Z epidemiologického hlediska platí, že se nemoc méně často vyskytuje kolem rovníku; její výskyt je vyšší tam, kde je vyšší spotřeba nasyceného tuku a menší příjem polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem. V těchto zemích je nižší spotřeba ryb a je i nižší expozice slunečnímu světlu a snížený obsah vitaminu D3.
Dietní opatření byla sdružena do tzv. ARMS diet (Action for Research for Multiple Sclerosis). Pacientům byla snížena dávka saturovaného (nasyceného) tuku a zvýšeny dávky polynenasycených mastných kyselin, stopových prvků a vitaminů. Některé studie s touto dietou prokázaly určitý klinický efekt zejména při podávání vitaminu D. Někteří pacienti užívají také tzv. Roger Mc Dogall and Rita Greer Diet, což je víceméně bezlepková dieta. Nebyl přitom prokázán žádný klinický efekt.
Racionální opatření u roztroušené sklerózy dnes představují:
- zabránění vzniku obezity, která omezuje motorické aktivity,
- zabránění vzniku podvýživy, která je často i projevem deprese ze závažného onemocnění,
- pomoc v řešení zácpy zvýšeným příjmem ovoce, zeleniny a vlákniny; zácpa provází typickou změnu elasticity střeva a sníženou fyzickou aktivitu u tohoto onemocnění,
- dostatečný příjem tekutin.
Mezi vědecky sporná opatření, která však nemohou pacientovi uškodit, patří dále:
- snížení příjmu nasyceného tuku – omezení tučných mléčných výrobků, tučného masa, pečiva připravovaného s nasyceným tukem,
- střední zvýšení omega-3 i omega-6 mastných kyselin s dlouhým řetězcem – kyseliny linoleové (rostlinné oleje, semena, luštěniny), arachidonové (libová masa, drůbež), alfa-linolenové (listová zelenina, brokolice, špenát), kyseliny eikosapentaenové (rybí olej, rybí maso a mořské plody).
