Antiagregační léky
Inhibitory funkce krevních destiček (antiagregancia) hrají v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody nezastupitelnou roli. Tyto léky specificky působí proti „shlukování“ krevních destiček, čímž zabraňují tvorbě krevní sraženiny (trombu). Nejlépe prostudovanou látkou z této skupiny je ASA (kyselina acetylsalicylová, obsažená např. v Aspirinu, Acylpyrinu, Anopyrinu apod.) a pokud je vyloučena přítomnost krvácení, často se podává v rámci lékové terapie. Kyselina acetylsalicylová i další antiagregancia (dipyridamol, tiklopidin, klopidogrel) lze použít samostatně nebo v kombinaci navzájem či s dalšími léky.
Antikoagulační léky
Pacienti s cévní mozkovou příhodou s určitými srdečními chorobami (srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, defekty srdečních chlopní nebo fibrilace síní) potřebují antikoagulační léky (antikoagulancia), které snižují srážlivost krve nikoli na úrovni krevních destiček, nýbrž na úrovni koagulačních faktorů, které jsou přítomny v krevní plazmě. Antikoagulační léky (antikoagulancia) tak snižují krevní srážlivost, v žádném případě však krev „neředí“. Z tohoto pohledu je často lidově užívaný výraz „léky na ředění krve“ nesprávný. Společné podávání antikoagulačních a antiagregačních léků je možné jen v odůvodněných případech, protože u mnoha lidí tato kombinace zvyšuje riziko krvácivých komplikací nad únosnou mez.
Novější generace antikoagulačních léků (tzv. NOAC) je zvláště vhodná pro pacienty s fibrilací síní, kteří utrpěli mozkovou příhodu. Takzvaná „nová antikoagulancia“ nebo „antikoagulancia nezávislá na vitaminu K“ mají výhodu, že není nutné pravidelně kontrolovat krevní srážlivost (vyšetření INR); na druhou stranu je však nutné pravidelně sledovat jiné krevní parametry, např. hodnoty udávající funkci ledvin.
Antihypertenziva
Vysoký krevní tlak hraje při vzniku mozkových příhod zásadní roli: pacienti s hypertenzí mají 4× až 6× vyšší riziko mrtvice než pacienti bez hypertenze. Z tohoto důvodu se po skončení akutní fáze do medikamentózní léčby přidávají i léky na snížení krevního tlaku (antihypertenziva). Konzistentní antihypertenzní léčba může snížit relativní riziko cévní mozkové příhody o 25 % a mozkového krvácení dokonce o 50 %.
Léčba diabetu
Diabetes mellitus neboli „cukrovka“ je pro vznik TIA nebo CMP významným rizikovým faktorem. Pro opakovaný výskyt TIA nebo CMP však již role diabetu tak jednoznačná není. Podle různých zdrojů je výskyt cukrovky u pacientů s TIA nebo cévní mozkovou příhodou mezi 15 a 33 procenty. U pacientů s cévní mozkovou příhodou trpících zároveň diabetem je kromě správného nastavení hladiny cukru v krvi nutná přísnější kontrola krevního tlaku, protože tato skupina pacientů je zvýšeným krevním tlakem zvláště ohrožena.
Léky snižující hladinu cholesterolu
Vztah mezi hladinou cholesterolu v krvi a CMP není tak silný a jednoznačný jako vztah mezi touto hladinou a infarktem myokardu. Přesto však zůstává faktem, že zvýšená hladina celkového cholesterolu, zvýšené hodnoty LDL cholesterolu a nízké hodnoty HDL cholesterolu riziko CMP zvyšují. V rozsáhlých studiích a metaanalýzách byl prokázán přínos léků snižujících hladinu cholesterolu (statiny) při sekundární prevenci mozkové mrtvice. Například ve studii SPARCL (Stroke Prevention by Aggressive Reduction in Cholesterol Levels, tedy Prevence mrtvice prostřednictvím agresivního snížením hladiny cholesterolu) bylo potvrzeno, že významné snížení LDL cholesterolu při sekundární prevenci může zabránit mrtvici [1, 2]. U pacientů, kteří mají velmi vysokou hladinu cholesterolu nebo nesnášejí statiny, je možné použít další druhy léků. Kromě užívání léků snižujících hladinu cholesterolu je také důležité, aby pacienti s cévní mozkovou příhodou změnili svůj životní styl (např. zdravá strava, cvičení).
Související odkazy
- Amarenco P, Bogousslavsky J, et al. High-dose atorvastatin after stroke or transient ischemic attack. The New England Journal of Medicine 2006; 355(6): 549–559. doi: 10.1056/NEJMoa061894. (odkaz vede na web nejm.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- H. Rosolová: Studie SPARCL – the Stroke Prevention by Aggressive Reduction in Cholesterol Levels: komentář. Kardiologická revue – Interní medicína 2006, 8(4): 208–210. (odkaz vede na web kardiologickarevue.cz)
