Aspirace má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy:
nasátí či odsátí (plynu, tekutiny, buněk apod.) – například:
odsátí kloubního výpotku z kolenního kloubu,
odběr tekutiny, buněk nebo tkáně při aspirační biopsii tenkou jehlou,
vniknutí kapalných nebo pevných látek (např. žaludečního obsahu, krve, cizích těles, zvratků) do dýchacích cest. To se stává nejčastěji v případech, kdy chybí přirozené ochranné reflexy (zejména kašlací a polykací), například u lidí v bezvědomí. Aspirace může mimo jiné vést k obstrukci (ucpání) dýchacích cest, k nedostatečnému zásobování organismu kyslíkem nebo k aspirační pneumonii (jedna z forem zápalu plic).
Odvozené přídavné jméno je aspirační.