V poslední době jsou velmi přeceňovány dietní doplňky. Historicky se podával med, ocet, vitaminy, selen či zinek, dnes se zkouší glukosamin, chondroitin sulfát či omega-3 mastné kyseliny. Předpokládá se pozitivní efekt zejména na chrupavku, který je sporný.
Artrózy provází často i druhotný zánět. Zde ani u revmatoidní artritidy nejsou přesvědčivě prokázány žádné účinky diet. Obecně však platí, že zánět působí ztrátu chuti k jídlu. U pacientů např. s revmatoidní artritidou pak může docházet k malnutrici; pokud ji u pacienta s revmatoidní artritidou zjistíme, je správné ji léčit.
Podávání omega-3 mastných kyselin nepochybně redukuje produkci prozánětlivých cytokininů, u revmatoidní artritidy a dalších autoimunitních onemocnění mělo však ve většině prací minimální efekt. Existují však prokazatelně i práce, kde ve srovnání s kontrolní skupinou byla podáváním omega-3 mastných kyselin snížena zejména bolestivost a ranní ztuhlost kloubů.
Rovněž krátkodobé hladovění či veganské diety mohou mít na snížení kloubní bolestivosti určitý efekt. Naopak pravděpodobně zcela neúčinné jsou tzv. eliminační diety, kdy se zkouší odstranit z diety některé potraviny s cílem ovlivnit průběh revmatoidní artritidy.
Obecně tedy platí, že u kloubních onemocnění (kromě dny) by měla být podávána strava bohatá na bílkoviny a že obohacení stravy o rybí tuk či omega-3 mastné kyseliny může mít určitý efekt.
