Účelem balení je především ochrana zboží před znehodnocením, chemickým, fyzikálně chemickým a mikrobiologickým, a to při skladování, přepravě, distribuci i vlastním prodeji či dokonce konzumaci (viz také článek Obecně o potravinářských obalech).
Ochrana potravin před kontaminací cizorodými látkami z vnějšího prostředí
Obal určený k balení potravin má významnou funkci při ochraně potravin před jejich kontaminací cizorodými látkami z vnějšího prostředí.
Mezi cizorodé kontaminující látky lze zahrnout veškeré nečistoty. Cizorodými látkami rozumíme všechny anorganické nebo organické chemické látky, které v původních potravinářských surovinách nebo potravinách nebyly přítomny a které se do nich dostávají nebo v nich vznikají během jejich výroby, přepravy, distribuce a zpracování.
U potravin zajišťuje tato ochranná funkce obalu zároveň většinu hygienických požadavků při cestě výrobku z místa výroby ke spotřebiteli. U některých potravinářských výrobků je obal ve své ochranné funkci nejen zlepšením určitého stadia výroby a distribuce, ale je přímo nezbytnou funkční součástí výrobku. Platí to například o sterilovaných potravinách nebo o výrobcích uchovávaných v modifikované atmosféře.
Ochrana potravin před mikrobiálním znehodnocením
Kontaminace mikroorganismy bývá hlavní příčinou různých forem znehodnocení potravin, projevujících se hlavně plesnivěním, kvašením a hnilobou, a to o různé intenzitě. Tyto mikrobiální procesy mohou vést až k úplné nepoživatelnosti potravin a v některých případech se takto kontaminované potraviny mohou stát velice nebezpečnými pro lidské zdraví.
Obal má při ochraně potravin před mikrobiální nákazou nezastupitelnou úlohu. Jeho ochranný účinek spočívá jednak v tom, že je překážkou, bariérou, která odděluje výrobek od vnějšího prostředí bohatého na mikrobiální infekční agens, jednak může ovlivňovat vegetaci mikroflóry v balených potravinách různou propustností zejména pro kyslík a vodní páry. Dokonce může být nositelem mikrostatických nebo mikrobicidně účinných látek, a tak aktivně přispívat k zneškodnění povrchové mikroflóry.
Na druhé straně je velice důležitá mikrobiální odolnost obalových materiálů samotných. Nehygienicky vyrobené, špatně ošetřené a nevhodně aplikované obaly mohou být naopak zdrojem infekce.
Ochrana potravin před biologickými škůdci
Obal plní významnou funkci i v rámci ochrany potraviny před biologickými škůdci, konkrétně hmyzem a hlodavci.
Hmyz
Hmyz patří mezi významné makroskopické biologické škůdce zejména v případě luštěnin, cereálií, sušeného ovoce a zeleniny. Je zastoupen mnoha druhy, které se liší různou schopností napadat určité typy obalových materiálů a podmínkami výskytu. Jde především o běžné škůdce potravin vyskytujících se v našich zeměpisných podmínkách, jako jsou roztoči, pilousi, šváby, mravenci, potemníci, zrnokazi, apod. Některé druhy, kromě škod na zásobách potravin, mohou způsobovat alergie či přenášet původce pro člověka závažných onemocnění. S riziky přítomnosti dalších nebezpečných druhů hmyzu je potřeba počítat i při exportu potravin zejména ze zemí mimo EU.
Hmyz sice dává přednost volně uloženým a obalem nechráněným potravinám, ale ušetřeny nezůstanou občas ani balené potraviny. Proto je nutné, aby potravinářský obal byl vyroben z bariérového materiálu, který odolává škůdcům charakteristickým pro danou potravinu. Důležitá je i vlastní konstrukce obalu. To, zda se hmyzu podaří proniknout dovnitř, záleží na kvalitě, tloušťce, popřípadě i na povrchových vlastnostech obalového materiálu a na vlastní konstrukci obalu. Z tohoto hlediska je v řadě případů nevhodný papírový obal nebo jednovrstvé tenké plastové obaly. Obojí je pro hmyz snadno překonatelnou překážkou. Proto jsou z tohoto hlediska nejvhodnější hermeticky uzavíratelné skleněné a kovové obaly.
Zmíněné způsoby ochrany potravin před hmyzem pomocí obalů je třeba pokládat jenom za část opatření proti nežádoucímu hmyzu. Dalšími faktory, kterými lze účinně omezit možnost výskytu škůdců ve skladech, přepravních prostředcích a v domácnostech jsou: dodržování důkladné čistoty skladovacích prostor, vhodné osvětlení, zevní aplikace, k těmto účelům vhodných a schválených insekticid, atd.
Hlodavci
Hlodavci škodící uskladněným potravinám nejsou sice u nás zastoupeni mnoha druhy, jejich výskyt je však značný. Jedná se zejména o myš domácí, potkana obecného, krysu obecnou, hraboše polního a myšici křovinnou. Způsobují škody nejen na potravinách a mechanicky poškozují obaly, ale jsou i přenašeči řady závažných infekčních onemocnění, takže boj proti nim patří k nejvýznamnějším hygienicko-protiepidemickým opatřením.
Podobně jako hmyz dávají i hlodavci před potravinou balenou přednost potravině volně uložené, nebalené. Zda se vrhnou na potravinu v obalu, záleží jak na jejich fyziologické dispozici a čichové ostrosti, tak také na vlastnostech obalu. Důležitá je nejen mechanická pevnost obalového materiálu, ale také okolnosti, které činí obal a jeho obsah pro hlodavce lákavým, tedy hlavně otvory v obalu, propustnost obalu pro pachy apod. Z tohoto hlediska neposkytují spolehlivou ochranu před hlodavci obaly na bázi celulózy (papír, karton, celofán) i některé obaly ze syntetických materiálů.
