným vyšetřením je duplexní sonografie. Kromě ní může být užitečný rozbor krve pro stanovení indikátorů probíhajícího či proběhlého srážení krve (D-dimerů) a srdeční činnosti, elektrokardiografie, venografie a v případě podezření na plicní embolii i výpočetní tomografie nebo scintigrafie plic.
Jak probíhá léčba hluboké žilní trombózy?
Kromě zmírnění příznaků je cílem léčby prevence potenciálně život ohrožující plicní embolie nebo opakované trombózy a, samozřejmě, vzniku trvalého poškození. Terapie zahrnuje použití antikoagulačních léků (injekcí a/nebo tablet), použití kompresních punčoch, a ve vzácných případech i rozpouštění sraženin takzvanými fibrinolytiky. Je důležité, aby se pacient co nejdříve začal opět v dostatečné míře pohybovat.
Tip: Při koupi kompresních punčoch je nutné dbát na to, aby splňovaly parametry předepsané lékařem. V některých specializovaných obchodech se zdravotnickými potřebami umožňují i objednání kompresních punčoch na míru.
Pro předcházení další trombóze by měl při dlouhodobé léčbě po již proběhlé HŽT pacient pravidelně cvičit vleže se zvednutými nohami a mít dostatek pohybu (turistika, jízda na kole, plavání). Trvalé nošení kompresních punčoch obvykle není nutné. Po hluboké žilní trombóze je nutná antikoagulační léčba po dobu nejméně půl roku, ale v závislosti na zhodnocení rizik a přínosu antikoagulační léčby se často doporučuje její dlouhodobější pokračování. Před dlouhými cestami autem nebo letadlem může být užitečné jednorázově aplikovat injekci heparinu. Zvláštní opatrnost je nutná u pacientů upoutaných na lůžko, a to i v důsledku plánovaných operací. Každodenní podávání heparinu (injekčně nebo ve formě tablet) ve spojení s kompresními punčochami může v takových případech riziko trombózy výrazně snížit.
Jaké mohou nastat komplikace?
Po hluboké žilní trombóze se u přibližně poloviny pacientů vyvine posttrombotický syndrom. Ten je charakterizován trvalým poškozením žilních chlopní a tvorbou otoků. Postižení trpí chronickým otokem kotníku nebo bérce a bolestmi nohou, zejména po dlouhodobém stání. V závažných případech se objevují kožní vředy, zejména bércové. Pro tento klinický obraz neexistuje účinná léková terapie.
Na koho se mohu obrátit?
Hluboká žilní trombóza je obvykle akutní a závažná událost. Pokud se vyskytnou zmíněné příznaky nebo pokud existuje podezření na hlubokou žilní trombózu z jiných důvodů, měl by postižený okamžitě vyhledat lékaře nebo navštívit angiologa. Pokud se navíc objevují známky plicní embolie, měl by pacient zavolat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.
