Jak se stanoví diagnóza?
Lékař odebere anamnézu a provede fyzikální vyšetření, zejména kůže na nohou. Průchodnost žil a funkci žilních chlopní lze dále zkontrolovat pomocí ultrazvuku. Pletysmografie pak umožňuje posoudit, jak dobře je krev čerpána z žil směrem k srdci během pohybu nohy. V některých případech je nutné použití dalších zobrazovacích metod, které navíc slouží i k vyloučení jiných žilních onemocnění, například hluboké žilní trombózy.
Jaká je úspěšnost léčby křečových žil?
Léčba u křečových žil ve smyslu jejich uzdravení je prakticky nemožná. Při včasné léčbě však existuje velká šance, že se onemocnění nezhorší, ale spíše zlepší. Terapie je zaměřena na zmírnění příznaků a prevenci komplikací a závisí na typu křečových žil, umístění a rozsahu žilních změn a příznacích.
Základní terapie
Nejdůležitějším a nejúčinnějším opatřením je kompresivní terapie pomocí obinadel či kompresních punčoch [1]. Obvazy (bandáže) se používají k léčbě otevřených vředů, zánětů žil a především k dekongesci oteklých nohou, například před nasazením kompresních punčoch.
Samotné kompresní punčochy jsou předepisovány především pro dlouhodobou terapii žilních onemocnění. Vyvíjí tlak na tělesnou tkáň zvenčí, což pomáhá funkci poškozených žilních chlopní a předchází tak hromadění (městnání) krve v žilách dolních končetin. Účinek kompresních punčoch a punčochových kalhot závisí na síle vyvíjeného tlaku.
Rozlišujeme čtyři základní třídy kompresních punčoch, které jsou individuálně předepisovány v závislosti na typu a rozsahu přítomného žilního onemocnění. Kompresní punčocha nedokáže pomoci se splasknutím otoku, může pouze zabránit jeho vzniku. To je také důvod, proč je nutné ráno punčochy oblékat ještě v posteli s dolními končetinami ve vyvýšené poloze.
Pro lidi se sníženou pohyblivostí, problémy s klouby a páteří nebo s nadváhou je často oblékání kompresních punčoch zvlášť obtížně. Tento problém však lze obvykle vyřešit pomocí speciálních navlékačů.
Léčiva na podporu funkce žil
Společně s kompresivní terapií nebo jako její alternativa se k léčbě otoků používají různé bylinné, dobře snášenlivé léčivé přípravky s účinnými látkami, jako jsou například oxerutin, diosmin nebo extrakt ze semen jírovce. Tyto látky posilují vnitřní výstelku žil a tím je činí méně propustnými po únik tekutiny do okolní tkáně a brání tak otokům. To snižuje zadržování tekutin v nohou způsobující pocit napětí a tíhy a zlepšuje zásobování tkáně.
Ke zmírnění příznaků křečových žil a k zabránění komplikací (nebo zlepšení stavu, pokud se komplikace vyskytnou) mohou být použita opatření, která pomohou k lepší cirkulaci krve a lymfy ve tkáních, jako je například manuální lymfodrenáž, přístrojová lymfodrenáž, vodoléčba (aplikace studené vody nebo střídavé koupele) atd.
Další informace najdete v článku Onemocnění žil: co mohu dělat sám?
Endovenózní léčba
Při takzvané endovenózní léčbě (na rozdíl od klasické chirurgické) se křečové žíly nevytahují z těla ven; místo toho jsou uzavřeny, zmenšeny nebo přeměněny na pojivovou tkáň zevnitř. Ve většině případů se léčba provádí ambulantně a pacient by po ní měl až šest týdnů nosit kompresní punčochy. Ve většině případů takto deaktivovaná křečová žíla v průběhu několika měsíců v důsledku následných degradačních procesů úplně zmizí.
- Konvenční skleroterapie (sklerotizace žíly): Pomocí tenké jehly je do žíly, obvykle při několika následných sezeních, vstříknuta látka, která vyvolá v žíle zánět, a tím vyvolá její uzavření. Tato metoda je vhodná pouze pro metličkové varixy a tenké křečové žíly.
- Žilní lepidlo: Tenkými jehlami se do žíly vstříkne pěna, která žílu zevnitř zalepí. Obvykle stačí pouze jedno ošetření a tuto metodu je možné použít i k uzavření větších žil.
- Laserová terapie (laserová ablace): Do žíly se zavede optické vlákno a jeho prostřednictvím se do žíly posílají výboje laseru. Ten žílu poškodí a způsobí její uzavření a následné vstřebání.
- Radiofrekvenční terapie: Jedná se o podobnou metodu jako v případě laserové terapie – principem je poškození žíly zevnitř za použití katetru, v tomto případě je poškození způsobeno radiofrekvenčním ohřevem.
Chirurgické řešení (stripping)
Pokud je žilní onemocnění velmi výrazné a / nebo existuje riziko dlouhodobých účinků a komplikací, může být nutný větší chirurgický zákrok. V případě kmenových varixů se do patologicky zvětšené žíly vloží speciální flexibilní sonda, která se vsune až na konec křečové žíly, tam se roztáhne, žíla se na začátku a na konci prořízne a vytažením sondy se vytáhne i celá žíla (= stripping).
Na rozdíl od dřívějších dob lze dnes funkční části žil zachovat. Stripping lze provádět v celkové anestezii, částečné nebo i v lokální anestezii – zde jsou rozhodující závažnost nálezu, zdravotní a psychologický stav pacienta. Po zákroku se po dobu tří až šesti týdnů doporučuje komprese pomocí elastických bandáží nebo kompresních punčoch, aby se zabránilo otoku operované nohy a pooperační žilní trombóze. Kvůli prevenci trombózy a embolie je potřeba po operaci nasadit na několik dní i antikoagulační léčbu např. heparinem.
Na koho se mohu obrátit?
Při podezření na křečové žíly se obraťte na svého praktického lékaře, internistu nebo dermatovenerologa.
Související odkazy
- Sabina Sellner Švestková: Kompresivní terapie v praxi. Praktické lékárenství 2013, 9(3): 117–119. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 145 kB)