CT vyšetření

Aby bylo možné zjistit, zda je podezřelá změna v prsní tkáni benigní nebo maligní, je nutné odebrat vzorek podezřelé tkáně. To se provádí pomocí biopsie. Odebrané vzorky jsou pak odeslány na histologické vyšetření, při němž odborník pod mikroskopem zkoumá, zda buňky jsou či nejsou nádorové. Je-li výsledek histologického vyšetření negativní (tzn. nález je benigní), lékař zpravidla navrhne kontrolní vyšetření s odstupem několika týdnů až měsíců. V případě maligního nálezu lékař společně s pacientkou naplánuje léčbu. V rámci histologického vyšetření je zároveň stanoven typ zhoubného nádoru.

Parkinsonova nemoc je chronické a progresivní onemocnění, které je většinou diagnostikováno až několik let po jeho začátku. Typické obtíže se objeví až poté, co množství dopaminu (v důsledku pokračujícího zániku buněk v substantia nigra) klesne přibližně o 60 procent. Diagnóza je založena především na klinickém obrazu, anamnéze a důkladném neurologickém vyšetření.

Lehké srdeční selhání často zůstává nezjištěno, protože u postižených se projevují jen velmi mírné příznaky. Vzhledem k tomu, že pacienti se srdečním selháním jsou obvykle starší 65 let, jsou příznaky často nesprávně interpretovány jako známky stáří. Dušnost, vyčerpání, snížený fyzický výkon a rychlá únava během fyzické aktivity bývají prvními známkami srdeční nedostatečnosti. Hlavní příznaky těžšího srdečního selhání vznikají v důsledku městnání krve a hromadění tekutin v jednotlivých tkáních nebo špatného prokrvení. V případě podezření na vznik srdečního selhání je důležité, aby byl pacient co nejdříve odborně vyšetřen.

Idiopatická plicní fibróza (IPF) je onemocnění, které obvykle probíhá chronicky a vyskytuje se především u starších lidí. Plicní fibróza vede k remodelaci (přestavbě) plicní tkáně a k čím dál výraznější ztrátě plicních funkcí. V plicích se tvoří větší množství pojivové tkáně, která tvrdne a jizví se. Obtíže se často začnou projevovat až postupně, v pozdější fázi nemoci.