Kapavka neboli gonorea (hovorově tripl) společně se syfilidou se řadí mezi nejčastější bakteriální pohlavně přenosná onemocnění. V případě kapavky se jedná o akutní nebo chronický zánět vyvolaný bakterií Neisseria gonorrhoeae, která je často označována zkráceným názvem gonokok [1]. Infekce postihuje primárně sliznici urogenitálního traktu (tj. močového a pohlavního ústrojí), konečníku, hltanu a oční spojivky.
Výskyt
V roce 2022 bylo v ČR hlášeno 1986 případů kapavky (nemocnost 18,5 případů na 100 000 obyvatel). U řady nakažených však může onemocnění probíhat bezpříznakově, proto nahlášené případy představují pouze zlomek ze skutečného počtu. Od roku 2011 setrvale narůstá počet hlášených případů (obr. 1), což odpovídá celosvětovému trendu. Onemocnění se vyskytuje nejčastěji ve věkových kategoriích 20–34 let a je častější u mužů než u žen (muži představují 79,7 % případů).
Obrázek 1: Vývoj počtu hlášených případů kapavky v ČR v letech 2008–2022. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Potenciální riziko, které by mohlo ovlivnit incidenci (výskyt) kapavky v ČR, představuje import („dovoz“) a rozšíření multirezistentních kmenů gonokoků [2]. Informace o citlivosti gonokoků k antibiotikům v ČR i okolních státech jsou tak zásadní pro sledování nárůstu rezistence (odolnosti), a tím i pro volbu vhodného léčebného postupu.
Přenos
Kapavka se nejčastěji přenáší sexuálním kontaktem (vaginálním, análním i orálním) s nakaženým člověkem. Rizikový je však i přenos onemocnění z infikované (nakažené) matky na dítě při porodu. Vzácně se může přenášet i hygienickými potřebami nebo sexuálními hračkami, které dosud nenakažený člověk použije bezprostředně po nakaženém člověku.
Prodělané onemocnění ani úspěšná léčba nebrání tomu, aby se člověk nakazil znovu.
Příznaky onemocnění
Kapavka může způsobovat závažné zdravotní komplikace, ačkoli často probíhá bezpříznakově.
U mužů bývá provázena obvykle mnohem výraznějšími příznaky než u žen. Jedná se především o hlenovitý až hnisavý výtok z močové trubice, který postupně ztrácí na intenzitě. Mezi další projevy může patřit retence moči (nedostatečné vyprazdňování močového měchýře), hematurie (krev v moči) či bolestivá erekce. Při neléčené kapavce se může infekce šířit vzestupně na další orgány urogenitálního traktu: může se tak objevit zánět nadvarlat (epididymitida), případně zánět prostaty (prostatitida). Zánětlivé změny mohou následně vést až k neplodnosti.
Převážná většina žen s kapavkou nemá žádné příznaky. Pokud příznaky mají, jsou často mírnější a méně specifické. Zpočátku se může jednat o dysurické obtíže (bolestivé močení, často doprovázené pálením a řezáním), případně hlenohnisavý výtok z močové trubice nebo z pochvy. Bez ohledu na závažnost počátečních příznaků se mohou u žen s kapavkou rozvinout vážné komplikace, jako je zánět děložní sliznice (endometritida), zánět vejcovodů (salpingitida) a hluboký pánevní zánět (PID). Následkem zánětlivých změn může být neplodnost nebo zvýšené riziko mimoděložního těhotenství.
Kapavka konečníku (rekta) bývá většinou bezpříznaková, ale může se projevovat výtokem z konečníku.
Gonokoková faryngitida (zánět hltanu) může být provázena bolestí v krku, ale většinou probíhá bezpříznakově.
Gonokoky mohou vyvolat zánět spojivek (konjunktivitidu) u novorozenců i dospělých. To se projevuje světloplachostí (fotofobií), bolestí a otokem měkkých tkání a hnisavým výtokem. Pokud gonokoková konjunktivitida není včas léčena, může vést až ke slepotě.
Při neléčené kapavce mohou gonokoky proniknout do krevního oběhu a poté se šířit do vzdálenějších orgánů a tkání. Nejčastěji vzniká hnisavá artritida, která většinou postihuje jeden kloub (nejčastěji koleno) a může být provázena necharakteristickou vyrážkou na kůži.
Diagnostika
Lidé mající rizikové sexuální kontakty (tj. nechráněný vaginální, anální nebo orální pohlavní styk) by měli zvážit testování na kapavku i další sexuálně přenosná onemocnění. Každý, kdo pozoruje příznaky, jako je výtok, pálení při močení, vředy nebo vyrážka, by měl navštívit dermatovenerologa (lékaře, který se specializuje na pohlavní nemoci) a řídit se jeho doporučeními. Rovněž by měly být vyšetřeny všechny sexuální kontakty pacienta s kapavkou, ať už se jednalo o styk vaginální, anální nebo orální. Jen tak lze zabránit tomu, aby se u nich rozvinuly závažné komplikace v důsledku neléčené kapavky; zároveň se sníží riziko, že se sexuální partneři po léčbě znovu nakazí.
K průkazu původce kapavky se odebírá:
- u mužů – výtěr z močové trubice,
- u žen – výtěr z močové trubice, děložního čípku nebo pochvy,
- výtěr z nosohltanu nebo konečníku (ne vždy, lze však provést u mužů i u žen),
- výtěr ze spojivkového vaku (při podezření na gonokokový zánět spojivek).
V laboratorní diagnostice lze využít kultivaci gonokoků a/nebo molekulárně biologické metody. Oba postupy mají své výhody a nevýhody:
- molekulárně biologické metody – umožňují získat výsledek rychleji než při klasickém kultivačním vyšetření,
- kultivace gonokoků – hlavním přínosem je možnost testování citlivosti bakterie na antibiotika.
Konečná diagnóza je stanovena s přihlédnutím k anamnéze, klinickému stavu a výsledkům laboratorního vyšetření.
Léčba
Základním předpokladem úspěšné léčby kapavky je použití dostatečně vysoké dávky antibiotika po dostatečně dlouhou dobu. V posledních letech byl zaznamenán prudký nárůst rezistence gonokoků na některá používaná antibiotika, jako jsou makrolidy a fluorochinolony. Znovu se tak ukazuje, jak velký význam má kultivace a následné testování citlivosti gonokoků nejen pro konkrétního pacienta, ale také pro kontinuální monitorování výskytu rezistentních a multirezistentních kmenů gonokoků v populaci. Vzhledem k možnému riziku selhání léčby jsou pacienti během léčení a kontrolního vyšetření v péči dermatovenerologa. Během léčby nesmí mít pacient sexuální kontakt, protože v té době se infekce stále ještě může šířit na další lidi. Kontrola léčby se provádí po jejím ukončení, a to třemi po sobě jdoucími laboratorními vyšetřeními, která musí mít negativní výsledek. Před léčbou a tři měsíce po léčbě se zařazuje testování na syfilis a HIV (konkrétně HIV 1 a HIV 2).
Prevence
Prevence je stejná jako u ostatních sexuálně přenosných chorob, a to dodržování pravidel bezpečného sexu. K prevenci gonokokového zánětu spojivek se u všech novorozenců ošetřuje spojivkový vak vkápnutím lokálně působícího dezinfekčního roztoku (např. Ophtalmo-Septonex). Mezi preventivní opatření patří také důsledné vyhledávání a léčba nemocných a jejich kontaktů a kontrola úspěšnosti léčby.
Další důležité informace
Inkubační doba: 1–10 dnů.
Původce: Původcem onemocnění je bakterie Neisseria gonorrhoeae.
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav: Kapavka – stručné připomenutí aktuálního problému (odkaz vede na web szu.cz)
- Beatrice Bížová, Martina Kojanová, Miroslava Slováčková, Filip Rob: Vývoj antimikrobiální rezistence Neisseria gonorrhoeae v letech 2015–2020 v Praze v evropském kontextu. Česko-slovenská dermatologie 2022, 97(4): 158–163. (odkaz vede na web prolekare.cz)
- Centers for Disease Control and Prevention: Gonorrhea (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- European Centre for Disease Prevention and Control: Factsheet about gonorrhoea (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Edita Černá: Gonorrhoea, diagnostika a léčba, komplikace v podobě abscesu Bartholiniho žlázy. Dermatologie pro praxi 2014, 8(3): 108–114. (odkaz vede na PDF soubor na webu dermatologiepropraxi.cz, 305 kB)
- Jana Zímová, Pavlína Zímová, Pavel Zíma: Kapavka – gonorrhoea, aktuálně a v přehledu (1. část). Urologie pro praxi 2012, 13(6): 260–263. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 106 kB)
- Jana Zímová, Pavel Zíma: Kapavka – gonorrhoea, aktuálně a v přehledu (2. část). Urologie pro praxi 2013, 14(1): 29–33. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 116 kB)
- Jana Zímová, Pavel Zíma: Kapavka – gonorrhoea, aktuálně a v přehledu (3. část). Urologie pro praxi 2013, 14(2): 72–76. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 116 kB)